Hospodářství Slovenska prošlo prudkým rozvojem až po druhé světové válce. Obrovské investice do průmyslu přeměnily do té doby zaostalý agrární stát na hospodářský "zázrak" východní Evropy. Struktura výroby a její zaměření na trhy států východního bloku však neměla perspektivu a v devadesátých letech minulého století Slovensko postihly stejné problémy jako Česko.

Nyní Slovensko pokračuje v transformačním procesu z centrálně plánované na tržně orientovanou ekonomiku. Reforma hospodářství vyžadovala komplexní přístup, který zahrnoval opatření zaměřené na cenovou deregulaci, liberalizaci zahraničního obchodu, zavedení vnitřní konvertibility měny a privatizaci.  

Struktura HDP v jednotlivých odvětvích hospodářství byla na konci tisíciletí následující: zemědělství - 4% průmysl - 33% a služby - 63%

V současné době Slovenskou ekonomiku "táhnou" především zahraniční investice nadnárodních firem do automobilového a elektrotechnického průmyslu. Své závody má na Slovensku Volkswagen v Bratislavě (Bratislavské automobilové závody), PSA v Trnavě, Kia v Žilině, Sony u Nitry a Samsung u Galanty.

Doposud existuje silné propojení na průmyslové závody v České republice.

TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN A PRŮMYSL

Hlavním článkem slovenského hospodářství je průmysl. V posledních letech zde vzniklo mnoho nových výrobních oborů: petrochemie, automobilový průmysl, výroba televizorů, výpočetní techniky ... Těžba rudných surovin je nerentabilní. Mezi nerudnými surovinami je důležitá těžba magnezitu, stavebního kamene, kaolínu, vápence, kamenné soli.

Strojírenský průmysl

- má nejvýznamnější postavení

- hlavní oblastí strojírenské výroby je střední a dolní Pováží - centra těžkého průmyslu jsou: Považská Bystrica, Dubnica nad Váhom, Martin, Bratislava, Trnava a Banská Bystrica, na východě Slovenska jsou tradičními centy Krompachy, Poprad

Chemický a gumárenský průmysl

- jeho rozvoj byl založen na dovozu ropy a zemního plynu

- největší seskupení chemických závodů je v oblasti Dunaje a dolního Váhu s dostatkem vody, na trase plynovodů a ropovodů a dále na východním Slovensku v Humenném, Strážském

- hlavním chemickým kombinátem je Slovnaft v Bratislavě

- centrem gumárenství je Púchov

- farmacie je zastoupena v Bratislavě a Hlohovci

Hutnictví železa a oceli

- největším centrem jsou U.S. Steel Košice (Východoslovenské železárny Košice)

- většinu rudy dováží ze zemí SNS

- tradici mají hutní závody v Podbrezové

- barevná metalurgie je zastoupena hliníkárnou v Žiáru nad Hronom a hutě zpracovávající měd jsou v Krompaších

- mapa znázorňuje rozmístění průmyslové výroby

Průmysl paliv a energetiky

- slabá surovinová základna je omezena na těžbu hnědého uhlí a lignitu v okolí horní Nitry - Nováky, a u Levic - Modrý Kameň

- neparná je těžba ropy a zemního plynu z Víděňské pánve na JZ Slovensku

- výroba elektřiny: v jaderných elektrárnách - 65 % Jaslovské Bohunice u Trnavy a Mochovce u Levic. Tepelné elektrárny - 15 % největší elektrárna je ve Vojanech a významné jsou i vodní elektrárny - vodní dílo Gabčíkovo na Dunaji a Vážská kaskáda, které pokrývají výrobu z 19%

Dřevozpracující průmysl, výroba papíru a celulózy

- využívá bohatých zdrojů dřeva

- největší dřevokombináty jsou ve Zvolenu, Vranově nad Toplou a v Banské Bystrici

- středisky výroby celulózy a papíru jsou Ružomberok, Štúrovo a Vranov nad Toplou

Textilní, konfekční a kožedělný průmysl

- Ružomberok – bavlnářství, Trenčín a Púchov – konfekce, centrem kožedělného průmyslu je Partizánske

ZEMĚDĚLSTVÍ

Zachovává si stále důležité postavení v hospodářství země. Hlavnimi oblastmi zemědělské produkce jsou nížiny na jihu země.

Podunajská nížina

- zaujímá více než polovinu orné půdy státu

- pěstují se zde nejnáročnější plodiny: potravinářská pšenice, cukrová řepa,teplomilná zelenina (rajčata,papriky) a ovoce, v okolí Trnavy sladovnický ječmen, kukuřice na zrno

Východoslovenská nížina

- méně výhodné klimatické podmínky. Cetne podhorske oblasti maji temer schodny charakter zemedelskeho obhospodarovani.

niže položené oblasti mezihorských kotlin

- ječmen na krmení, krmná pšenice a oves,brambory, pícniny

vyše položené horské oblasti

- nevhodné pro rostlinnou výrobu

- pastviny s chovem skotu a ovcí (salašnictví)

- chov ovcí pro vlnu,mléko i maso, tradiční výroba sýrů (korbačíky,brynza)

- mapa znázorňujě rozmístění zemědělské výroby

Potravinářský průmysl

- zpracovává zemědělské produkty

- je rozmístěn téměř rovnoměrně na území celého státu

- největší koncentrace je v oblastech nížin - hlavními centry jsou Trnava, Nitra

DOPRAVA, SLUŽBY, REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

Členitý reliéf země způsobil, že dopravní síť většiny komunikací je soustředěna do údolí a kotlin. Hustota dopravní sítě je menší než v Česku. Nejzatíženější dopravní komunikací je tranzitní tah spojující východ a západ Slovenska (s Českou republikou a Ukrajinou).

Silniční síť byla modernizována především výstavbou nových úseků dálnic. Hlavními dopravními uzly jsou Bratislava, Košice, Žilina a Prešov.

Velký význam má potrubní doprava. Přes území Slovenska vedou z Ruska trasy plynovodů a ropovodů Družba a Adria zásobující státy střední Evropy.

Vodní doprava využívá splavnosti Váhu a Dunaje, který je na území země splavný po celé své délce. Nejdůležitějšími přístavy jsou Bratislava a Komárno.

Střediskem letecké dopravy je Bratislava. Na území státu je celkem šest mezinárodních letišť - v Bratislavě, Košicích, Piešťaněch, Popradě, Žilině a Sliači.

Slovenská republika má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Nabízí zachovalou přírodu s množstvím NP a CHKO i dostatek kulturně-historických památek. mezi nejnavštěvovanější oblasti patří např: NP Vysokých a Nízkých Tater, Velké a Malé Fatry, Slovenský kras. Samostatnou kapitolou v rámci služeb je lázeňství.

Na území Slovenska nachází i několik památek světového kulturního dědictví UNESCO

- kulturně - historické památky: historická část města Bánská Bystrica, Spišský hrad, památková rezervace lidové architektury Vlkolínec, historické centrum Bardejova

- přírodní památky: jeskyně Slovenského krasu (Dobšinská ladová jaskyně), pralesy Havešová,Stužica a Rožok v NP Poloniny a Kyjovský prales v pohoří Vihorlat