HISTORIE OSÍDLENÍ

Poznávání a mapování jihoamerického kontinentu probíhalo od objevných výprav Kryštofa Kolomba v roce 1492 pozvolna. Evropané, především Španělé a Portugalci.

OBYVATELSTVO

V Jižní Americe žije v současnosti kolem 424 milionů obyvatel (2020). Vzhledem k velké rozloze světadílu je hustota zalidnění malá.

Rozložení obyvatelstva Jižní Ameriky je velmi nerovnoměrné.

S nejnižší hustotou zalidnění se setkáváme v klimaticky náročných oblastech např: v pouštích, odlehlých místech tropických pralesů nebo ve vysokých pohoří. Naopak mezi místa s nejvyšší hustotou zalidnění tzv. jádrové oblasti, řadíme: aglomeraci La Platy, Mexickou náhorní plošinu, jihovýchodní pobřeží Brazílie. Nejlidnatější zemí Jižní Ameriky je Brazílie s populací kolem 212 milionů (2020) obyvatel, pak následuje Kolumbie a Argentina.

Počet obyvatel Jižní Ameriky roste pomaleji než v Africe nebo v Asii, ale i tak, dosahuje roční přírůstek 0,7%.

Problémem některých měst Jižní Ameriky je rychlá urbanizace způsobující řadu ekonomických a sociálních problémů. Především růst chudinských čtvrtí v perifériích metropolí označovaných jako slumy (favelas, ranchos).

Stupeň urbanizace dosahuje v Jižní Americe kolem 70%. Největší města kontinentu patří i mezi největší světové aglomerace např: Sao Paulo, Rio de Jainero , Buenos Aires.

- obrázek znázorňuje Asunsion hlavní město Paraguay

Kontinent je domovem všech lidských ras. Silně je zastoupena původní mongoloidní rasa, protože nejvíce Indiánů se dochovalo v Jižní Americe. Z předkolumbovských kultur má nejsilnější stopu v JA kultura Inků. V současnostijsou nejvíce zastoupeni Kečuové, Aymarové, Gauraní ... Negroidní plemeno bylo do Ameriky zavlečeno násilně, za prací a nejvíce obyvatel afrického původu obývá Střední Ameriku. Europoidní plemeno, především Španělé a Portugalci, se časem promíchalo s původními Indiány, proto je v Jižní Americe velké zastoupení míšenců - především mestiků, zambů ale i mulatů. Míšenci tvoří v současnosti asi polovinu populace Jižní Ameriky. Další výrazná vlna přistěhovalců evropského původu osídlovala Jižní Ameriku ve 20. století a po druhé světové válce.

Většina obyvatel Jižní Ameriky vyznává křesťanství, které zde přivezli evropští kolonisté. V roce 2013 byl papežem zvolen poprvé zástuce Jižní Ameriky - Jorge Mario Bergoglio - který přijal jméno František.

Z dalších světových náboženství je zastoupen např: Islám nebo Hinduismus. U původních národů, Indiánů, je stále rozšířeno přírodní náboženství, Šamanismus nebo Animismus.

Geografie JA

NEROSTNÉ SUROVINY

Zásoby některých nerostných surovin Jižní Ameriky jsou světově významné. Tradiční jsou zásoby rud černých a rud barevných kovů a v posledních letech ložiska ropy a zemního plynu.

- drahé kovy - zlato, stříbro a platina

ve větší či menší míře se těží téměř ve všech regionech nejvíce v Kolumbii, Brazílii, Peru...

- diamanty, drahokamy

ve Venezuele, Brazílii

- ropa a zemní plyn

nejdůležitější těžba ve Venezuele pobřeží Maracaibského zálivu

- železná a manganová ruda

oblast Brazilského štítu, Venezuela

- obrázky znázorňují jeden z největších měděných dolů na světě - Escondida v Chile

- měděná a kobaltová ruda - měďný pás

oblast severní Chile - třetina světové produkce mědi, doly La Escondida a Chuquicama jedny z největších světových dolů

- bauxit

Venezuele, Brazílii, Guyaně, Surinamu

HOSPODÁŘSTVÍ

Hospodářství zemí Jižní Ameriky zdaleka nedosahuje takových objemů jako Ameriky Severní. Jižní Amerika se na světovém průmyslu podíli asi 7% a řadí se mezi nejzadluženější regiony světa.Obecně jsou státy vyspělejší než země Afriky a některé asijské státy.

