POLOHA A ROZLOHA
Americký kontinent tvoří dva světadíly - Severní a Jižní Amerika, které od sebe odděluje úzký pás pevniny, 48 km široká Panamská šíje s Panamským průplavem.
- obrázek znázorňuje příčný řez soustavou Panamského průplavu s Gatunským jezerem
Geograficky je samostatnou součástí Severní Ameriky i Amerika Střední, která se rozprostírá mezi Tehuatepeckou šíjí v Mexiku a Panamskou šíji v Panamě.
V Mexiku, Střední a Jižní Americe se mluví převážně španělsky a portugalsky, proto se tato oblast z pohledu socioekonomické sféry někdy označuje jako Latinská Amerika na rozdíl od Anglosaské Ameriky Severní.
Jižní Amerika se nachází na severní, jižní a západní polokouli. Od ostatních světadílů je oddělena Atlantským,Tichým oceánem a Karibským mořem. Její rozloha je 17 843 000 km2 a žije zde cca. 424 miliónů obyvatel (2020).
Krajní body kontinentu jsou: na severu mys Gallinas na východě mys Branco, na západě mys Parinas a na jihu mys Froward.
ostrovy Jižní a Střední Ameriky
POVRCH
Jádrem jihoamerického kontinentu je starý Brazilský a Guyanský štít.
Západ kontinentu tvoří konvergentní rozhraní (animace) pevniské jihoamerické litosferické desky a a oceánské Pacifické litosferické desky a desky Nazca. V místě subdukce (animace)- podsouvání se v oceánu nachází hlubokomořský Peruánsko-Chilský příkop a na pevnině vysokohorské pásmo And s množstvím aktivních sopek a oblastí s četnými zemětřeseními.
- obrázeky znázorňují nehostinnou, vysokohorskou krajinu Altiplana
Kordillery tvoří spolu s Andami největší pásemné pohoří světa. Andy byly vyvrásněny na přelomu druhohor a třetihor. Nejvyšším vrcholem je 6 959 m n. m. vysoká Aconcagua, která je zároveň i nejvyšším vrcholem celé zápaní polokoule. Andy se táhnou severojižním směrem napříč celým jihoamerickým kontinentem a podobně jako kordillery v Severní Americe jsou rozčleněny do mnoha paralelních hřbetů oddělených údolími (na severu JA) a ve střední části vysokohorskými plošinami nebo rovinami, které se označují altiplano a puna. Tyto vysokohorské pustiny se nacházejí ve výškách 3 500 - 4 000 m n.m.
Na východě světadílů se nachází soustava starých pohoří a plošin - pískovcová Guyanská vysočina a Brazilská vysočina. V Guyanské vysočině se nachází nejvyšší vodopád na světě Salto Angel s výškou 979 m.
- obrázky znázorňují Guyanskou vysočinu a stolové hory Tepui (Venezuela) s nejvyšším vodopádem na Zemi - Salto Angel
V Jižní Americe převládá rovinatý povrch. Nížiny do 300 m n. m pokrývají více než polovinu světadílu. V porovnání se severoamerickým kontinentem má proto menší střední výšku kontinentu jen 580 m.
Amazonská pánev s řekou Amazonkou a jejími přítoky zaujímá třetinu jihoamerického kontinentu a vytváří největší nížinu světa. Další významnou nížinou je Laplatská nížina, kterou protékají řeky Paraná a Uruguay.
Nejnižším místem kontinentu je Gran Bajo de San Julián - 105 m v Argentině.
