RYCHLÝ PŘEHLED
| stát | hlavní město | státní zřízení | počet obyvatel v milionech | rozloha v km2 |
|---|---|---|---|---|
| Srbsko | Beograd | republika | 7,5 | 77 474 |
| Chorvatsko | Zagreb | republika | 4,7 | 56 538 |
| Slovinsko | Ljubljana | republika | 2 | 20 129 |
| Bosna a Hercegovina | Sarajevo | republika | 3,9 | 51 129 |
| Makedonie | Skopje | republika | 2 | 25 713 |
| Kosovo | Pristina | republika | 1,9 | 10 900 |
| Černá hora | Podgorica | republika | 0,7 | 13 812 |
| Bulharsko | Sofija | republika | 7,3 | 110 994 |
| Rumunsko | Bucuresti | republika | 20 | 237 500 |
| Albanie | Tirane | republika | 3,7 | 28 748 |
VYMEZENÍ A STÁTY
Region zaujímá prostor mezi Černým mořem na východě, pohořím Karpaty a Středozemním mořem na západě a Balkánským poloostrovem na jihu. Řadíme zde státy bývalé Jugoslávie, nyní nezávislé země, označované jako Jadranské státy: CHORVATSKO, BOSNU A HERCEGOVINU, ČERNOU HORU, KOSOVO, SRBSKO, ALBÁNII, a Černomořské státy BULHARSKO, RUMUNSKO a MAKEDONII.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
Hornatý povrch regionu vyplňují pohoří Dinárské hory, Karpaty nebo Stará Planina či Rodopy. Podél dolního toku Dunaje se rozprostírá nejdůležitější nížina oblasti - Valašská nížina.
Podnebí jadranských států je subtropické,středomořské, ostatní území má klima mírné, podnebí ve vnitrozemí ovlivňujě nadmořská výška a reliéf.
HOSPODÁŘSTVÍ
Periferní poloha v rámci Evropy i dlouhotrvající občanská válka, která vznikla po rozpadu svazové republiky Jugoslávie, zbrzdila hospodářský rozvoj současného regionu JV Evropy. Národnostně, nábožensky i politicky motivované spory a konflikty nejsou stále dořešeny.
Země můžeme označit jako průmyslově-zemědělské státy v procesu transformace na tržní hospodářství. Z nástupnických zemí bývalé Jugoslávie je nejvyspělejší Slovinsko, členský stát EU, a Chorvatsko, které těží z výhodné geografické polohy při pobřeží Jaderského moře, která je důležitá pro rozvoj cestovního ruchu.
Nerostné suroviny - hnědé uhlí či rudy barevných kovů, malé zásoby ropy a zemního plynu (Rumunsko,Bulharsko) znamenaly rozvoj tradičních oborů těžkého průmyslu - hutnictví, petrochemie, těžkého strojírenství... Industrializace probíhala nejrychleji v 50.-60. letech minulého století.
Současná přeměna hospodářství vyžaduje značné investice do modernizace výroby,technologií či výzkumu na které se zatím nedostávají prostředky. Část investic a pomoc přichází z vyspělých zemí EU, protože Rumunsko i Bulharsko se v roce 2007 staly členskými zeměmi EU.