HISTORIE

Egyptská civilizace má kontinuitu přesahující 5000 let, patří mezi nejstarší na světě. Nehostinná a neprostupná poušť chránila zemi před útočníky a Nil zajišťoval hospodářskou prosperitu. Území bylo spojeno v jednotnou říši asi 3700 let př.n.l. Král Narmer založil první ze třiceti dynastií faraónů a první hlavní město Memfis. Vzniklo hieroglyfické písmo. Čtvrtá dynastie (2613-2494 př.n.l.) začala stavět pyramidy (největší Cheopsova). Ve 12. dynastii (1991-1786 př.n.l.) dosáhla civilizace tzv. Starého Egypta vrcholu.

Kulturního vrcholu dosáhl starověký Egypt v 18. dynastii (1570-1320 př.n.l.). Tutmose III. rozšířil říši výboji. Amenhotep III. vybudoval významné monumenty. Jeho syn Amenhotep IV. spolu se svou ženou, královnou Nefertiiti, zavedl krátké období jednobožství (bůh slunce Aton), založil nové hlavní město Achetaton a změnil si jméno na Achnaton (vtělení Atona). Tutanchamón, který se stal faraónem v chlapeckém věku, zanechal budoucnosti hrobku se zcela zachovalým obrovským pokladem.

Za 20. dynastie Ramessovců počíná doba úpadku. V dalších stoletích byl Egypt dobyt Nubijci, Asyřany, Peršany, Alexandrem Makedonským. Město Alexandria bylo založeno r. 332. Následující řecká dynastie Ptolemaiovců obnovila rozkvět Egypta. Posledním panovníkem dynastie byla Kleopatra VII. Za její vlády dobyli Egypt Římané (31 př.n.l.) a později se stal provincií Byzantské říše.

- mapa Egypta

V 7. stol. byla země dobyta Araby a stala se součástí muslimského světa. Za kalifátu Fátimovců byla založena Káhira (969). Roku 1517 dobyli zemi při své expanzi Turci. V letech 1798-1801 provedl egyptské tažení Napoleon Bonaparte. Propukl evropský zájem o Egypt a jeho umění. V roce 1803 došlo k okupaci Velkou Británií. Roku 1869 byl otevřen Suezský průplav.

Po 1. svět. válce uznala Velká Británie zemi opět jako samostatný stát. Za 2. svět. války byl Egypt základnou spojenců pro válkuv Africe a na Blízkém Východě. V roce 1952 skupina důstojníků vedená Nagibem a Násirem provedla převrat, vyhlásila republiku a zvolila prezidentem Nagiba. Ten byl za dva roky svržen Džamal Abd el Násirem. Za jeho vlády byla s mezinárodní pomocí postavena Asuánská přehrada. Když Násir rozhodl znárodnit Suezský průplav, došlo k válce s Izraelem, Velkou Británií a Francií, která byla zastavena na nátlak OSN. V roce 1967 Izrael okupoval pásmo Gazy a Sinajský poloostrov a zablokoval dopravu v průplavu.
Po Násirově smrti (1970) se stal prezidentem Anwar al Sadat. Prosadil navrácení Sinaje Egyptu, znovuotevření Suezu (1975) a podepsal mírovou smlouvu s Izraelem. Následovaly sankce arabských zemí. Prezident Sadat byl zavražděn muslimskými fundamentalisty roku 1981. Prezident Mubarak pokračoval v politice Sadata ale v roce 2011 byl po celonárodních protestech, v souvislostech s tzv. Arabským jarem, nucen odstoupit. Následoval první demokraticky zvolený prezident v egyptských dějinách Muhammad Mursí.

POLOHA A ROZLOHA

Egypt je přímořský stát severovýchodní Afriky. S Arabským poloostrovem je spojen Suezskou šíjí. Jeho břehy omývá Středozemní a Rudé moře se Suezským a Akabským zálivem z kterého "vystupuje" Sinajský poloostrov, který už geograficky náleží Asii. "Umělý" Suezský průplav, spojuje Středozemní a Rudé moře.

Počtem obyvatel 83 273 906 je 3. nejlidnatější zemí Afriky, celková rozloha je 1 001 450 km2. Hraničí se Súdánem, Libyí a Izraelem.

- oáza Dahab a život v poušti

POVRCH

Povrch země je tvořen z velké části vápencovou plošinou s pouštěmi: Libyjskou poušti, Saharou, Arabskou poušti a Sinajskou poušti. Proláklina Kattara (Munkhatad al-Qattára) leží 137 m pod hladinou moře a je nejnižším místem země. Na Sinajském pol. vystupuje žulové pohoří Džebel Sinaj. Nejvyšší hora země Džebel Katherína (Jabal Katríná) dosahuje 2637 m n.m.