- Moai, sochy Velikonočního ostrova (Rapa Nui) a geoglyfy Nazca v Peru
Horizontální členitost světadílu je malá, nejpestřejší je v oblasti Patagonie. Mezi největší ostrovy řadíme: ostorov Marajó v ústí Amazonky a Ohňovou Zemi. Z dalších jmenujme např: Falklandy (Malvíny), Velikonoční ostrov nebo Galapágy.
název hory | stát | výška v m |
---|---|---|
Aconcagua | Argentina | 6 959 |
Ojos del Salado | Argentina/Chile | 6 880 |
Co. Bonete | Argentina | 6 872 |
Nev Falso Azufre | Argentina | 6 790 |
Klima kontinentu ovlivňují tvar a geografická poloha území, vertikální členitost a oceánské proudy.Celoroční vliv na klima JA má Humboldtův (Peruánský) studený proud.
V Jižní Americe jsou zastoupeny: málo mírný podnebný pás (oblast Patagonie) , který ovlivňuje podnebí nejjižnějších části kontinentu, ojediněle je zastoupen i subtropický podnebný pás. Největší území světadílu leží v tropickém podnebném pásu a oblasti, které se přimykají k rovníku, mají rovníkový podnebný pás.
Úzký pás pevniny západního pobřeží má suché klima. Hradba And zamezuje pronikání vlhkého vzduchu, který přináší od východu pasátové proudění, do vnitrozemí. Teplotní i srážkovým extrémem je klima severní Chile, kde se nachází jedna z nejsušších pouští světa - Atacama. Vznikla v místech, kde se potkává studený mořský vzduch s vyhřátou pevninou, proto zde dochází ke snížení jeho relativní vlhkosti a téměř nulovým srážkám.
Atlantské pobřeží ma proto vyšší vlhkost a oceanitu. Sever světadílu je srážkově nejbohatší a v Kolumbii dosahují maximální roční srážkové úhrny až 8000 mm. S rostoucí blízkosti Atlantiku se výrazně projevuje oceanita. Severovýchod kontinentu je pod vlivem severovýchodního pasátu, který přináší trvalé srážky. Mezi oblasti s vyrovnanými srážkami patří Amazonská pánev s průměrnými hodnotami kolem 2000 mm/rok.
- obrázky znázorňují normální klimatickou situaci v oblasti Jižní Ameriky a změnu, kterou přináší El Niňo
Jižní Amerika je spojována s klimatickým jevem El Niňo. El Niňo způsobuje anomální oteplení povrchové vody ve východní části Tichého oceánu, nejvíce u pobřeží Ekvádoru a Peru, v důsledku oslabení Peruánského (Humboldtova) proudu.
VODSTVO
Jižní Amerika náleží k úmoří Atlantského a Tichého oceánu. Horské plošiny And tvoří bezodtoké oblasti. Hlavní rozvodí kontinentu probíhá na hřebenech And.
AMAZONKA
Největší říční systém světa Amazonka (Ucayali-Apúrimac) spolu se svými přítoky odvádí vodu z více než třetiny území Jižní Ameriky. S celkovou délkou 7 062 km je nejdelší řekou světa.
Zdrojnice Amazonky vyvěrají v peruánských Andách řekou Carhuasanta v Laguně Bohemia. Prameny objevila a zaměřila česká expedice prof. Jánského až v letech 1999 a 2000.
Samotná Amazonka vzniká soutokem řek Maraňon a Ucuyali na území Peru. Zde je již 1,5 km široká. Mezi jeji nejdůležitější levostranné přítoky řadíme - Maraňon, Japura, Rio Negro, Rio Branko, pravostranné přítoky pak např: Jurua, Madeira, Tapajos.
Plocha povodí má rozlohu 7,05 mil. km2 a průměrný průtok při ústí Amazonky do Atlantského oceánu dosahuje až 220 000 m3/s. Při ústí veletok dosahuje šířky až 320 km a hloubky 40-50m.
Amazonka je splavná pro oceánské lodě až do vnitrozemského přístavu Manaus. Zde se nachází i zajímavý přírodní úkaz "setkání vod". Obrovská rozvětvená delta zanáší oceán množstvím splavenin a "osladí" mořskou vodu až do vzdálenosti 200 km od ústí. Unikátem je i oceánský příliv - pororoca, který vytváří vlnu vysokou 3-4 m postupující proti proudu řeky.
