HISTORIE

Namibie je stát JZ Afriky ležící při pobřeží Atlantského oceánu. Původními africkými byvateli byli Sanové. Později území osídlovali kmeny Nemů, Ovambů nebo Hererů, kteří zde pronikali ze severu.

První evropští kolonisté byli Portugalci, systematičnější osídlováni se objevilo až v 18. st. s příchodem Angličanů z Kapska a na konci 19. st. s příchodem Němců.

Namibie se v roce 1884 nazývala Německá Jihozápadní Afrika a byla jeho protektorátem. Kmeny domorodců (Hererů,Namů i Hotentotů) byli vražděni, uvězněni v koncentračních táborech a jejich půda byla zabrána. Po objevení bohatých ložisek diamantů vzrostl počet přistěhovalců. V roce 1915 vojska Jihoafrické unie porazila vojska Německa a Namibie se stala součástí Jihoafrické unie.

Po 2. světové válce JAR (Jihoafrická republika) odmítla uznat nezávislost státu, činila si nároky na toto území a začala zde praktikovat politiku apartheidu.
Organizace SWAPO - místní vlastenci a nacionalisté v čele s Národním svazem Jihozápadní Afriky žádali nezávislost ale nakonec byli nuceni zahájit s JAR partyzánskou válku.

K dohodě mezi JAR, OSN a SWAPO došlo až v roce 1990, kdy vznikl nezávilý stát Namibie.

- národy Namíbie Sanové, Himbové a Hererové s charakteristickou pokrývkou hlavy

POLOHA A ROZLOHA

Namibie je přímořský stát ležící v jihozápadní cípu afrického kontinentu. Na západě jeho břehy omývá Atlantský oceán. Počet obyvatel je nízký, pouze 2,5 mil.Celková rozloha je 825 418 km2

Hraničí: s Angolou 1376 km, Botswanou 1360 km, Jihoafrickou republikou 855 km a Zambií 233 km.

POVRCH

Namibie je aridní "pouštní zemí", písečná a kamenitá poušť Namib se rozkládá na západě, přil Atlantiku, vnitrozemí vyplňuje poušť Kalahari, která se táhne na východě země. Je to písečná poušť s mnoha vysychajícími pánvemi a vádí.
Náhorní centrální plošina se zvedá hned za pouští Namib. Nachází se zde i nejvyšší hora země Brandberg (Konigstein 2573 m n.m.)

PODNEBÍ

Podnebí je subtropické až tropické s velkým nedostatkem srážek. Teplota ve Windhoeku je od 6° do 20°C v červenci a do 17° do 29°C v lednu. Namibie patří k nejsušším zemím světa.

- poušť Namib a pobřeží Koster

VODSTVO

Na severu této plošiny je velká bezodtoká pánev Etoša, která se v letním období dešťů zaplňuje slanou vodou.
Jedinými významnými řekami jsou Oranje a Kunene, malou částí zde zasahuje i řeka Okawango.

ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO

Savany jsou domovem žiraf, slonů, pakoňů, zeber, lvů nbeo leopardů... Všechna tato zvířata žijí hlavně v okolí Etoši. V Namibii hnízdí více n ež 600 druhů ptáků.

Pouštní oblasti jsou domovem gekonů, chameleonů ... Mezi endemity řadíme např: Gonimbrasiau belinu, noční můru, jejíž housenka se živí pouze listy stromu Mopane, který oproti jiným stromům dobře snáší suché podmínky. Nebo rostlinu Welwitschii podivnou.

- Fauna Namibie Přímorožec jihoafrický a Žirafy

OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ

Národnostní složení Namibie je pestré. Mezi původní domorodé kmeny řadíme např: "Křováky" tzv. pouštní národy ale stejně tak i národy Bantů - Ovamby, Herery, Kavangy nebo Himby. Pozůstatkem evropské kolonizace jsou Afrikánci (Rehoboth Basters) potomci Nizozemců nebo Němců.

Naděje dožití je 65 let, přirozený přírůstek je na africké poměry nízký jen 1,8%.

V náboženství převažují křesťané 95%, animisté. Úřední jazyk: angličtina, dále afrikánština, němčina, ovambština, namarština/damarština, bantuské jazyky.

Hustota osídlení 3 obyv./km2 se řadí mezi nejmenší na světě. Administrativně se dělí do 14 regionů např: Kawango, Erongo Zambezi nebo Kunene. Hlavním a zároveň největším místem je půlmilionový Widhoek, nebo "velrybí město" přístav Walvis Bay.

- Windhoek, hlavní město Namibie, historické stavby parlamentu a nádraží

Windhoek – 0,5 mil. obyvatel, historické město založeno v roce 1885 jako vojenská základna německých kolonistů. V současnosti hlavní město, průmyslové centrum Namibie - průmysl potravinářský, pivovarnický, strojírenský, zpracování diamantů a zpracování a obchod s persiánem.

TĚŽBA A PRŮMYSL

Nehostinná krajina je bohatá na nalezištěi nerostných surovin, světově významný je především uran a diamanty. Dále se těží rudy mědi, olova, zinku, cínu, wolframu, vanadia. Rychle a významně se rozvíjí cestovní ruch.

- diamanty - přírodní bohatství Namíbie

ZEMĚDĚLSTVÍ

Chová se skot a zajímavostí je chov karakulských ovcí. Pěstuje se kukuřice, proso, čirok.
Rybolov - v této části Atlantiku jsou jedny z největších lovišť na světě. Setkává se zde studený proud z Antarktidy s teplými pobřežními vodami Atlantského oceánu. Loví se makrely, tuňáci, sardinky ...

CESTOVNÍ RUCH

Mezi největší přírodní lákadla Namibie patří návštěva Safari, Pobřeží koster - s vraky lodí, nejstarší poušť světa Namib a její největší píseční duny na Zemi s výškou až 300 m, pánev Etoša.

Národní Park Etoša patří k nejstarším a největším v Africe. Byl založen v roce 1907 a starším je jen pouštní NP Namib (1904).

- NP Etoša a poušť Namib