POLOHA A ROZLOHA

Africký kontinent je rozlohou 30 319 000 km2 po Asii a Americe třetím největším kontinentem. Rozkládá se převážně na východní polokouli. Součástí Afriky je i množství ostrovů v Atlantském oceánu např: Kanárské a Kapverdské ostrovy,a Indickém oceánu např: Komory, Madagaskar. Rovník africký kontinent rozděluje na dvě poloviny. Obyvatelstvo Afriky čítá téměř 1,3 mld. (2020) obyvatel a na celkové světové populaci se podílí necelými 16%.

- obrázek znázorňuje pohled na africký kontinent z Gibraltaru

Krajní body kontinentu vymezuje Bílý mys na severu při středomořském pobřeží, Střelkový mys odděluje na jihu Atlantský a Indický oceán. Zelený mys a výběžek Almadies je nejzápadnější pevninskou částí a mys Ras Hafun na Somálském poloostrově tvoří nejvýchodnější bod.

Afriku odděluje od Evropy Středozemní moře s Gibraltarským průlivem, který je široký pouze 14 km. Suchozemské spojení má Afrika s Asií 120 km širokou Suezskou šíjí. Za vlastní kontinentální rozmezí se pokládá Suezský průplav, otevřený v r. 1869.

Pokračováním Suezského průplavu je Suezský záliv s 200-350 km širokým Rudým mořem, které je spojené průlivem Bab-el-Mandab s Adenským zálivem Indického oceánu.

POVRCH

Základem a nejstarší části kontinentu je africký štít tvořený předkambrickými horninami. Ten byl v průběhu geologického vývoje Afriky rozlámán na řadu ker a zprohýbán v rozsáhlé pánve a klenby, jenž vytvořili současnou tabulovou strukturu Afriky. Mezi mladší jednotky řadíme vrásová pohoří hercynskýho a alpinského stáří, Atlas a Kapské hory. Silné tektonické pohyby ve třetihorách doprovázené sopečnou činností vytvořily systém východoafrických příkopových propadlin (riftů), pořípadě lávových plošin např: Etiopská vysočina nebo sopečných kuželů např: Kilimandžáro.

Nejvyšším bodem kontinentu je Kilimandžáro - Uhuru 5 895 m n.m a nejníže položeným místem Assalská proláklina - 155 m pod úrovni hladiny světového oceánu.Střední výška kontinentu je 750 m n. m.

Povrch Afriky rozdělujeme na základě rozdílného geologického a geomorfologického vývoje do tří oblastí:

- obrázek znázorňuje pohoří Ahagar

OBLAST ATLASU

Atlas tvoří nevýznamnější pohoří severní Afriky. Dosahuje téměř 2 200 km a člení se na na řadu horských hřbetů např: pobřeží Středního moře lemuje Ríf a Malý (Pobřežní) Atlas. Plošinou bezodtokých sníženin, šotů - vysychajících slaných jezer, je pobřežní pásmo odděleno nejvyšší horou oblasti - Džebel Tubkal 4 165 m n. m. nacházející se ve Vysokém Atlasu - od nejjižnějších hřbetů Antiatlasu a Saharského (Velkého) Atlasu.

OBLAST TABULOVÝCH PLOŠIN, VRCHOVIN, ROVIN A PÁNVÍ

Na severu Afriky se rozkládá Saharsko-súdánská tabule, která je vyplněna největší pouští světa - Saharou s rozlohou 9 mil. km2, která na jihu přechází v Sahel.

Z tabule vystupují pohoří Ahaggar a Tibesti. Na jihu tabule přechází v Čadskou pánev, v jejichž středu se nachází bezodtoké Čadské jezero. Povodí řeky Kongo vymezuje Konžská pánev s rozlohou více než 3 mil. km2. Dno pánve dosahuje nadmořské výšky 300-500 m n.m a okraje vystupují nejvýše v oblasti Mt. Kamerun 4 070 m n. m. (nejdeštivější místo Afriky) a severo-západě a v oblasti Východoafrického příkopu. Plošina Lunda-Katanga přechází na jihu v rozlehlou pánev Kalahari, která je z větší části vyplněna pouší Kalahari. Okraj Afrického štítu se zvedá na jihovýchodě v Dračích a Kapských horách.

