HISTORIE
Původní Bengálsko má svou bohatou historii spjatou s Indií. Nejdříve patřilo k Ašókově říši ve 3. století př.n.l., pak k říši Guptovců 4.-5. stol. V 8. - 12 století bylo Bengálsko samostatným státem pod vedením buddhistické dynastie Pala. Země zažívala hospodářský a kulturní rozkvět.
Příchod Islámu započal ve 13. století a do konce 16. století byla země sultanátem. Od roku 1576 se území stalo součástí indických Mughalů.
Od 18. století byla země spravována Východoindickými společnostmi, nejdříve - holandskou, pak francouzskou a nakonec britskou.
V roce 1947 získali nezávislost Indové a Pákistánci. Bengálsko bylo rozděleno. Západní hinduistická část připadla Indii jako jeden z jejich států tzv. Západní Bengálsko, východní muslimská část připadla Pákistánu jako Východní pákistán.
Po občanské válce mezi Západním a Východním Pákistánem vstoupila do válečného konfliktu Indie, která porazila západopákistánskou armádu a v roce 1971 byla vyhlášena nezávislost nového státu Bangladéše.
Vojenské diktatury ovládly zemi až do 90. let 20. st. Situace v zemi je i nadále složitá a převážně zemědělská země je závislá na mezinárodní pomoci.
POLOHA A ROZLOHA
Přímořský stát jižní Asii v Bengálském zálivu Indického oceánu, mezi poloostrovy Přední a Zadní Indie. K území patří i několik menších ostrovů.
Celková rozloha země je 144 000 km2 a rychle rostoucí počet obyvatel se blíží 160 mil. Hlavním městem je Dháka.
Bangladéš sousedí se státy Myanmar(Barma) a Indie.
POVRCH
Téměř celé území země pokrývá náplavová Bengálská nížina, s obrovskou deltou řek Ganga (Padma) a Brahmaputra s hlavními rameny Meghna a Jamuna (Džamúna), která přechází členitým pobřežím do Bengálského zálivu. Četné vodní toky a pravidelné záplavy po tropických cyklonech, určují "vodní" charakter celé krajiny.
Chittagongské hory na jihovýchodě země tvoří jedinou vyvýšenou část celého státu. Nejvyšší vrchol, Mount Keokradong, dosahuje 1230 m n.m.
PODNEBÍ
Monzunové tropické podnebí, s vysokou vlhkostí vzduchu a častými srážkami ještě postihují jarní cyklony z Bengálského zálivu, které způsobují obrovské záplavy a pronikání moře hluboko do vnitrozemí.
Průměrná teplota v lednu dosahuje 20°C, v červenci kolem 29°C. Srážkové úhrny v průměru přesahují 2200 mm/rok, nejvíce srážek spadne v období letního monzunu od června do září.
- obrázek každoročních záplav v Bangladéši
VODSTVO
Voda určuje charakter celé krajiny. Obrovská delta řek Ganga (Padma) a Brahmaputra s hlavními rameny Meghna a Jamuna (Džamúna) tvoří páteř spletitého říčního systému Bangladéše. Nejdelší řekou je Bráhmaputra s délkou 400 km.
ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO
Mezi vzácné ohrožené druhy zvířat patří např: levhart skvrnitý, slon nebo
Tygr bengálský , který náleží ke druhu tygr džunglový (Panthera tigris). Má hladkou srst s živou červenavou barvou a hustým černým pruhováním. Loví za dne, živí se velkými savci.
- obrázek tygra bengálského
Mangrovové porosty najdeme v pobřežních bažinách na jihu země a patří k nejrozsáhlejším na světě. Východ státu pokrývají původní tropické porosty rákosu a bambusu ratong. Mezi zástupce tropických ovocných stromů patří např. mangovník, nebo datlové a kokosové palmy.
OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ
Hustota zalidnění je jedna z největších na světě. Dosahuje přes 1000 obyvatel/1 km2, i když ve městech žije pouze kolem 25% populace. Průměrná délka života je 60 let.
