BIOMY

- jsou společenstva organismů plošně rozsáhlých oblastí spolu s jejich životním prostředím a klimatem.

Dnešní rozšíření biomů je výsledkem dlouhého vývoje od konce druhohor, ovlivňované řadou horotvorných a klimatických procesů. Současné rozmístění biomů a jejich složení bylo výrazně ovlivněno čtvrtohorním zaledněním a hospodářskou činností člověka.

 

Tundra

- vyskytuje se v subarktickém podnebném pásu. Krátké vegetační období, jaro s létem v závislosti na oblasti má jen 1 - 3 měsíce, poskytuje životní podmínky pouze pro zakrslé dřeviny, traviny, mechy a lišejníky.

 

Jehličnaté lesy - boreální lesy, tajga

- vyskytují se v kontinentálních a chladnějších oblastech mírného pásu. Převládají zde jehličnaté lesy, tzv.světlá tajga - modřín, bříza a tmavá tajga - smrk, jedle. Vyskytují se zde především podzolové půdy. Roční úhrn srážek je okolo 500 mm. Oblasti bez výrazných zásahů člověka

 

Smíšené a listnaté lesy

- vyskytují se v oceánském a přechodném typu podnebí mírného podnebného pásu - původní lesy byly v minulosti vykáceny, dnes se na jejich místě nachází např: zemědělská krajina - pole, pastviny, lesní monokultury. Převládají zde hnědozemí půdy. Roční úhrn srážek je rozpětí 500 až 1500 mm. Tři měsíce, v létě, se průměrná teplota pohybuje okolo 10 oC

Stepi

- vyskytují se v suchém kontinentálním klimatu mírného podnebného pásu.
Suchá a horká léta s průměrnými teplotami 20 až 25 oC. Zima jsou mrazivé s průměrnými teplota až – 15 oC. Převládají trsnaté trávy. Dominantní jsou černozemní půdy. Stepí jsou zavlažovány a využívány jako pole - tzv obilnice a pastviny

Pouště a polopouště

- vyskytují se v suchých oblastech kontinentálního klimatu mírného podnebného pásu - pobřeží Kaspického moře. Bez hospodářského využití

Subtropická vegetace středomořského typu

- vyskytují se v oblasti Středozemního moře. Původní vegetaci tvořily vždyzelené
tvrdolisté lesy, které již byly vykáceny a na jejich místě vzniky
druhotné křovinaté porosty - macchie, frygana, garrigue - nebo pole pro pěstování subtropických a teplomilných plodin např: citrusy,olivovník, tabák

 

VÝŠKOVÁ STUPŇOVITOST

uplatňuje se v horských oblastech. Rozlišujeme výškový stupeň:

- nížinný výškový stupeň (planární, dubový)

- pahorkatinný výškový stupeň (kolinní)

- podhorský výškový stupeň (submontánní, bukový)

- horský výškový stupeň (montánní, smrkový)

- vysokohorský výškový stupeň (alpínský, supramontánní)

Stejně jako horské oblasti vymezujeme za azonální biomy mořské pobřeží, mokřady, bažiny apod.