OBLAST VÝCHODOAFRICKÝCH VYSOČIN

Rozdělujeme na oblast Východoafrické příkopové propadliny a Východoafrické a Etiopské vysočiny.

Východoafrický rift se rozprostírá od Assalské prolákliny na severu přes Etiopský příkop a dále na jih do oblasti východoafrických jezer tektonického původu - Albertova, Kiwu, Tanganiky - nejhlubší jezera Afriky (- 1470 m) jehož dno leží 700 m pod úrovní hladiny světového oceánu a vytváří tzv. kryptodepresi, Malawi. Nad jezery vystupují sopečné masívy Virunga, Ruwenzori, Mt.Kenya, Ngorongoro, Meru a Kilimandžáro - Uhuru 5 895 m n.m. . Oblast uzavírá jezerní plošina s plošně největším africkým jezerem - Viktoriiným (Ukerewe) jezerem. test povrch.

- obrázky znázorňují východoafrický rift a satelitní snímek nejvyšší africké hory Kilimandžára (Uhuru) 5 895 m n.m

PODNEBÍ

v Africe převažuje tropické a subtropické podnebí. Rozdíly v podnebí ovlivňují změny v rozložení tlakových center nad pevninou a oceány, poloha a nadmořská výška horských hřbetů a cirkulace mořských proudů.

na území kontinentu vymezujeme čtyři podnebné pásy:

Rovníkový (ekvatoriální) podnebný pás

- zahrnuje Konžskou pánev a pobřeží Guinejského zálivu

- horké a vlhké podnebí v průběhu celého roku

- srážky přináší východní větry vanoucí z Guinejského zálivu, (návětrné svahy Mt. Kamerun jsou nejdeštivější místa kontinentu se srážkovými úhrny přes 10 000 mm/rok) mm/ rok)

- oblast tropického deštného pralesa

Subekvatoriální podnebný pás

- zasahuje mezi 15° severní a jižní zeměpisné šířky (bez Somálského poloostrova)

- sezónní střídání horkého a vlhkého léta s teplou ale suchou v zimou (teplotní maxima se dostavují na konci období sucha)

- oblast tropických deštných lesů monzunového typu

Tropický podnebný pás

- aridní území kolem obratníků pokrývají pouště: nejsvětší poušť světa Sahara (zaujímá necelých 27% území Afriky), pouště Kalahari a Namib, obrovský problém desertifikace pouští

- obrázky znázorňují Saharu v Alžírsku a oblast Sahelu

- oblast tropických pasátů

- horké podnebí, minimálním srážkový úhrn do 250 mm/rok, vysokýmvýpar ( v libyjské Azíziji dosáhla v roce 1922 maximální teplota 57,8° C)

Subtropický podnebný pás

- zasahuje okraje kontinentu, na severu pobřeží Středozemního moře, na jihu  oblast Kapska

- subtropického podnebí

- střídání horkého a suché léta s mírnou deštivou zimou

- horské blasti výraznější teplotní i srážkové úhrny (možnost sněhových přeháněk)

VODSTVO

Vodní toky

Odtokový režim řek podmiňuje její geografická poloha. Vodní toky tropického podnebného pásu mají pravidelný přísun srážek v průběhu celého roku a proto i pravidelné vodní stavy např: Kongo Aridní oblasti mají nedostatek srážek a nepravidelný odtokový režim. V severních oblastech kontinentu se vytvořily tzv. vádí suché říční koryta zaplavené vodou jen občasně, v období dešťů.

Africké řeky náleží především k úmoří Atlantského oceánu např: Kongo, Niger, Senegal, Nil - Středozemní moře a Indického oceánu např: Limpopo, Zambezi s Viktoriinými vodopády. Geologická a geomorfologická stavba kontinentu narušuje průběh vodních toků častými peřejemi a vodopády, které znemožňují větší využití afrických řek pro dopravní účely.

- obrázky znázorňují Viktoriny vodopády na řece Zambezi a Nil v Egyptě u Asuánu

Kongo

- nejvodnatější řeka Afriky (2. na světě za Amazonkou) -  průtok 45 000 m3/s a délka - 4 835 km - odvodňuje konžskou pánev s jejím okolím, včetně jezer Tanganika a Kivu - i největší přítoky Konga tvoří Ubangi-Uele a Kasai - nacházejí se zde Stanleyovy (Beyoma) vodopády, na Kongu Livingstonovy vodopády. Dolní tok řeky je využíván pro výrobu elektrické energie - vodní elektrárna Inga - ústí do Atlantského oceánu.

