TYPY KRAJIN

Krajina je reálně existující výsek krajinné sféry obsahující části jednotlivých geosfér.

Každá krajina má svou geografickou polohu a rozlohu a jednotlivé typy krajin se vzájemně odlišují. Každá krajina má svou dynamiku, která se neustále mění a která je výsledkem působení řady přírodních a socioekonomických procesů.

Každou krajinu vytváří složky, které jsou ve vzájemných vertikálních a horizontálních vztazích. Přírodní složky - tvoří základ krajiny, dělí se na složky neživé přírody - části litosféry, hydrosféry, atmosféry a složky živé přírody, biosféry a na hranici obou stojící pedosféra. Socioekonomické složky vytváří člověk svou činností na krajinu.

PŘÍRODNÍ KRAJINA

- vznikla působením přírodních krajinotvorných procesů. Je to krajina nedotknutá lidskou civilizací. Přírodní krajina má plnou autoregulační schopnost.

Ve větším rozsahu přírodní krajina v dnešní době neexistuje. Dochovala se pouze v odlehlých částech světa např: polárních oblastech, části Amazonského pralesa … Počátek přeměny přírodní krajiny v kulturní nastal s rozvojem neolitické revoluce.

KULTURNÍ KRAJINA

- je krajina v níž dochází k interakci přírodních a socioekonomických procesů. V současnosti na zemském povrchu převládá, a podle stupně zásahu hospodářské činnosti člověka Kulturní krajina dále člení.

Kultivovaná kulturní krajina

- je lidskou, hospodářská činností ovlivněna avšak výrazně nenarušuje přírodní složku krajiny. Snaží se o zachování rovnováhy a autoregulace krajiny.

Degradovaná (narušená) kulturní krajina

- má přírodní složky výrazně narušeny lidskou činností. Existuje zde ještě možnost obnovy, regenerace a ekologické rovnováhy. Nachází se v okolí velkých měst, průmyslových center a v oblastech intenzivně využívaných při zemědělské činnosti.

Devastovaná (zpustošená) kulturní krajina

- je důsledkem intenzivní hospodářské činností značně zpustošená. Původní přírodní složky jsou natolik zničeny, že schopnost samostatné obnovy je nemožná. Náprava je možná pouze dlouhodobými a nákladnými procesy - rekultivace.

Rekultivací rozumíme obnovu devastované krajiny. Životní prostředí takovéto krajiny je škodlivé lidskému zdraví. Např: oblasti povrchové těžby nerostných surovin, průmyslové konurbace.

TYPY KULTURNÍ KRAJINY PODLE HOSPODÁŘSKÉHO ÚČELU

Lesohospodářská krajina

- vytváří lesní společenstva, která nahradila původní porost.Krajina je hospodářsky využívána. Nadměrná těžba může narušit rovnováhu mezi přírůstkem a úbytkem lesa.

Zemědělská krajina

- vytváří pole, pastviny,vinice,chmelnice ...Vzhledem k intenzivní zemědělské výrobě je tato krajina často pozměněná chemizací a důsledkem neuvážených agrotechnických postupů nebo intenzivním pastevectvím dochází k zvýšené erozi půdy.

Těžební krajina

- je ovlivněna těžbou hornin a nerostů. Nejvíce deformuje krajinu povrchová těžba. Rekultivace krajinu je po ukončení těžby nezbytná.

Průmyslová krajina

- vytváří jednu z nejvíce pozměněných krajin. Převládají zde velké zastavěné plochy, velmi hustá dopravní infrastruktura, hluk … velká zátěž životního prostředí - ovzduší, vody, půdy

Městskákrajina

- spolu s průmyslovou krajinou je označována jako umělá krajina, krajina nejvíce pozměněna lidskou činností.