HISTORIE OSÍDLENÍ A SÍDELNÍ STRUKTURA ČESKÝCH ZEMÍ

Trvale je území naších zemí osídleno od paleolitu. Lidé se soustřeďovali do klimaticky - zemědělsky nejpříhodnějších oblastí. Osídlené území bylo značně nesouvislé.

PRVNÍ ETAPA OSÍDLENÍ

Nejstarší sídla pocházejí z 5. - 7. století. Nacházela se v Polabí, dolním Povltaví, na dolním toku Berounky, Poohří, v Dolnomoravském a Dyjsko-svrateckýém úvalu, na Opavsku.

DRUHÁ ETAPA OSÍDLENÍ

Významným předělem v osídlování našeho území je 12. - 13. století, období tzv. německé kolonizace, kdy docházelo k osídlování podhorských a  horských oblastí českým a německy mluvícím obyvatelstvem. V oblasti sudet, pohraničí, nastoupilo později v 13. - 15. století. V podhorských oblastech se začla objevovat nová řemesela, těžila se ruda ... Osídlování Karpat (Beskydy, Javorníky) se objevuje až v 17. století a je nazýváno Valašskou kolonizací.

Končí období, v kterém na našem území převládala venkovská sídla.

TŘETÍ ETAPA OSÍDLENÍ

Rozpadem feudální společnosti a rychlým nástupem průmyslové revoluce dochází také ke změnám v sídelní struktuře. Od 13.století vznikala feudální města, která se stávala centry obchodu a řemesel, byla křižovatkami obchodních cest, místy těžby (např. stříbra) a správními centry - tzv. královská a poddanská města.

V tomto období se vytváří hustá síť měst a městeček, která bez výraznějších změn přetrvala do současnosti, a která je charakteristická pro naše země. S nástupem průmyslu dochází k diferenciaci měst a zvyšuje se stupeň urbanizace - stěhování obyvatelstva do měst.

Industriální společnost znamenala rozvoj měst s potenciálem těžby nerostných surovin (těžba uhlí) nebo rozvoje průmyslové výroby (těžký průmysl, hutnictví) např: Kladno, Ostrava, Plzeň. Sídla, která takový předpoklad neměla stagnovala a ztrácela na významu např: Chrudim, Opava.

Po druhé světové válce docházelo k územnímu rozšiřování měst připojováním okolních obcí. V průmyslových oblastech probíhala rozsáhlá výstavba sídlišť. Na konci 20. století se u velkých měst objevuje nový proces - suburbanizace - kdy dochází k stěhování určitých skupin obyvatelstva do okolních obcí. Důvodem jsou ekonomické podmínky a lepší životní prostředí.

MĚSTA

Při vymezení města se v ČR uplatňuje historicko - právní hledisko, tedy zda obec byla povýšena na město. Proto mají městský status i obce venkovského typu. V současnosti se za město považuje obec s 10 000 obyvateli, s městským charakterem zástavby,vybaveností službami a zaměstnaností obyvatel v 3. a 4. sektoru.

Česká republika má necelých 3 800 obcí s méně než 500 obyvateli. 22 obcí Česka má více než 50 000 obyvatel.

Klikací mapa města ČR

V Česku máme (2007) pět velkoměst, sídel se 100 000 obyvateli, a jednu metropoli, sídlo s počtem obyvatel nad 1 000 000. V deseti největších městech ČR žije čtvrtina obyvatelstva země.

město	počet obyvatel
Praha	1 200 000
Brno	382 000
Ostrava	320 000
Plzeň	167 000
Olomouc	102 000
Hradec Králové	99 000

 

Z větších urbanistických seskupení se na našem území setkáváme s aglomerací - např: aglomerace Brna, a konurbací - průmyslové Slezsko zasahující na území ČR - Ostravsko a Polska.

ÚZEMNÍ STRUKTURA MĚSTA

Je uspořádání města. S růstem obyvatel ve městech dochází k územnímu plánování a členění městských sídel na funkční zóny. Městské jádro, často historické centrum je místem obchodně - službové zóny, obytné zóny. V Evropě je označováno jako "city" v Severní Americe jako „downtown“.

Součástí každého města jsou dále dopravně - skladové zóny, rekreační zóny, průmyslové zóny. Průmyslové zóny bývají strategické lokality rozvoje měst a zaměstnanosti.

V současnosti se setkáváme se dvěmi typy těchto zón. S tzv. "greenfield" (investicí na zelené louce), kdy dochází k vybudování nových výrobních hal a budov na periferiích města např: průmyslová zóna Ostrava - Hrabová nebo "brownfield", kdy dochází k využití stávajících pozemků, budov,hal např: lokalita Karoliny.

FUNKCE MĚST

Město plní v současné době řadu funkcí, mluvíme o polyfunkčních městech. Především je však místem, kde se ve vztahu k zázemí koncentrují služby. Rozsah nabízených služeb proto podmiňuje důležitost a velikost města. Většinu našich měst prochází změny funkcí. Nejdůležitější se stává funkce služeb. Zvláštní postavení zaujímá hlavní město. Funkce měst:

- správní funkce

- centrum průmyslové výroby a obchodu

- cetrum služeb např: školy,lázeňství

- náboženské centrum - poutní místa

- dopravní centrum

Seznam památek světového a kulturního dědictví UNESCO v ČR:
Praha, Holašovice, Český Krumlov, Kutná Hora, Telč, Litomyšl, Žďár nad Sázavou, Brno, Lednicko – valtický areál, Kroměříž, Olomouc, Třebíč