Regionální geografie Jihozápadní Asie - TURECKO

HISTORIE

Poloostrov Malá Asie byl domovem vyspělých starověkých civilizací. Chetitskou říši, Perskou říši, Řeckou nebo Římskou říši v 13. století vystřídala Osmanská říše, založená tureckými nájezdníky. Od 15. století je Cařihrad přejmenován na Istanbul a Turci rozšiřují svou moc i do vzdálených,okolních zemí.

- družicový snímek průlivu Dardanely a Bosbor spojující Černé a Středozemní moře

Prohranou 1. světové válku na straně Rakousko-Uherska a Německa zanikla Osmanská říše. Od roku 1920 bojovali Turci o své území s Řeky. Národní povstání vedené Mustafou Kemalem Pašou (Atatürk) bylo úspěšné a v roce 1922 byli Řeci poraženi. Nezávislost a suverenita Turecka byla zpečetěna vyhlášením Turecké republiky v roce 1923.

Mustafa Kemal Paša Atatürk byl osvícený vůdce, zrušil mnoho nařízení a příkazů islámu, nahradil arabské písmo latinkou, kladl důraz na vzdělání, zakládal školy, univerzity, započal industrializaci země.

POLOHA A ROZLOHA

Turecko je přímořský stát na poloostrově Malá Asie s polohou na evropském (asi 3% území) i asijském světadíle. Evropská část Turecka se někdy označuje jako Thrákie a sijská část jako Anatolie.

Průlivy Bospor a Dardanelly oddělují jednotlivé světadíly a Černé moře od Středozemního moře. Součástí země je mnoho ostrovů a souostroví Egejského, Marmarského, Středozemního a Černého moře. Největším ostrovem je Kypr.

Letitý spor Turecka s Řeckem o ostrov Kypr, však doposud nebyl vyřešen, stejně jako problematická otázka Kurdů. Pro svou strategickou polohu na hranicích Evropy a Asie se Turecko stalo už v roce 1951 členem NATO. Turecko začalo vyjednávání s EU o možném budoucím členství v této organizaci. Situace je zatím složitá.

Počtem obyvatel kolem 70 milionů obyvatel a celkovou rozlohou země 780 580 km2 se řadí mezi střední státy Asie. Od západu k východu země měří necelých 1600 km a od severu k jihu necelých 700 km. Turecko má státní hranici s: Sýrii, Irákem, Arménii, Gruzii, Bulharskem, Řeckem a Azerbájdžánem.

POVRCH

Území Turecka je značně hornaté, většinu povrchu vyplňuje Anatolská náhorní plošina ležící v průměrné výšce nad 900 m. n. m. Na jihu poloostrova se rozprostírá pohoří Taurus, na východě Arménská vysočina s nejvyšším vrcholem země Araratem, 5165 m n.m. , na severu země se táhnou Pontské hory. Oblast je stále tektonicky aktivní a Turecko je proto místem výskytu častých zemětřesení a vulkanické činnosti. Příkladem jsou např: skalní města Kapadocie vytesané v měkkých sopečných horninách tzv. tufech. Úrodné nížiny najdeme pouze v evropské části země.

- obrázeky Araratu a Vanského jezera

PODNEBÍ

Středomořské subtropické podnebí přechází ve vnitrozemí v kontinentální. Průměrné lednové teploty v Istanbulu dosahují 6°C, červencové teploty pak 23°C. Vnitrozemí má velké teplotní výkyvy a rozdíly mezi chladnou zimou a horkým létem. V pobřežních oblastech je zima mírná.

Roční srážkové úhrny dosahují v průměru kolem 700 mm. Více srážek vypadává na černomořském pobřeží přes 2000 mm/rok, naopak suché vnitrozemí anatolské plošiny je srážkově chudé a dosahuje jen kolem 300 mm/rok.

VODSTVO

Nejdelší řeka Turecka Kizilirmak dlouhá 1355 km náleží k úmoří Černého moře. Známější řeky Blízkého východu Eufrat a Tigris tvoří na území země jen horní toky a společným ústím Šatt al-Arab náleží úmoří Indického moře. Aktivní geologická stavba území je bohatá pro výskyt termálních pramenů. Největším tureckým jezerem je jezero Van , které je slané, dalším je např:jezero Tuz.

ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO

Původní křovité středomořské formace známé jako makchie nebo frygang se vyskytují více na jihu. Vnitrozemí pokrývají stepní rostliny. Černomořské pobřeží, Pontské hory, i původní listnaté lesy - buky,duby ... Horské oblasti pokrývají porosty jehličnanů.

Živočišstvo zastupují různé druhy divokých zvířat např: medvěd, liška, vlk, šakal, hyena, leopard a promyka (Herpestes) - malá šelma z čeledi cibetkovitých. Ve starém Egyptě byla uctívána jako posvátné zvíře. Mezi vzácné a zákonem chráněné druhy např: gazely nebo dikobrazi, z plazů např: pseudopus, želvy či vzácný slepýš hadooký.

