Regionální geografie Jihovýchodní Evropy

RYCHLÝ PŘEHLED

stát hlavní město státní zřízení počet obyvatel v milionech rozloha v km2
Srbsko Beograd republika 7,5 77 474
Chorvatsko Zagreb republika 4,7 56 538
Slovinsko Ljubljana republika 2 20 129
Bosna a Hercegovina Sarajevo republika 3,9 51 129
Makedonie Skopje republika 2 25 713
Kosovo Pristina republika 1,9 10 900
Černá hora Podgorica republika 0,7 13 812
Bulharsko Sofija republika 7,3 110 994
Rumunsko Bucuresti republika 20 237 500
Albanie Tirane republika 3,7 28 748

VYMEZENÍ A STÁTY

Region zaujímá prostor mezi Černým mořem na východě, pohořím Karpaty a Středozemním mořem na západě a Balkánským poloostrovem na jihu. Řadíme zde státy bývalé Jugoslávie, nyní nezávislé země, označované jako Jadranské státy: CHORVATSKO, BOSNU A HERCEGOVINU, ČERNOU HORU, KOSOVO, SRBSKO, ALBÁNII, a Černomořské státy BULHARSKO, RUMUNSKO a MAKEDONII. 

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

Hornatý povrch regionu vyplňují pohoří Dinárské hory, Karpaty nebo Stará Planina či Rodopy. Podél dolního toku Dunaje se rozprostírá nejdůležitější nížina oblasti - Valašská nížina.

Podnebí jadranských států je subtropické,středomořské, ostatní území má klima mírné, podnebí ve vnitrozemí ovlivňujě nadmořská výška a reliéf.

HOSPODÁŘSTVÍ

Periferní poloha v rámci Evropy i dlouhotrvající občanská válka, která vznikla po rozpadu svazové republiky Jugoslávie, zbrzdila hospodářský rozvoj současného regionu JV Evropy. Národnostně, nábožensky i politicky motivované spory a konflikty nejsou stále dořešeny.

Země můžeme označit jako průmyslově-zemědělské státy v procesu transformace na  tržní hospodářství. Z nástupnických zemí bývalé Jugoslávie je nejvyspělejší Slovinsko, členský stát EU, a Chorvatsko, které těží z výhodné geografické polohy při pobřeží Jaderského moře, která je důležitá pro rozvoj cestovního ruchu.

Nerostné suroviny - hnědé uhlí či rudy barevných kovů, malé zásoby ropy a zemního plynu (Rumunsko,Bulharsko) znamenaly rozvoj tradičních oborů těžkého průmyslu - hutnictví, petrochemie, těžkého strojírenství... Industrializace probíhala nejrychleji v 50.-60. letech minulého století.

Současná přeměna hospodářství vyžaduje značné investice do modernizace výroby,technologií či výzkumu na které se zatím nedostávají prostředky. Část investic a pomoc přichází z vyspělých zemí EU, protože Rumunsko i Bulharsko se v roce 2007 staly členskými zeměmi EU.