- obrázek znázorňuje serfaře na přílivové vlně pororoca a vzácného delfínovce amazonského
Druhou nejvýznamnější řekou JA je Paraná, která vzniká soutokem řek Paranaibo a Rio Grande. Na jejím středním toku byla vystavěna hydroelektrárna Itaipu. Jejím levostranným přítokem je řeka Iguacú se známými vodopády Iguacú. Pravostranným přítokem je např: řeka Paraguay. "Hraniční" řeka Uruguay ústí společně s řekou Paraná estuáriem do La Platy.
Sever Jižní Ameriky odvodňuje Orinoko. Na jejím horním toku se vytváří zajímavý hydrologický jev, bifurkace řeky Casiquare. Řeka současně odvádí své vody do dvou povodí a propojuje řeky Rio Negro a Orinoko.
název vodního toku | délka v km | plocha povodí v km2 |
---|---|---|
Amazonka (Ucayali-Apurimac) | 7 062 | 7 180 000 |
Paraná (Grande) | 4 380 | 4 250 000 |
Madeira (Mamoré) | 4 100 | 1 360 000 |
Purus | 3 380 | 1 100 000 |
Juruá | 3 280 | 650 000 |
Jižní Amerika není tak bohatá na jezera jako Severní Amerika. Náhorní plošina And náleží k bezodtoké oblasti s tektonickými jezery Titicaca a Poopo, popřípadě s řadou menších slaných jezer vytvářejících salary např: Salar de Uyuni. Významné a největší lagunové jezero JA, Maracaibo, najdeme ve Venezuele, jezera Mirim nebo Patos v Brazílii. S řadou ledovcových jezer se setkáme v Patagonii např: Argentino, Buenos Aires ...
- Bolívie - jezero Titicaca, Uruové a Salar de Uyuni
FAUNA A FLORA
Jižní Amerika leží převážně v tropické oblasti a Amazonie je největším rozšířením tropického deštného pralesa na světě, v Brazílii známá jako Selvas. Typické pro deštný les je patrovité uspořádání lesa s obrovskou druhovou pestrostí jak v živočišné, tak v rostlinné říši s řadou endemických druhů. Žijí zde např: kajmani, vodní želvy, sladkovodní delfíni, kapustňáci, říční vydry… V samotném pralese žijí opice malpy, tapíři, pásovci, jaguáři, množství ptactva a hmyzu.
Střídavě vlhké tropické lesy pokrývají východní pobřeží (především Brazílie). Méně vlhkosti mají savany. V Brazílií se nazývají campos.V období dešťů se na části vytváří rozlehlý mokřad - pantanal. Místní název pro savany ve Venezule je llanos. V Brazílii najdeme i Cerrado, které je definováno jako komplex savan a opadavých tropických lesů.
- obrázky znázorňují Pantanal - zaplavenou savanu a a brazilské campos
Subtropickou oblast už vyplňují i stepní formace. V Jižní Americe se nazývají pampy a najdeme je převážně v La Platské nížině. Dnes jsou stepi přeměněny na pastviny nebo na úrodné obilnice. Živočišnou říši zastupují např: nandu, lamy, z ptáků kondoři.
Jih kontinentu leží v mírném podnebném pásu a v Patagonii se setkáme se smíšenými a listnatými lesy, převážně buky. Ohňová země je pod klimatickým vlivem Antarktidy. Krajinu tvoří lesotundra a tundra.
Horské pásmo And má vertikální zonalitu vegetace. Oblast Altiplana je domovem formace paramos vyplněné xerofytní vegetací. Nejvyšší stupeň pokrývají jen vysokohorské pouště popřípadě mechovité a lišejníkovité porosty.
- Aconcagua 6959 m n.m. , nejvyšší vrchol západní polokoule a NP Torres del Paine