POČET A ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA

Současný stav i rozmístění obyvatelstva je výsledkem historického vývoje. V rámci Evropy existují tzv. jádrové oblasti osídlení např: západní Evropa, a periferní oblasti s malou hustotou osídlení např: Skandinávie.

Počet obyvatel Evropy dosáhl v roce 2022 - 750 milionů. Od tohoto roku nastává stagnace až mírný pokles počtu obyvatelstva. Přesto, že je Evropa nejvíce zalidněným světadílem, její podíl na světové populaci je pouze 9%. Průměrná hustota zalidnění je 72 obyvatel/km2. Nejvyšší hustotu zalidnění mají v jádrových oblastech, např: v Holadnsku nebo Belgii, kde dosahuje až 390 obyvatel/km2, nejmenší naopak na Islandu, pouze 2,5 obyvatel/km2 nebo ve Skandinávii, kolem 18 obyvatel/km2.

pořadí	stát	počet obyvatel v milionech
1.	Německo	80,5
2.	Francie	66,5
3.	Velká Británie	65
4.	Itálie	62,5
5.	Španělsko	50

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA

Přirozený přírůstek dosahují v zemích např: Polsku, Francii, Irsku nebo Španělsku. Protože v Evropě převažuje přirozený úbytek, zemí se záporným číslem je více např: Pobaltské státy, Bulharsko, Německo.Přírůstek za celou Evropu se pohybuje okolo 0,3%. Naděje dožití je u mužů 78 a u žen 82 let. Podíl evropského obyvatelstva na světové populaci bude i nadále klesat.

Evropa jako světadíl demografickou revoluci ukončil nebo se nachází v její poslední fázi, proto je demografický vývoj Evropy nepříznivý. V porovnání s ostatními světadíly dochází v Evropě k nejrychlešímu stárnutí populace. V důsledku rostoucí střední délky života se změny projevují v ekonomice zemí, v systémech sociálního i zdravotního zabezpečení. Podle statistických projekcí se očekává, že běhěm následujících 50 let poklesne počet obyvatel Evropy asi o 80 - 90 milionů.

MIGRACE OBYVATELSTVA

Výrazným zásahem do národnostního složení i počtu obyvatelstva Evropy je migrace. V rámci vnitrostátní migrace se projevu odliv z ekonomicky málo rozvinutých oblastí do center. Ve městech žijí více než 3/5 evropské populace a stupeň urbanizace 73% patří k nejvyšším na světě.

Od padesátých let 20.století se výrazně začala zvyšovat migrace za prací z méně vyspělých částí Evropy i Asie např: z Turecka do Německa, nebo z mimoevropských destinací např: zemí Commonwealthu - Indie, Pákistánu - do Velké Británie a ze zemí Severní Afriky - Maroko, Alžír - do Francie. Mezi země s největším podílem obyvatel neevropského původu řadíme Francii, Velkou Británii, Německo, Nizozemsko.

V důsledku prodemokratickcýh změn států Severní Afriky a Blízkého východu označovaných jako "Arabské jaro" došlo v roce 2015 k vyvrcholení tzv. Evropské uprchlické krize, která výrazným způsobem zasáhla do imigrační politiky zemí EU.

- mapa znázorňuje hlavní migrační trasy do Evropy v období tzv. Evropské migrační krize

NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ A NÁBOŽENSKÉ SLOŽENÍ

Přesto, že se Evropa svou rozlohou 10,4 mil km2 řadí mezi nejmenší světadíly, její národnostní složení je pestré. Většina obyvatelstva náleží k europoidní rase (99%).

V Evropě převažuje Indoevropská jazyková rodina - nejpočetněji je zastoupena Germánská, Slovanská a Románská jazyková skupina, část obyvatelstva náleží k Uralské jazykové rodině - Ugrofinská jazyková skupina a nejmenší část k Altajské jazykové rodině - Turkická jazyková skupina.

V Evropě převažuje tzv. Západní náboženství. Nejpočetněji je zastoupeno Křesťanství, které se dělí na Římskokatolickou církev - převažuje např: ve Střední Evropě v Polsku, Česku, Evangelickou církev - nejvíce věřících má např: ve Skandinávii, Velké Británii a Pravoslavnou církev - která je nejvíce zastoupená ve východní a JV Evropě např: na Ukrajině, v Rumunsku. Z dalších významných světových náboženství má v Evropě tradici Islám, který najdeme především v jižní a částečně západní Evropě.