VODSTVO

Evropa náleží k úmoří dvou oceánů - Atlantského oceánu asi 70 % rozlohy Evropy, člení se na úmoří Černého moře, Baltského moře, Středozemního moře, Severního moře - Severního ledového oceánu kde je odvodňováno asi 10 % rozlohy Evropy. Zbývajících 20 % připadá na bezodtoké oblasti Kaspického moře.

Moře obklopující Evropu jsou většinou mělká, protože se nacházejí nad kontinentální
zemskou kůru. Jsou zde zastoupena jak moře šelfová - Severní moře, tak vnitřní - Baltské moře i středozemní,mezikontinentální - Středozemní moře.
Evropské pobřeží je velmi členité s řadou ostrovů, poloostrovů a zálivů.
Největším poloostrovem je Skandinávský poloostrov.Většina evropských ostrovů se zvedá z mělkého kontinentálního moře. Unikátem mezi ostrovy je geologicky mladý ostrov Island, ležící na středooceánském hřbetu divergentního rozhraní Euroasijské a Severoamerické litosférické desky.

VODNÍ TOKY

Říční síť Evropy je dosti hustá. Největší je v důsledku oceanity v západní Evropě.V geografickém rozložení typů řek podle vodnosti se uplatňuje šířková zonalita. Od severu k jihu se zmenšuje podíl vody z ledovců a sněhu a zvyšuje se podíl srážkové vody. Většina významných evropských řek má smíšený typ napájení např: Rýn Volha. V průběhu roku se střídá více zdrojů napájení, protože tyto velké evropské řeky protékají různými podnebnými pásy a typy krajin.

ODTOKOVÉ REŽIMY EVROPSKÝCH ŘEK

Severoevropský odtokový režim

- vysoké vodní stavy v průběhu celého roku ale nevyrovnaný spád, časté peřeje, vodopády - zdojem napájení je sníh, ledovec nebo déšť - zpravidla ústí do fjordů např: řeky Skandinávie

Západoevropský odtokový režim

- vyznačují se vyrovnaným odtokem během celého roku - zdrojem napájení je převážně dešťová voda - vliv oceanity - zpravidla mají estuarovité ústí např: Temže, Seina, Loira

- Seina v Paříži a Dunaj v Dolním Rakousku

Východoevropský odtokový režim

- nevyrovnaný odtok běhěm roku - jsou v kontinentálním klimatu - v zimě je voda vázána ve sněhu - zdrojem napájení sníh z jarního tání, řekami protéká přes 50 % ročního množství vody, časté povodně např: střední tok Volhy (nejdelší evropská řeka), Dněpr

Středoevropský odtokový režim

- smíšený odtokový režim, přechod mezi oběma výše uvedenými typy - zdrojem vody je tající sníh (méně než 50%) a dešťové srážky, maxima vodního stavu dosahují na jaře, druhotné maximum bývá začátkem léta (v červenci) důsledek dešťových srážek, časté povodně - minima se dostavují na konci léta a začátku podzimu např: Vltava, Labe, Odra, Visla

- Odra ve Szczecine v Polsku a Temže v Londýně

Alpský odtokový režim

- nevyrovnaný odtokový režim v průběhu roku - nejvyšší vodní stavy v létě, v důsledku tání ledovců a částečně na jaře při tání sněhové pokrývky - v období od května do září protéká řekami 85% ročního množství vody např: Rhôna, Rýn

Subtropický středomořský odtokový režim

- nevyrovnaný odtokový režím v průběhu roku - maxima dosahují v chladném půlroce - zdrojem vody jsou dešťové srážky v zimních měsících - letní měsíce nízké vodní stavy, některé řeky zcela vysychají např: Tibera, Tajo, Guadalquir

VOLHA

- je nejdelší evropská řeka - 3 531 km s největší plochou povodí - přibližně 1,4 mil. km2 Průměrného maximálního průtoku kolem 8 000 m3/s nedosahuje na dolním toku a v ústí ale u Volgogradu.

- pramení na Valdajské vrchovině a ústí deltou do Kaspického moře. Na dolním toku protéká aridní krajinou a proto část svých vodních zásob ztrácí výparem a vsakem.Od pramene k ústí má spád pouze 260 metrů. V zimě zamrzá i na dolním toku. Při jarních záplavách může hladina řeky stoupnout až o 10 metrů. Největšími přítoky Volhy jsou Oka a Kama, dalšími např: Sura, Veltuga, Samara.

- Volha má velký hospodářský význam, na řece byl vybudován systém vodních kanálů a nádrží. Největší je Samarská vodní nádrž ( Kujbyševská) s rozlohou 6 450 km2. Celá soustava nádrží se nazývá Velká volžská kaskáda. Systémem vodních kanálů je Volha propojena na severu s Baltským a Bílým mořema Volžsko-donským průplavem na jihu s Azovský a Černým mořem.

DUNAJ

- druhá nejdelší evropská řeka - 2850 km. Pramení ve Schwarzwaldu a jeho zdrojnicemi jsou Breg a Brigach. Dunaj poté protéká vápencovou krajinou Švábské Jury, kde část vod vyživuje podpovrchovou krasovou oblast. Významným pravostranným přítokem je řeka Inn. Protéká Malou i Velkou uherskou nížinou, kde meandruje a vytváří řadu ramen. Soutěskou Železná vrata se dostává do Rumunské nížiny a třemi hlavními rameny dunajské delty ústí do Černého moře.

vodní tok	délka toku v km	plocha povodí v km2
Volha	3531	1 360 000
Dunaj	2850	817 000
Ural	2428	231 000
Dněpr	2201	504 000
Kama	2032	522 000
Don	1870	422 000

JEZERA

Jezera jsou na území Evropy zastoupena ve velkém počtu ale jejich rozložení je velmi nerovnoměrné. S největším seskupením jezer se setkáváme v jezerních plošinách na severu Evropy.

Ledovcová jezera

- vznikla působením ledovce - rozlišujeme několik typů např:působením pevninského ledovce - Finská , Pomořanská, Mazurská jezerní plošina - jsou to jezera většinou malá a málo hluboká - Saimaa

- Finská jezerní plošina jezera Saimaa a Kuopio

Karová jezera

- nacházejí se v karových prohlubních po horském ledovci - jsou menších rozměrů, mají pravidelnější půdorys - nacházejí se v Alpách, Karpatech, Skandinávském pohoří např: plesa v Tatrách - Štrbské pleso

Trogová jezera

- vyskytují se v horských údolích, jsou hrazená čelní morénou - jsou protáhlého tvaru - např: Bodamské jezero, Lago Maggiore, Ženevské jezero

Tektonická jezera

- jsou vázána na zlomové linie, vyplňují dna příkopových propadlin - např:. Ladožské jezero - plošně největší evropské jezero, Oněžské jezero, Vänern, Loch Ness, Balaton

Krasová jezera

- nacházejí se v krasových oblastech - např: Skadarské jezero, Plitvická jezera

- Plitvická jezera v Chorvatsku

Vulkanická jezera

- specifický druh jezer vázaných na vulkanické oblasti, vznikají zaplavením kráteru sopky např: Trasimenské, Laacher See

Říční jezera

- vyskytují se podél vodních toků, vznikají např: v mrtvých ramenech meandrů, lagun např: Lacul Razim

jezero	plocha v km2	max. hloubka v m
Ladožské	18 135	225
Oněžské	9 616	120
Vanern	5 585	93
Saimaa	4 377	58
Čudské-Pskovské	3 650	14
Vattern	1 912	120