PŘIROZENÁ MĚNA OBYVATELSTVA

Podle statistických údajů z roku 2012 žije v ČR 10,51 milionu obyvatel a průměrná hustota zalidnění dosahuje 131 obyvatel/km2.

Česká republika je zemí s přirozeným přírůstkem obyvatelstva, protože porodnost je vyšší než úmrtnost (stav 2010). K zachování prosté reprodukce obyvatelstva je zapotřebí 2,1 dítěte na ženu v době její plodnosti (15-49 let). V Česku úhrná plodnost dosahovala (2003) pouze 1,2 dítěte, nyní se pokles obyvatelstva zastavil a dochází k jeho mírnému zvyšování.

Sociální, ekonomické a politické podmínky života lidí v totalitní zemi vedly před rokem 1989 nejen v České republice, ale i v ostatních zemích východního "bloku" k vytváření jiného modelu demografického chování, než bylo běžné v demokratických zemích s vyspělým tržním hospodářstvím. Mladí lidé vstupovali do manželství v mladém věku, a byl preferován model dvoudětné rodiny.

Přechod ČR na tržní hospodářství, otevření hranic, umožnily nové možnosti seberealizace. Došlo ke změnám demografického chování obyvatel, které zcela převzalo západoevropský model.V současnosti je ČR v poslední fázi demografické revoluce,vyznačující se nízkou natalitou, mortalitou a záporným přirozeným přírůstkem.

V roce 1993 byl počet živě narozených dětí v ČR přes 120 tisíc ale již v roce 1995 se na rodilo jen 96,1 tisíc dětí. Počty živě narozených dětí se v současnosti (2010) opět zvyšují. Do věku maximální plodnosti se posouvají silné populační ročníky, generace let 1973–1977.

Od počátku devadesátých let se změnily také úmrtnostní poměry. Rychle se začla zlepšovat, prodloužila se, naděje na dožití při narození. Důsledkem zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva se zvýšila naděje na dožití při narození (2010) u mužů na 74,2 a u žen na 80,0 roků. Statistiku příčin úmrtnosti vedou nemocí oběhové soustavy - infarkt myokardu a cévní onemocnění mozku.

Významně se snížila i úmrtnost kojenců. Pozitivní vývoj v případě kojenecké úmrtnosti svědčí o zvyšující se kvalitě zdravotní péče. V roce 2010 byla kojenecká úmrtnost 2,7 ‰ a ČR se tak řadila na přední místo v Evropě i ve světě.

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA

V zemích, které se nacházejí v poslední fázi demografické revoluce mají strukturální změny obyvatelstva větší význam než vývoj samotného počtu obyvatel. V důsledku rostoucí střední délky života a pohlubujícího se procesu demografického stárnutí dochází ke změnám sociálního i ekonomického vývoje společnosti, které se nejvíce projevují v systémech sociálního a zdravotního zabezpečení.

V produktivním věku (15 - 64 let) je 69% obyvatelstva z toho ekonomicky aktivních je 45%. V předproduktivním věku (0 -14 let) je 14% populace. Postproduktivní věk (65 let a více) je 16% populace. Projekce obyvatelstva ČSÚ z roku 2004 udávala podíl obyvatelstva postproduktivního věku v roce 2030 - 22,8 % a v roce 2050 již 31,3 %.

Věkové složení obyvatelstva podle pohlaví a věku nejlépe vystihuje graf Věkové pyramidy.

Animace Věkové pyramidy Českého statistického úřadu za období 1945 - 2006

- graf znázorňuje Věkovou pyramidu ČR v roce 2003

NÁRODNOSTNÍ A NÁBOŽENSKÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA

Česká republika se řadí mezi země s národnostně homogenním složením obyvatelstva. Při sčítání lidu v roce 2001 výrazně převažovaly osoby české národnosti 94,0 % obyvatel - včetně obyvatel moravské nebo slezské národnosti.

Mezi nejpočetnější národnostní menšiny patřily obyvatelé slovenské národnosti 1,8 - polské národnosti 0,5 % a obyvatelé německé národnosti 0,4 % Příslušnost k Romské národnosti uvedlo pouze 11,7 tisíc osob. Odhady specialistů zabývajících se romskou problematiku však udávají, že v ČR žije v současnosti více než 250 tisíc Romů.

Podle struktury obyvatelstva podle náboženského vyznání tvoří 32,2 % obyvatel ČR věřící. Největší skupinu věřících má římskokatolická církev - 83,4 % příslušníků, 3,6 % věřících připadlo Českobratrské církvi evangelické a 3,0 % na věřící Československé církve husitské, zbylých 10,0 % na ostatní skupiny. Nejvíce věřících má Zlínský kraj pak kraje Vysočina a Jihomoravský.

Osob bez náboženského vyznání bylo sečteno přes 6 milionů- 59,0 %. Zbývající část populace otázku náboženského vyznání nezodpověděla.

VZDĚLANOSTNÍ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA

V období posledních deseti let se v ČR změnila struktura obyvatelstva podle nejvyššího dokončeného stupně vzdělání a zvýšila se vzdělanostní úroveň obyvatel.

Postupně se měnila síť základních, středních a vysokých škol. Vznikla řada soukromých škol. Klesající počty narozených dětí vedly k redukci základních i středních škol. V rámci středního školství se snižoval počet studentů středních odborných učilišť a odborných učilišť technických směrů a rostl zájem o studium na gymnáziích a středních odborných školách.

Pokles zájmu o praktické vzdělání byl nahrazován zájmem o vzdělání všeobecné s větší možností dalšího studia na vysoké škole . V roce 1993 působilo v ČR 23 veřejných vysokých škol, v roce 2004 to bylo již 61 vysokých škol.

MIGRACE OBYVATELSTVA

Význam migrace v populačním vývoji ČR značně vzrostl. Změny v politické orientaci po roce 1989 ovlivnily zahraniční migraci. Migrační atraktivita ČR se postupně zvyšovala. Česko se změnilo pro určité skupiny migrantů ze země tranzitní v zemi cílovou. Vzrostly i počty žadatelů o politický azyl, v zemi se objevila nelegální imigrace. Mezi země podílející se nejvíce na přírůstku obyvatel zahraniční migrací řadíme: Ukrajinu, Vietnam, Rusko, Polsko, Německo.

- 2008 informace Český statistický úřad (ČSÚ)

V prvním pololetí roku 2008 se v ČR narodilo 59 300 dětí, tedy o 3300 více než loni za stejné období. Celkový počet obyvatel narostl o více než 43 tisíc.