Existují zde výrazné rozdíly jak z hlediska sociálního, tak i ekonomického mezi jednotlivými regiony Latinské Ameriky. Mezi hospodářsky nejvyspělejší státy řadíme Argentinu, Chile, Venezuelu a Brazílii. Zvláštní postavení má středoamerické Portoriko, který je volně přidruženým státem USA.

Dominantním odvětvím regionu je zpracovatelský průmysl, který je lokalizován do největších měst a jejich aglomerací. Z odvětví vyniká především strojírenství - výroba dopravních prostředků, dále potravinářský, petrochemický, kožedělný a textilní průmysl. Těžební průmysl je důležitý v zemích se světově významnými ložisky nerostných surovin.

- 2. největší hydroelektrárna na světě - Itaipu a zdymadla Panamského průplavu

Jižní Amerika má značný hdroenergetický potenciál, který by v budoucnu mohl nahradit nedostatečné zásoby energetických surovin potřebných při výrobě elektrické energie.

ZEMĚDĚLSTVÍ

Jihoamerický kontinent má vhodné půdní i klimatické podmínky pro rozvoj zemědělské výroby. Dvě třetiny produkce připadají na rostlinnou výrobu. Ta má monokulturní zaměření. a pro export jsou důležité plantáže.

Postavení zemědělství v jednotlivých zemích je dáno vývojem ekonomických,
sociálních a politických poměrů těchto států. Mezi největší problémy zemědělské výroby patří zajištění dostatečného množství potravin pro vlastní obyvatele (dováží se až 75 % spotřeby obilí), vysoký podíl, v některých zemích i více než 30 %, ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v zemědělství, nízká produktivita práce, malý stupeň mechanizace, přítomnost zahraničních monopolů ...

- obrázek znázorňuje třídění kávových bobů v Brazílii

Mezi hlavní pěstované plodiny náleží obilniny - pšenice (Argentina), kukuřice, rýže, dále sója, cukrová třtina, produkce bavlníku, kávy (Brazílie, Kolumbie), tabáku, brambor a manioku (kasavy - Brazílie), tropického ovoce - především banánů.

Zvláštní kapitolu v rostliné produkci zastupuje pěstování koky (erytroxylum coca) a výroba a distribuce drogy kokain. Největším ilegálním producentem kokainu na světě je Kolumbie.

Těžba dřeva - lesnictví - se rozšířilo především v tropickém podnebném pásu v Brazílii, Kolumbii, Venezuele, Ekvádoru.

Živočišná výroba je rozvinuta na jihu a jihovýchodě Jižní Ameriky - moderní extenzivní chov mají La platské země - Argentina, Uruguay a Brazílie, kde převažuje chov skotu a koní. Andské země dominují v chovu lam a spolu s Argentinou v chovu ovcí.

Důležitou součástí živočišné výroby je i rybolov Peru a Chile.

CESTOVNÍ RUCH

Cestovní ruch se významnou měrou podílí na ekonomikách některých jihoamerických zemí. Potenciál památek jak přírodního tak i architektonického charakteru je obrovský. Úroveň a nabídka služeb mimo nejprestižnější národní parky evropský nebo severoamerický standart nedosahuje.

Mezi největší jihoamerické "perly" cestovního ruchu řadíme např: kaňon Colca v Peru - nejhlubší kaňon na světě, plošinu Nazca, stolové hory a vodopády Venezuely, Amazonii, Patagonii, souostroví Galapágy, jezero Titicaca, stavitelské památky indiánských civilizací Toltéků, Inků, Mayské Chichen Itzá, Tihuanacu, Machu Picchu...

- obrázek znázorňuje NP Aconcagua a NP Machu Picchu