Historie osídlení Arabského polostrova, i míst současného státu Izrael, je velmi dlouhá. Území již v 10. století před naším letopočtem osídlili obyvatelé Judsko-izraelského království. Vrcholu dosáhlo za vlády králů Davida a Šalamouna. Výbojnou expanzí okolních národů - Babyloňanů, Asýřanů, Římanů a dalších říší, byli Židé od 7. století před naším letopočtem donuceni ze své země odejít a žít v tzv. diaspoře (světovém rozptýlení). Více než 2600 let, až do roku 1948, tak neexistoval židovský stát.
V druhém století našeho letopočtu při protiřímském povstání vedené Bar Kochbym, byli Židé vyhnáni z Jeruzaléma. V 7. století dobyli území Arabové a jejich potomci, jej stejně jako Římané, pojmenovávali Palestina. Palestina byl název území zahrnujícího současný Izrael a Jordánsko.
Ke konci 19. stol. vzniká sionismus, mezinárodní židovské hnutí, které usiluje o vytvoření samostatného židovského státu, na historickém území Židů. Palestina byla do první světové války součástí Osmanské říše.
Po 1. světové válce území Palestiny spravuje Británie. Imigrace Židů postupně vzrůstá a v roce 1939 už židovská populace dosáhuje téměř 500 000 obyvatel, což byla asi třetina počtu obyvatel tehdejší Palestiny. V průběhu 2. světové války imigrace nadále rostla.
V roce 1947 Valné shromáždění OSN rozhodlo, že západně od řeky Jordán budou vytvořeny dva státy Izrael a Palestina. Jeruzalém měl zůstat samostatným městem pod správou OSN. Židé toto rozhodnutí akceptovali, Arabové odmítli.
14.5.1948 Ben Gurion ukončil britský mandát v Palestině a vyhlásil založení státu Izrael. Necelých 24 hodin poté zaútočily armády okolních arabských států: Egypta, Jordánska, Libanonu, Sýrie a Iráku na Izrael. Začla krvavá éra izraelsko-arabského konfliktu, který přetrvává až do dnešních dnů.
Stát Izrael se stal "trnem v oku" okolních arabských států. Se svými "sousedy" svedl pět válek, které ozbačujeme jako Arabsko-izraelské války .
Čtvrtá Izraelsko-Arabská válka
Dlouhodobé mezinárodní jednání usilující o vytvoření samostatné Palestiny a dosažení mírového řešení v oblasti jsou zatím neúspešné.
POLOHA A ROZLOHA
Izrael je přímořským státem rozkládající se na západním pobřeží Středozemního moře na Arabském poloostrově. Jižní cíp území Izraele je spojen Akabským zálivem (přístav Elat) s Rudým mořem. Izrael sousedí na východě s Egyptem, na západě s Jordánskem a Sýrií, na severu s Libanonem.
Počtem obyvatel, cca 7 miliónů, se řadí stejně jako svou rozlohou, necelých 21 000 km2, k menším státům. Hlavním městem Izraele je Jeruzalém.
POVRCH
Značnou část území pokrývají pahorkatiny a vrchoviny. Galilejská vysočina na severu přechází v centrální části v pohoří Karmel. Nejvyšší hora Meron dosahuje výšky 1208 m n. m. Řeka Jordán, tvořící přírodní hranici na východě země, protéká Syrsko-jordánským příkopem, který je pokračováním Velké příkopové propadliny z Afriky. Nejníže položeným místem Izraele i světa, je Mrtvé moře - 400 m n. m., které vyplňuje tektonickou proláklinu. Jih země vyplňuje poušť Negev, která zaujímá více než 50% celkové rozlohy státu.
- obrázek znázorňuje satelitní snímek povrchu Izraele
PODNEBÍ
Subtropické klima má na západě středomořský charakter. Horké, suché léto střídá období zimních srážek a mírného ochlazení. Pro letní období jsou typické velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, které se zvyšují v jižních oblastech Izraele - pouštní klima. V různých oblastech se proto klima může mírně odlišovat.
Průměrná lednová teplota dosahuje 9°C, červencová 24°C. Roční srážky jsou v rozmezí od 400 mm v údolí Jordánu do 900 mm na severu země. Většina srážek spadne od listopadu do března.
Místem se stálým, horkým podnebím je oblast Mrtvého moře, která proto slouží jako lázeňské klimatické centrum.
VODSTVO
Jedinou významnou řekou je Jordán, pramenící v Libanonu, protékající Galilejským jezerem (Tiberiadským , Genezareteským)a ústící do Mrtvého moře. Jordán je spolu s Galilejským jezerem téměř jedinou zásobárnou pitné i užitkové vody.
Stát má jednotný vodovodní systém - pomocí podzemních nádrží, potrubí, kanálů a čerpacích stanic - dokázal rozvést vodu po celé zemi a přeměnit polopouštní a pouštní krajinu v hospodářsky využitelná pole např: pro pěstování subtropického ovoce ...
Vodní zdroje jsou proto v Izraeli "velmi vzácné" a jejich ochrana a úsilí vkládané do hledání nových zdrojů jsou obrovské. Izrael se řadí mezi země s nejvyspělejšími technologiemi pro úpravu a přeměnu slané mořské vody v užitkovou.
ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO
Rotlinstvo i živočišstvo se muselo přizpůsobit nehostinným přírodním podmínkám aridní krajiny. Spolu s jižní Afrikou je Izrael důležitou zemí pro zastávku tažných ptáků, některé druhy např: kachny, zde zimují. V Izraeli se vyskytují i nepůvodní druhy fauny např: antilopy, které se chrání v rezervacích.
Původní vždyzelené lesy vymizely, současné lesy zaujímají jen asi 5% celkové rozlohy území. Porosty palem, jehličnanů, eukalyptů a citrusů, byly vysázeny uměle. Obecně převažuje vegetace křovinatého typu. Rostlinstvo při pobřeží je středomořského charakteru, ve vnitrozemí suché, stepní.
OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ
Hustota zalidnění dosahuje 255 obyvatel/km2, stupeň urbanizace 92% a jeden z největších na světě. Naděje na dožití, průměrná délka života je vysoká - 79 let.
Národnostní složení: Izraelci tvoří 79% populace, Palestinci tvoří asi 19% populace, nejpočetnější národnostní menšiny zastupují Čerkezové, Arméni, Turci ... Podle náboženského složení převažují židé - 81% věřících, dále muslimové 14% věřících a křesťané 3% věřících.
- obrázky znázorňují detail zdi nářků a hřbitov v Jeruzalémě
Oficiálními jazyky jsou novohebrejština a arabština. Třetím jazykem, i když neoficiálním, ale značně rozšířeným, je angličtina.
Podle administrativního dělení se země člení na 6 distriktů (mechozot) - Jeruzalém, Severní distrikt, Haifa, Centrální distrikt, Tel Aviv-Jaffa a Jižní distrikt.
Jericho - asi 15 000 obyvatel, jedno z nejstarších světových měst, doložené stáří necelých 11 000 let, zároveň je jedním z nejníže položených měst na Zemi
Jeruzalém - hlavní a největší město státu, cca 700 000 obyvatel, významné, poutní místo muslimů, křesťanů i židů. V současnosti i průmyslové centrum - elektrotechnický a strojírenský průmysl, broušení diamantů, sklářství.
Tel Aviv-Jaffa - dvojměstí u Středozemního moře, s cca 360 000 obyvateli, je moderním městem, v některých pramenech uváděné jako druhé hlavní, je průmyslovým - umělecká řemesla, zpracování diamantů, chemický průmysl ... i správním centrem
Haifa - čtvrt milionů obyvatel, přístav v Haifském zálivu pod horou Karmel, centrum náboženství baháí, průmysl textilní, výroba skla, elektrotechnický, chemický průmysl
TĚŽBA A PRŮMYSL
Významná ložiska fosfátů. V menší míře se těží ropa a zemní plyn. V oblasti Mrtvého moře se těží bromidy, fosfáty, potaš a magnézium.Odpařováním vody se získává draselná sůl. Nejdůležitějším exportním produktem jsou broušené diamanty.
Izrael se řadí mezi nejvyspělejší průmyslové státy světa. Mimo tradičních odvětví, které zastupuje chemický a textilní průmysl, se v posledních desetiletích rozvíjejí nové obory a odvětví - elektrotechnika a elektronika - měřící a lékařské přístroje, výroba zbraní a zbrojních systémů, zpracování, broušení diamantů, gumárenství. Obrovské finanční prostředky jsou investovány do vzdělání a výzkumu.
ZEMĚDĚLSTVÍ
Závlahové zemědělství je řízeno nejmodernější technikou a přináší výsledky v podobě zúrodnění aridní krajiny pouští a polopouští i vysokých hektarových výnosů plodin. Plocha zemědělsky využívané půdy se zvětšila již na 22% z celkové rozlohy země.
Pěstuje se především subtropické plodiny - citrusy, melouny, avokádo, jahody,vinná réva, zelenina - rajčata, olivy, obilniny, brambory.
Zemědělská družstva, tzv. kibucy, tvoří společenství zemědělců, kteří hospodaří na půdě pronajaté od státu. Tato "kolektivní zemědelská výroba" zabezpečuje většinu zemědělské výroby. Živočišná výroba je zaměřena na chov skotu, drůbeže, ryb.
CESTOVNÍ RUCH
Izrael nabízí architektonické památky různých stylů a slohů - jak architektury starověké, římské, křesťanské, tak i muslimské. Přírodní památky nedosahují takového významu.
- posvátné místo židů, křesťanů a muslimů, např: Zeď nářků - zbytek Šalamounova chrámu, Štěpánská brána, chrám Božího hrobu, Golgota, Olivetská hora, chrámový vrch Sion, mešita Muhammadova nanebevstoupení Kubat es Sachra, hradby Starého města, Davidovo město - zbytky nejstarší části, Staré město pod ochranou UNESCO.
- obrázek znázorňuje Jeruzalem
- množství kostelů a klášterů - Bazilika zvěstování, chrám sv. Josefa, Klášter nazaretských sester, Řeckokatolický kostel, Řecký ortodoxní kostel sv. Gabriela.
- obrázky znázorňují Mrtvé moře a kosmetický produkt z oblasti
- vnitrozemské moře tvoří unikátní přírodní útvar nacházející se v příkopové propadlině - 400 m n. m. Je dlouhé 65 km a široké 18 km. Léčebné účinky solí a klimatu se využívají v lázeňství a k výrobě léčebné kosmetiky a přípravků.