Obyvatelstvo a sídla Slovenska

HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ

První dochované archeologické nálezy dokumentující osídlení území pocházejí už z období paleolitu.

Ve 4 st. př.n.l. území osídlují Keltové. Na počátku našeho letopočtu jsou keltské kmeny vytlačeny germánskými kmeny a na slovenském území vzniká první státní celek Vanniovo království.

S prvním slovanským osídlením se setkáváme asi od 5. st. Slovensko bylo součástí Sámovy říše.

V 8. st. bylo založeno Nitranské knížectví, které se v 9. století stalo součástí Velké Moravy.

- obrázek znázorňuje Velkou Moravu v 9.st

Po zániku Velkomoravské říše sa území stalo postupně součástí Uherska, ve kterém až do začátku 12. st. tvořilo Nitrianské knížectví.

Personální unie Koruny České a Uherska v 15.-16.st. za vlády Jagellonců, byla

- obrázek znázorňuje Personální unii za vlády Jagellonců

v 16.st vystřídána nástupem dynastie Habsburků. V 16.- 17. st se Slovensko stalo centrem habsburského státu a Bratislava jeho hlavním městem (1536 - 1784).

V revolučních letech 1848 - 1849 se Slováci, pod vidinou založení vlastního státu, přidávají na stranu Rakouska. Odtržení od Uherska se ale nezdařilo a po rakousko-herském vyrovnání na konci 19. st. se Slováci dostávají pod silný tlak Maďarů.

V roce 1918 se rozpadla Rakousko-Uherská monarchie a Slovensko se stalo součástí Československa. V krátkém meziobdobí existovala na časti slovenského území tzv. Slovenská republika rád se sídlem v Prešově.

- obrázek znázorňuje Československo po roce 1918

Slovensko bylo součástí Československa do roku 1939, kdy vznikl první samostatný Slovenský stát, spojenec Německa. V roce 1944 po vypuknutí Slovenského národního povstání postupně dochází k osvobození území. Ukončením druhé světové války v roce 1945 byla Československá republika obnovena.

V únoru 1948 se dočkala převratu, v němž se chopili moci komunisté. Země se stala totalitním státem a součástí tzv. východního (sovětského,socialistického) bloku.

Od roku 1960 byl oficiální název státu Československá socialistická republika.

- obrázek znázorňuje Československo v letech 1945 - 1992

Politickou situaci v zemi změnila až „sametová“ revoluce 17. listopadu 1989. Samostatná Slovenská republika vznikla 1.1.1993 důsledkem rozdělení České a Slovenské Federativní republiky. Od roku 2004 je Slovensko součástí Evropské unie i Severoatlantické aliance.

OBYVATELSTVO

Současná populace Slovenska čítá 5 347 000 obyvatel.

V poslední dekádě minulého století se přirozený přírůstek obyvatelstva snižoval, protože Slovensko se nachází ve čtvrté fázi demografické revoluce. Dochází ke stárnutí populace, migraci především z pracovních důvodů i změnám ve věkové struktuře obyvatelstva na venkově.

S přechodem na tržní hospodářství a s hlubokými změnami zejména v průmyslové výrobě dosáhla nezaměstnanost slovenského obyvatelstva na koci 90. let minulého století více než 20 %. V současnosti je situace stabilizována, a Slovensko patří mezi evropské státy s nejrychleji rostoucí ekonomikou.

NÁRODNOSTNÍ A NÁBOŽENSKÉ SLOŽENÍ

Slovensko je státem národnostně homogenním. Většina obyvatel se hlásí k národnosti slovenské 86 %. Na Slovensku žije i výrazná Maďarská menšina tvořící až 10 % populace. Osídlila především území při hranicích s Maďarskem. A romská menšina s podílem 1,7 % na slovenské populaci.

Podle odhadů komunálních představitelů správy, starostů, tvoří rómská komunita až 5,6 % slovenské populace. Je třeba si proto uvědomit, že v případě uvedení hodnoty 5,6 % zastoupení Romů, je potřeba snížit výše uvedené procento Slováků a Maďarů.

Z dalšch národnostních menšin jsou zastoupeni nejvíce: Češi, Rusíni, Ukrajinci a Němci

V případě, že podíl menšinového obyvatelstva převyšuje v obci 20 %, mohou se jazyky národnostních menšin používat ve styku s úřady. V praxi se tato možnost týká stovek obcí.

V náboženském složení tvoří téměř 80 % obyvatel věřící. Římskokatolického vyznání je 68% věřících. Následují protestanti s 8% věřících a třetí nejpočetnější skupinou jsou ortodoxní se 4% věřících.

SÍDLA

Nejstarším místem osídlení je oblast Podunají. Vlivem politických, hospodářských, ale hlavně přírodních podmínek, se struktura osídlení po staletí vyvíjela a její rozložení je v současnosti nerovnoměrné. Nejvíce jsou osídleny nížiny, značně nepravidelně horské a podhorské oblasti.

Stupeň urbanizace se začal zvyšovat po druhé světové válce, kdy nastal obrovský rozvoj slovenského hospodářství. Byla snaha o vyrovnání rozdílných úrovní ekonomik Slovenské a České republiky. Vystavělo se i několik nových měst např: Svit, Nova Dubnica, Partizánské.

V současnosti je na Slovensku 138 měst, z toho dvě velkoměsta - Bratislava a Košice, 2885 samostatných obcí. Stupeň urbanizace dosáhl 65%.

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ

Slovensko se od roku 1996 člení na 8 krajů, které zároveň od roku 2002 tvoří vyšší územně správní celky (VÚC) a 79 okresů. Nejvíce obyvatel mají kraje Prešovský, Košický a Nitranský.

název kraje správní centrum počet obyvatel města
Bratislavský kraj Bratislava 442 000
Banskobystrický kraj Banská Bystrica 85 000
Košický kraj Košice 235 000
Nitrianský kraj Nitra 90 000
Prešovský kraj Prešov 88 000
Trenčianský kraj Trenčin 57 000
Trnavský kraj Trnava 69 000
Žilinský kraj Žilina 85 000