Poloha a rozloha

Ústecký kraj má rozlohu 5 335 km2 a rozkládá se na severozápadě České republiky. Západní hranice kraje tvoří státní hranici s Německem.Rozlohou se řadí mezi větší kraje ČR.Kraj má výhodnou geografickou polohu na trase cest spojující východní a západní část Evropy. V Šluknovském výběžku se nachází nejseverněji položená obec v ČR - Lobendava.

Povrch

Současný reliéf i geologická stavba kraje je z geografického hlediska velmi pestrá a různorodá. Hraniční hřeben Krušných hor tvoří přirozenou hranici s Německem. Nejvyšším bodem kraje je i nejvyšší hora Krušných hor – Klínovec 1244 m n. m. Kerné pohoří tvoří výraznou hradbu západnímu proudění a vytváří závětrný efekt v Podkrušnohorských pánvích. Lužické hory řadíme mezi nejdeštivější oblasti ČR.

Labské pískovce vytvářejí unikátní sklaní věže. Roviny České křídové tabule narušují výskyty neovulkanitů, které dokumentují podpovrchový magmatismus v oblasti. Mohutná tělesa, která utuhla pod povrchem, v současnosti tvoří výrazné dominanty kraje. Nejznámější horou je symbol historie českého národa - Říp vysoký 459 m n. m. Vulkanickou aktivitukraje dokumentují České středohoří a Doupovské hory.

Podnebí a vodstvo

Klima Ústeckého kraje výrazně ovlivňuje „hradba“ Krušných hor. Oblasti Lounska a Litoměřicka, které leží ve srážkovém stínu pohoří, řadíme mezi nejsušší místa v ČR. Naopak Jizerské hory, se srážkovými úhrny překračujícími 1600 mm/rok, mezi nejdeštivější v ČR.

Největším vodním tokem kraje je řeka Labe s proslulou Portou Bohemicou v masívu Českého středohoří. Labe opouští v obci Hřensko Českou republiku v nejníže položeném místě - 115 m n. m. Další významnou řekou je Ohře, levostranný přítok Labe. Pravostranné přítoky Labe na území kraje tvoří Ploučnice a Kamenice. Největším vodním dílem je Nechranická vodní nádrž na řece Ohři. Přehrada je součástí vodohospodářské soustavy Skalka -Jesenice -Nechranice, která je zdrojem vody pro průmysl, energetiku i pro závlahy v zemědělství.

V kraji se nacházejí i četné výrony minerálních a termálních pramenů, které se využívají v lázeňství - Teplice.

Obyvatelstvo a sídla

Počet obyvatel kraje dosahuje 822 133 obyvatel a představuje jeden z nejvíce osídlených krajů ČR. Hustota zalidnění je 154 obyvatel/km2.

Správním a administrativním centrem kraje je Ústí nad Labem s 94 tis. obyvateli. Další města podkrušnohorské konurbace jsou Most - 67 tisíc obyvatel, Děčín - 51 tisíc obyvatel,Teplice 51 tisíc obyvatel, Chomutov 50 tisíc obyvatel nebo Litvínov 27 tisíc obyvatel. V kraji je 46 měst a stupeň urbanizace dosáhl téměř 80%. Růst počtu obyvatelstva v městech, zejména v důsledku rozvoje průmyslu a rozsáhlé povrchové těžby hnědého uhlí, během 20. století, znamenal vylidnění i zánik řady menších vesnic.

Současná demografická situace Ústeckého kraje je odlišná v porovnáni s jinými kraji ČR. V kraji převažuje obyvatelstvo ve věku 0–14 let nad postproduktivním obyvatelstvem. Kraj má nízký podíl osob s vyšším vzděláním, dlouhodobě vysokou rozvodovost nebo potratovost. V kraji je i vyšší migrace obyvatelstva, dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, a značným problémem je situace s národnostními menšinami.

Těžba nerostných surovin a průmysl

Kraj má rozsáhlá ložiska hnědého uhlí, sklářských a slévárenských písků, kaolínu i stavebního kamene.

Ústecký kraj patří se svou Podkrušnohorskou konurbací mezi nejprůmyslovější oblasti ČR. Povrchová těžba uhlí a obory chemického průmyslu velice zásadním způsobem ovlivnily charakter území. Kraj se řadí mezi oblasti ČR s největší ekologickou zátěží krajiny a životního prostředí.

Nejdůležitější průmyslová odvětví jsou: těžba a zpracování nerostných surovin - hnědouhelné těžební společnosti - Mostecká uhelná a Severočeské doly, energetický průmysl - tepelné elektrárny Počerady,Tušimice,Prunéřov, chemický průmysl - Chemopetrol Litvínov,Lovosice, Ústí nad Labem, papírenský - Štětí nebo průmysl sklářský - Teplice.

Zemědělství

Podíl zemědělství na HDP kraje je nízký a dosahuje pouze kole 2 %. Významnější postavení má v kraji rostlinná výroba - oblast Litoměřicka a Lounska . V kraji se nachází větší polovina rozlohy chmelnic na území ČR, významné je pěstování zeleniny, ovocnářství - tzv. „zahrada Čech“ ale i pěstování vinné révy.

Služby a Cestovní ruch

Nejpřísnější režim ochrany životního prostředí je v NP České Švýcarsko , který byl vyhlášen v roce 2000 jako zatím poslední NP v ČR. Můžeme zde obdivovat unikátní reliéf pískovcových skalních měst se známou Pravčickou bránou . Mimo národního parku je v kraji i velké množství chráněných oblastí: CHKO Labské pískovce , CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří nebo část CHKO Kokořínsko.

Mezi nejznámější kulturně-historické památky patří románská rotundu na Řípu, historická jádra měst Litoměřic, Úštěku, Roudnice nad Labem či Terezína, který nechvalně proslul jako “přestupní stanice“ do koncentračních táborů, převážně do Osvětimi. Od roku 1992 je Terezín městskou památkovou rezervací.