Regionální geografie Jihozápadní Asie - IRÁQ

HISTORIE

Kolébka lidstva, Mezopotámie, byla osídlena snad již před 100 000 lety. Sumerové území osídlovali již od 4. tisíciletí př.n.l. Vznikaly zde první městské státy Ur, Uruk, Lagaš ... Od 3. tisíciletí území ovládli Akkadové. Vznikla zde Asyrská a Babylonská říše. V 6. století př.n.l. území zabrali Peršané. Ve 4. století si území podrobil Alexandr Veliký.

- obrázky "kolébky lidské civilizace" Mezopotámie a ruiny města Ur

Peršané nastupují k moci znovu a vládnou do 7. století n.l. Území se stává arabskou enklávou a Bagdád je od 8.st. do 13.st. centrem muslimského světa."Zlatým věkem" bylo éra abbásovského kalifátu.

Vpád výbojných Mongolů ve 13. st. a později připojení území k Osmanské říši v 16.st. znamenalo konec "zlaté éry".

Na počátku 20. st. bylo území pod vlivem Britů a Němců. Během 1. světové války byl Irák tureckou provincií, který podporoval Německo. V roce 1917 území zabrali Britové a v roce 1921 zde vzniklo Irácké království s britským protektorátem.

Nezávislost Iráckého království byla vyhlášena v roce 1932. Vojenský převrat v roce 1958 znamenal konec monarchie a vyhlášení republiky.

Od 60. let trvají spory a ozbrojené střety se sousedními národy, především s Kurdy, a státy. Moc nad Irákem vzal pevně do svých rukou Saddám Husajn, direktviní panovník, který nastoupil do čela země v roce 1979. Již v roce 1980 napadl Irán, Irácko-Iránská válka, v roce 1990 Kuvajt a válečné spory vyvrcholily "Válkou v zálivu".

- Saddám Husain a operace Poštní bouře

V současnosti se vojenské jednotky koaličních sil v čele s USA stále nacházejí na území Íráku. V roce 2005 proběhly první svobodné volby, ale politická situace je v zemi stále nepřehledná. Typickým rysem současného Iráku jsou sebevražedné atentáty, namířené nejen proti mezinárodním jednotkám, ale i proti domácímu obyvatelstvu.

POLOHA A ROZLOHA

Přímořský stát ležící v oblasti Středního Východu v Perském zálivu Arabského moře. Téměř celý stát leží ve vnitrozemí, k zálivu má přístup jen úzkým pobřežním pásmem při ústí řeky Eufrat.

Počet obyvatel kolem 26 mil. Celková rozloha země 437 072 km2. Hlavním městem je Bagdád. Irák sousedí s: Kuvajtem, Saúdskou Arábií, Jordánskem, Sýrií, Tureckem a Íránem.  

POVRCH

Nejvyšším územím Iráku jsou hraniční výběžky Arménské a Íránské vysočiny na severu země. Nejvyšší horou je Kuhe Haji Ebrahim (Kúhe Hádží Ebráhim) s výškou 3609 m n. m. Třetinu země vyplňuje Mezopotámská nížina, kolem řek Eufrat a Tigris, která přechází k jihu a západu v Syrskou a Arabskou tabuli, pokrytou Syrskou pouští a polopouští.

PODNEBÍ

Převažuje vnitrozemské suché subtropické klima s výraznými teplotními rozdíly mezi létem a zimou. Severní horské oblasti mají horské podnebí, s většími teplotními rozdíly a většími srážkovými úhrny, až 900 mmm/rok, sníh se v nejvyšších oblastech udrží několik měsíců.

Průměrné lednové teploty v Bagdádu dosahují kolem 10°C, průměrné červencové teploty pak 30°C, pouštní a polopouštní oblasti i 50°C. Jih země přijímá více vlhkosti z oblasti Perského zálivu. Srážky vypadávají v období od října do března. Průměrné srážkové úhrny kolísají od 150 - 300 mm/rok.

VODSTVO

Hlavní vodní "tepny" Eufrat a Tigris mají společné ústí Shatt-al-Arab (Šatt al-Arab) do Perského zálivu. Při ústí je rozsáhlá bažinatá krajina. Tigris vyživují přítoky z Íránské vysočiny, na kterých bylo vybudováno mnoho vodních nádrží sloužících pro regulaci vodního toku a následnému zavlažování v zemědělství.

Další  řeky jsou např. Malý a Velký Zab a menší jezera např: Tharthara, Habbáníja.

- Mezopotámie - meziříčí, území mezi řekami Eufrat a Tigris v současnosti

ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO

Stepní a pouštní rostlinstvo a živočišstvo zastupují např: šakali, hyeny, hlodavci, plazi, orel, v horách šelmy: rys, vlk ale i medvěd. Bažiny a jezera jsou místem zimovišť stěhovavých ptáků.
Šakal obecný (Canis aureus) je psovitá šelma, příbuzná našim vlkům. Na rozdíl od vlků loví jen drobné živočichy a nepohrdne mršinami. Žije v menších skupinách.

Lesy rostou ve vyšších pohraničních oblastech, ale zaujímají jen kolem 3% rozlohy země. Mezopotámská nížina je domovem tamaryšků, dubů, platanů nebo oleandrů. Polopouštní flóru zastupují např: pryšce či sukulenty.

OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ

Počet obyvatel země je po silné emigraci v důsledku války kolem 26 mil. Hustota zalidnění je malá, kolem 50 obyvatel/km2.Stupeň urbanizace dosahuje až 75%. Národnostní složení: Arabové 75% populace, velmi silná národnostní menšina Kurdů tvoří asi 20% populace, dále Turkméni, Íránci, Aramejci ...
Náboženské složení: převažují šíitští muslimové 60%, sunnitští muslimové 35%, křesťané 5%, a další církve např: syrské církve, jezidové, židé ...
Úředním jazykem je arabština, kterou se domluví 80% obyvatel země, a kurdština další rozšířené jazyky jsou beduínské dialekty, turkmenština ... přesto, že analfabetů je téměř polovina populace, v Bagdádu se nachází jedna z nejslavnějších muslimských univerzit, Mustasirija ze 13. stol.

- národnostní a administrativní dělení Iráku

Podle administrativního dělení země jsou menšími územními celky provincie (18), z toho tři tvoří autonomní oblast Kurdistán. Neutrální zóna je v hraničním pásmu se Saúdskou Arábií. Provincie např: Anbar, Babylón, Bagdád, Basra, Kadissija, Kerbelá, Majsan, Mutana, Nadžaf, Ninive, Sulajmáníja, Tamin ...

Kurdistán - je autonomní region provincií Dihók, Arbil a Sulajmáníja s rozlohou kolem 38 tisíc km2. Od roku 1991 je území pod ochranou sil OSN.

Bagdád (Baghdád) - kolem 5 mil. obyvatel - hlavní a největší město země na březích řeky Tigris, dopravní křižovatka, kulturní a historické centrum. Před válkou důležitý průmysl chemický - petrochemický, textilní a oděvní.

- mešita v Bagdadu

Basra (Al Basrah) kolem 3 mil. obyvatel v aglomeraci - nejdůležitější přístav země v ústí Šatt al-Arab ropné rafinerie, historické památky

Mosul  (Mausíl, Al Mawsil) kolem 2,5 mil obyvatel v aglomeraci - město na řece Tigris, zemědělské centrum, historické - hrob proroka Jonáše, nedaleké pozůstatky asyrského města Ninivei obchodní centrum ...

Kirkúk - kolem 700 tis. obyvatel - centrum těžby a zpracování ropy, průmysl energetický

Další významná města např: Arbil (Irbil), Sulajmáníja (As-Sulaymániyah), Nadžaf (An-Najaf), Karbalá ...

TĚŽBA A PRŮMYSL

Jedny z nejbohatších světových ložisek ropy a zemního plynu, kamenné soli, fosfátů ale i rudy barevných kovů a železa. Výroba elektrické energie se produkuje spalováním ropy. 

- obrázky nejdůležitějších ropných polí "černého zlata"

V průmyslu převládá těžba a zpracování ropy, potravinářský průmysl, strojírenské produkty, zpracování tabáku. Množství tradičních řemesel např: některé druhy textilní výroby - jemný bavlněný mušelín (podle města Mosul), kurdské vlněné pokrývky a koberce, tepané měděné předměty, šperky, kožedělné výrobky ...

DOPRAVA

Nejdůležitější letiště v zemi má Bagdád, omezený provoz mají letiště v Basře a Mosulu. Železniční síť je řídká nejvýznamnější tratě opět spojujíBagdád, Basru a Mosul. Silniční síť se po válce opravuje,umožňuje spojení mezi většími i malými městy. Řeky Tigris a Eufrat jsou využívány pro lodní dopravu.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V zemědělství je využíváno kolem 12% orné půdy a 8% pastvin z celkové rozlohy země. Mezopotámká nížina je velmi úrodná patří k oblasti tzv. Úrodného půlměsíce.

- světově proslulý exportní produkt - datle

Pěstují se obilniny - pšenice, ječmen, rýže, dále tabák, cukrová třtina a bavlník. Irák je největším světovým pěstitelem palmy datlové a vývozcem datlí. Pastevectví je rozšířeno v polopouštních oblastech - kozy i ovce. Živočišnou produkci doplňuje rybolov.

CESTOVNÍ RUCH

Místo pohádky Tisíc a jedné noci od Harúna ar Rašída, obsahuje milostné příběhy, pohádky, bajky, příběhy arabských kupců, plavců ... bájné místo Rajské zahrady, historické památky Sumerů, Babyloňanů, Asyřanů, Peršanů ... některé byly nenávratně zničeny a rozkradeny ve válkách. Zdlouhavá obnova válkou zničeného Iráku zmrazila cestovní ruch na bod mrazu.

- obrázky památek Hatra a města Kerbala

Před válkou byly cenné exponáty např: v Bagdádu v Iráckém muzeu - expozice starověkých říší Sumerů, Babylónu, Asýrie. Proslulý bagdádský Chán Murdžin ze 14. století, Abbásovský královský palác, mešity: Kadhimainova, Kalífova, Marjanská ..., univerzita Mustasiríja, sbírky v Nasiriyi - sumerské, asyrské, babylonské a abbásovské kultury, Muzeum historie starověkých civilizací v asyrském centru v Ninive. Starověké sochy v Hatře, bývalém centrum Arabského světa.

Starověký Babylon, monumentální stavby a reliéfy z barevných glazovaných cihel tzv. Ištařina brána, muslimské poutní místo Kerbala, Najaf - vybudovaný Harunem ar Rašídem v 8. století, ruiny sumerské metropole Ur z 5. tisíciletí př.n.l. biblické rodiště Abraháma

- obrázky vstupní brány - Babylonu Bab Ishtar (Ištařina brána)a pozůstatky ruin

Mosul - středověké obchodní středisko, výroba mušelínu, Černý palác z 13. století ..., muzea, mešity, kostely. Arbil - možná nejdéle trvale obývané město světa - 10 tisíc let, Sinjar, sídlo sekty jezídů - vyznavačů Satana, Basra - přístav námořníka Sindibáda ...