 

OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ

Hustota zalidnění se blíží 95 obyvatelům na 1 km2. Stupeň urbanizace dosahuje 70%. Střední délka života je 68 let. Zajímavé je národnostní složení obyvatelstva: Turci tvoří 70% populace a Kurdové až 20% populace, mezi další národnostní menšiny řadíme např: Araby,Čerkesy nebo Gruzínce. Podle náboženského složení populace je nejvíce zastoupen Islám - muslimové tvoří 99% věřících, z toho je kolem 70% sunnitů a 20% alevitů, náboženské menšiny pak tvoří křesťané a židé.

- obrázky Kurdů a "horkého" území Kurdistánu

Úředním jazykem je turečtina. Značná část obyvatelstva hovoří kurdsky, menší skupiny i arabsky. Turecko má stále vysokou negramotnost, která dosahuje v průměru 15% populace, na východě země i 60%.

Administrativně se země člení na 81 provincií a okresy, kterých je v zemi 923.

Ankara - hlavní město s 3,5 milionem obyvatel, druhé největší město země, zpracování kůží,vlny, textilní průmysl ...

Istanbul - s aglomerací 11 milionů obyvatel - centrum obchodu země, strategická poloha, desítky historických památek, dříve Konstantinopol a Cařihrad ...

- turistický "magnet" Turecka - perla Orientu Istanbul

Izmir - kolem 2,5 milionů obyvatel - důležitý světový přístav v záliu Egejského moře, petrochemický průmysl,strojírenský - výroba lodí, potravinářský průmysl ...

Další významná města např: Adana, Bursa, Gaziantep, Konya, Mersin, Antalya, Kayseri, Eskesehir ...

TĚŽBA A PRŮMYSL

Nerostné zdroje Turecka tvoří hnědé i černé uhlí, světově významná je těžba chromové rudy dále se těží rudy železa, mědi, zinku nebo magnezitu.

Průmyslovou výrobu zastupuje: především tradiční textilní průmysl vyrábějící - příze, látky, koberce - potravinářský průmysl - cukrovarnictví, lisování olivového oleje, zpracování ryb - dále zpracování tabáku a kůží. Mezi rychle se rozvíjející obory řadíme hutnictví, výrobu cementu, elektrotechnický průmysl.

DOPRAVA

Jako přímořský stát využívá lodní dopravu a turecké přístavy se řadí mezi největší v Evropě. Silnice jsou z větší části asfaltované. Železniční síť dosahuje 8500 km. Významná mezinárodní letiště jsou v Istanbulu, Ankaře, Dulamanu a Antalayi.

- Marmarské moře

ZEMĚDĚLSTVÍ

I přes rychlou industrializaci Turecka je země stále zemědělským státem. Zemědělství stále zaměstnává kolem 40% populace.

Nejdůležitější je pěstování obilnin - pšenice, citrusů, vinné révy,oliv, bavlníku a tabáku. Turecko je největším světovým producentem lískových oříšků a sultánek, světově významná je produkce bavlny, ovoce, tabáku, vína i čaje. Důležitý je rybolov.

CESTOVNÍ RUCH

Perspektivním a velice rychle se rozvíjejícím oborem tureckého hospodářství je cestovní ruch. Turecko nabízí nedotčenou přírodu, krásné středomořské pláže a množství historických památek různých kultur.

V Ankaře najdem např: Muzeum anatolské civilizace nebo Chetitské muezum. V Edirne - etnografické muzeum s řemeslnými výrobky a středověkými zbraněmi,muzeum tureckého a islámského umění. Muzeum v Efesu s archeologickými památkami - Artemidin chrám, byzantská citadela a bazilika sv. Jana z 5.století, Mariin dům a hrob, jeskyně Sedmispáčů

- věže a obydlí vytesané ve skále v Kappadocii

Mezi památky UNESCO řadíme např: fresky skalních kostelů v údolí Göreme. Perlou je Istanbul se čtvrtí Sultanahmet - chrám Aja Sofija, Modrá mešita, Velký bazar, sultánský palác Topkapi. Poutní místo Bursa s Velkou a Zelenou mešitou. Antický areál Pergamon s pokladnicemi Alexandra Velikého. Podzemní města v Kappadocii. Trója, Izmir, Miletos. Kaskádovité terasy s termálními prameny v Pamukalle. Skalní hroby a sídlo sv. Mikuláše v Myře. Hlavní město Kurdů Diyarbakir - tzv. černé město. Biblická hora Ararat ...

- přírodní bohatství Turecka krásné pláže a např: travertinové kaskády v Pamukkale

Národní parky - Günnücek, Kovada, Kuscenneti kolem jezera Kus Gölü, jezero Van, termální prameny a lázně, kaňon koprülü...

Pro evropany je exotická i Turecká kuchyně, která tvoří přechod mezi Balkánem a Orientem. Základní suroviny tvoří skopové a kozí maso, ryby, rýže, rajská jablka a další zelenina. Širokou paletu výrazných koření doplňuje jogurt. Z turečtiny pochází i pojmenování tohoto typu speciálně kysaného mléka.

Typické zástupce pokrmů tvoří: slepičí polévka - tavuk čorbasi, pilav - kořeněná směs masa a rýže, obvykle s příměsí rozinek a mandlí nebo rožněná masa - sis kebabi. Nejznámějším nápojem je hustá turecká káva.

- turecká, středomořská riviéra a hlavní centrum Antalya s přístavem a starým městem