ČR v současnosti nepatří mezi státy s významnou těžbou nerostného bohatství. Těžba nerostných surovin zaměstnává kolem 45 tisíc pracovníků. Největší ložiska nerostů tvoří ložiska stavebního kamene a dále pak ložiska štěrkopísků a písků.

TĚŽBA RUD

- na území našich zemí má velmi starou tradici

- největší rozmach těžby ve středověku, především těžba zlata a stříbra (Kutná Hora, Příbram, Jáchymov, Kašperské Hory na Šumavě, Zlaté Hory v Jeseníkách)

- významná byla těžba železné, měděné a později i uranové rudy. Ložiska rud se ale vyznačovala nízkým obsahem železa a brzy se vyčerpala.

- poslední rozmach těžby rud nastal v období socialistické industrializace po roce 1948, kdy stát podporoval těžbu i za ekonomicky nevýhodných podmínek

- po roce 1989 došlo k útlumu těžby a v současnosti se v ČR uvažuje o obnovení těžby pouze uranové rudy

TĚŽBA URANU

- od roku 1945 až do poloviny devadesátých let 20. století byla těžba uranu důležitým
odvětvím naší ekonomiky a v produkci uranu jsme zaujímali přední místo ve světě

- těžebního maxima se dosahovalo v šedesátých letech 20. stolet, kdy roční těžba činila 3 tisíce. tun

- počátkem století byl aktivní pouze důl Dolní Rožínka (na Vysočině)

TĚŽBA ČERNÉHO A HNĚDÉHO UHLÍ

- ČR stále patří mezi největší evropské producenty hnědého uhlí

- největší hnědouhelné pánve vznikly v tektonickém prolomu pod Krušnými horami

- hnědé uhlí umožnilo české ekonomice, vznik a rozvoj energetiky, který byl důležitý pro industrializaci v druhé polovině 20.století, kdy se přistoupilo k velkoobjemové povrchové těžbě

- nejdůležitější jsou Severočeský a Sokolovský hnědouhelné revíry

- těžba černého uhlí v současnosti probíhá pouze v ostravsko-karvinském revíru, který je součástí hornoslezské pánve (bohužel až 85 % zásob uhlí leží na území Polska)

- v minulosti se těžilo černé uhlí také v kladensko-rakovnickém revíru, rosicko-oslavanském revíru (u Brna) nebo žacléřsko-svatoňovickém revíru (oblast Trutnovsku)

TĚŽBA ROPY A ZEMNÍHO PLYNU

- ČR má velmi kvalitní ložiska ropy s malou příměsi síry ale ve velmi malém množství

- těžba probíhá od počátku 20. století na jižní Moravě - Hodonínsko, Břeclavsko, ložiska se nacházejí v moravské části vídeňské pánve

- tuzemská těžba ropy a zemního plynu zaznamenává v posledních letech značný nárůst ( roční těžba je kolem 350 tisíc tun a těžba zemního plynu do 300 tis. m3/rok)

TĚŽBA NERUDNÝCH SUROVIN

- jako jediná zaznamenala po roce 1989 nárust

- zvyšovala se těžba kaolínu - Karlovarsko - Chodov, Plzeňsko - Horní Bříza, sklářských písků - Turnovsko,Chebsko, Českolipsko, stavebního kamene, žula - Posázaví, Českomoravská vrchovina a štěrkopísků

- při povrchové těžbě stavebních surovin dochází k vážnému zásahu a narušení přírodního prostředí

- těžba vápenců připadá často na lokality s ochranným režimem Český kras (CHKO), Železné hory