Nejpočetnější národností jsou Bengálci (Bangladéšané) 95% populace, Bihárci 1% populace dále např: Čakmové, Gárové, Khásíové ... Podle náboženského složení převažují muslimové (sunnité) 83% věřících a hinduisté 16% věřících.
Úředním jazykem je bengálština (banglá) ale v obchodním styku i na úřadech se užívá angličtina. Velmi nízká životní úroveň většiny populace země se projevuje i ve velmi nízké úrovni zdělání, přes 65% obyvatel je negramotných.
Podle administrativního dělení země rozlišujeme: 7 provincie - např: Cháttagám, Dháka, Khulná, Rájsháhí a 21 okresů.
- obrázky výstavních památek hlavního města Dháky a život na venkově
Dhaka - kolem 7 mil obyvatel - hlavní město - leží na břehu řeky Biruganga, původní hlavní město Bengálska, centrum země: politické i obchodní,důležitá dopravní křižovatka
Čitágáon (Chittagong) - kolem 2,5 mil. obyvatel - středisko stejnojmenné provincie, největší přístav při ústí řeky Karnafulí, průmysl chemický - petrochemie, strojírenský a textilní průmysl, zpracování tabáku a juty
Khulna - 1 mil. obyvatel - středisko stejnojmenné provincie, přístav, zpracování juty
Rádžšahi (Rajshahi) - 700 000 obyvatel - středisko stejnojmenné provincie, kulturní centrum, průmysl textilní - zpracování hedvábí
TĚŽBA A PRŮMYSL
Jedinou významnou surovinou Bangladéše je zemní plyn. Hospodářství země je rozvojové s převažujícím podílem zemědělství. Průmyslová odvětví jsou přímo závislá na rostlinné produkci např: textilní průmysl, potravinářský nebo zpracovatelský.
DOPRAVA
Železniční síť ani silniční síť není dostatečně vyvinutá, pravidelné spojení mají jen velká města např: Dhaka - Čitágáon. Mezinárodní letiště je v Dhace.
Většina přepravy se uskutečňuje říční dopravou. Nejvýznamnějším přístavem je Čitágáon.
- obrázky "složitých" dopravních situací v Bangladéši
ZEMĚDĚLSTVÍ
Jedna z nejchudších zemí světa je závislá na přírodních podmínkách. Dostatek slunečního záření, vody a naplaveniny umožňují 2-3 sklizně/rok.
Pěstuje se především rýže, obilí, cukrová třtina, luštěniny, ovoce, čaj, tabák, juta, bambus. Přesto, že se řadí mezi největší světové producenty obilí, nedokáže uživit rychle rostoucí populaci. Podvýživou trpí 50% populace.
Významný je chov skotu a rybolov.
CESTOVNÍ RUCH
Mezi nejznámejší památky řadíme: archeologické muzeum v Čitágáonu, etnografické muzeum výzkumného centra v Rangamati, archeologická naleziště Mainimati a Lamai.
Výzkumný čajový institut v Srimangalu. Dháku, město mešit, např: Hvězdná mešita, Kar Talab, Univerzitní mešita, pevnost Lalbagh ze 17. století, množství buddhistických a křesťanských chrámů ...
Hinduistický chrám a domy zdobené dřevořezbami v Cox´s Bázár. Terakotové obklady buddhistických staveb ze 7. století v Komille. Malířská díla z období dynastie Pala v 11. - 12. století na palmových listech.
NP Sundarbans v deltě Gangy, nejrozsáhlejší pobřežní mangrovový pás na světě s výskytem bengálských tygrů, ptačí rezervace ostrova Sonadia...
Mešita Sat Gombad z červeného pískovce v Bagerhatu pochází z 15. století, ruiny rozsáhlého buddhistického komplexu z 8. století u Paharpuru.
- obrázky budhistického komplexu Paharpuru a mešity Sat Gombad
Největší mlýn na jutu na světě v Adamjee, město "čaje" Sylhet a největší čajové plantáže světa ve Srimangalu, jezero Kaptai, největší přehradní nádrž ...