Nil

- nejdelší africký vodní tok Nil (2. na světě za Amazonkou) náležící k úmoří Středozemního moře (Atlantského oceánu), s Kagerou dosahuje délky 6 670 km - soutokem Bílého a Modrého Nilu u Chartúmu vzniká Nil - vodní stav kolísá, protože protéká aridní oblastí s velkým výparem a nedostatkem přítoků - protéká řadou jezer např: Viktoriiným jezerem - má řadu splavných úseků - Násirova (Asuánská ) vodní nádrž u Asuánu patří k největším vodním dílům Afriky - ústí obrovskou deltou mezi Port Saidem a Alexandrii - od nepaměti velký hospodářský význam řeky - starověké civilizace, zemědělství, doprava, hydroelektrárny.

Niger

Třetí největší řeka Afriky. Vnitřní delta v Mali. Odvodňuje Západní Afriku spolu s řekou Voltou. Na Voltě se nachází plošně největší přehrada na Zemi - Volta - Akosombo s rozlohou 8 500 km2

Zambezi

Řeka jižní a východní Afriky, která ústí do Indického oceánu. Na řece se nacházejí Viktoriiny vodopády a přehrada Kariba, která je co se týče zadrženého objemu vody největší přehradou na Zemi a pojme 180 miliard m3 vody.

vodní tok	délka v km	povodí v km2
Nil (Nil-Kagera-Luvironza)	6 671	2 881 000
Kongo (Zair-Lualaba)	4 835	3 822 000
Niger	4 160	2 092 000
Zambezi	2 660	1 450 000

 

Jezera

- největší koncentrace - východoafrická (riftová) příkopová propadlina- např: jezero Albertovo (Ruwenzori), jezero Kivu, jezero Tanganika, jezero Malawi (Nasa) dále v oblastech pánví - např: Čadské jezero - aridní území výskyt slaných a občasně vysychajcích jezer - šottů - podpovrhcové vodstvo v oázách - artéská voda - časté bezodtoké oblasti, nejrozšířenější Čadská a Kalaharská pánev. test vodstvo

název jezera	plocha jezera v km2	maximální hloubka v m
Victorino jezero (Ukerewe)	68 800	125
jezero Tanganika	32 800	1470
jezero Malawi (Nyasa)	28 480	785
Čadské jezero	12 000	5

 

FAUNA A FLORA

Rostlinstvo tropického deštného pralesa zastupují např: vzácné dřeviny, liany a typické patrové uspořádání lesa. Charakteristickým zástupcem savan, travnatých porostů s rozptýlenými keři a stromy jsou baobaby. Aridní oblasti zastupují sukulenty. Středomořské oblasti porůstají subtropické keře a vzniká tzv. macchie.

Velkým problémem aridních oblastí je desertifikace - rozšiřování pouští (především na úkor savany) působením sucha, vypalováním a spásáním trávy s následnou erozí půdy. Nejvíce se projevuje v oblasti Sahelu - území navazující na jižní hranici Sahary, oblast Somálského polostrova a oblast pouště Kalahari. Sahara se v současnosti rozrůstá jižním směrem asi o 0,4 km/ rok.

- obrázek z NP Etoša v Namibii

Živočišstvo je v Africe zastoupeno množstvím druhů. Pro savanu jsou typická stáda býložravců - zeber, žiraf, antilop a šelem - šakalů, lvů. Pralesy obývají např: lidoopi - gorily, šimpanzi. Mezi nejznámější živočišné zástupce Afriky náleží nosorožci, pštrosi, hroši ... Zvláštní postavení v rozšíření zástupců živočišné říše má největší africký ostrov Madagaskar s výskytem řady endemitů např: lemurů

- obrázek z Krugerova NP

První rezervace na ochranu přírodního bohatství Afriky vznikly už v roce 1858 na území Kapska (Knysna a Tsitsikamma). První národní park byl vyhlášen v roce 1902 - Krugerův národní park mezi další nejnavštěvovanější parky řadíme: Albertův národní park (dnes N.P. Virunga), NP Etoša, NP Kafue, NP Serengeti ... Mezi země s největší chráněnou plochou území - okolo 40 % rozlohy státu - patří Tanzanie a Zambie.