PODNEBÍ

Podnebí je subtropické, na většině území vnitrozemské suché s extrémními denními rozdíly teplot. Od jihu, ze Sahary, vane horký pouštní vítr chamzín. Srážky jsou minimální, sever země do 200 mm/rok a vypadávají především při pobřeží, v zimním období. Zimní průměrné teploty kolísají na severu okolo 13°C. Léta jsou teplá a suchá, s častými písečnými bouřemi. Průměrné červencové teploty dosahují na severu kolem 29°C, na jihu v okolí Asuánu až 50°C.

Nejchladněji je od prosince do února. Po zbylou část roku je horko a sucho. Teplota stoupá směrem k jižnímu vnitrozemí.

VODSTVO

Nil - největší řeka země, protéká od jihu k severu, v Egyptě v délce 1600 km a ústí deltou do Středozemního moře. Na řece byla vybudována Asuánská přehrada.

- nejdůležitější řeka Egypta - Nil se svou deltou a oblast u Asuánu

ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO

Na celém území nejsou téměř žádné lesy. Palmové háje se vyskytují v oázách. Rákosové porosty u břehů řeky Nil. Suchomilné rostliny v pouštích. Zvířena v údolí Nilu je zastoupena např: ptáky, kanci, liškami. V pouštích jsou např: hlodavci, hmyz, z větších zvířat i gazely, šakalové ..
Vruboun posvátný (Scarabaeus sacer), brouk ze skupiny listorohých, je posvátným broukem Egypta. Stejně jako ostatní druhy vrubounů vytváří kuličku z čerstvého trusu zvířat. Kulička je mnohonásobně větší než brouk. Vruboun se trusem živí a do kuličky také klade svá vajíčka. V Egyptě představoval Slunce a pohyb kuličky - pohyb Země. Výběžky na hlavě představovaly paprsky, 30 částí šesti chodidel dny v měsíci. Podoby vrubouna (skarabea) ve zlatě a drahých kamenech se používaly jako silný ochranný amulet. Okřídlení skarabeové se ukládali k srdci mumií, aby je chránili u "soudu mrtvých".

- vruboun - scarabeus, posvátný egyptský brouk

OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ

Egypt je třetí nejlidnatější zemí Afriky. Hustota osídlení je kolem 60 obyvatel na 1 km2, ve městech žije 60% obyvatel. Očekávaná průměrná délka života je 65 let. Národnostně je Egypt homogenní zemí, Egyptští Arabové tvoří 98,5% populace. Dále zde žijí Berbeři, Bejové,Bedujíni ale i Turci nebo Řekové.

Převažují sunnitští muslimové 90%, koptové (asi 7 miliónů), zastoupeny jsou i menšiny pravoslavných, katolíků, protestantů a židů.
Úředním jazykem je arabština. Hovoří se egyptskou arabštinou a dalšími arabskými diaalekty. Z dalších jazyků např: núbijština, berbeský siwi, domari, v obchodním prostředí na univerzitách se používá francouzština a angličtina. V Káhiře působí jedna z nejstarších univerzit světa Al-Azhar založená v roce 988.

Administrativně se Egypt člení do 26 provincií - např: Alexandrie (Al-Iskandaríja), Asijút (Asijút - Assiut), Asuán (Asuán), al-Bahri alAhmari (Hurgada), Fajjúm (Fajjúm), Gharbija (Tantá), Gíza (Gíza - Al-Jizah), Káhira, Kená (Kená), Port Said (Búr Said), Sohág (Sohág), Suez (Suez - Al-Suwayz), Sinaj (Ariš), Ghaza (Ghaza)

Káhira (Kairo, Al-Qáhirah, aglomerace má 14 000 000 obyvatel) - hlavní město a jedna z největších afrických metropolí se rozkládád v deltě Nilu. Od r. 973 hlavní město Egypta. Politické, hospodářské, finanční a kulturní centrum země. Velká dopravní křižovatka. Průmysl textilní, strojírenský, polygrafický, obuvnický, nábytkářský. Zpracování potravin a tabáku. Umělecká řemesla. Jedna z 10 největších metropolí světa.

- hlavní město Egypta Káhira

Alexandrie (Al-Iskandariyah, Al-Iskandaríja, 3 800 000 obyvatel) - druhé největší město a největší přístav na břehu Středozemního moře. Delta Nilu. Zajišťuje 75% egyptského zahraničního obchodu. Moderní průmyslové středisko. Průmysl chemický, petrochemický, energetický, strojírenský, textilní, papírenský. Zpracování potravin a tabáku. Stavba lodí. Odsolování mořské vody.

Třetím nejlidnatějším městem je "pyramidová" Gíza (Al-Jizah), v jejímž okolí, se nachází proslulá Velká Svinga a Velká pyramida - z dalších měst např: Port Said (Búr Sa´id), Luxor, Mahalla al-Kubrá (Al-Mahallah al-Kubrá), Suez (As Suways)...

TĚŽBA A PRŮMYSL

Naleziště ropy a zemního plynu. Těžba fosfátů, rud, uhlí, soli, stavebních surovin.

Tradiční textilní průmysl zpracovává bavlnu, jutu, je proslulý např: výrobou koberců. Průmysl těžební (ropa a zemní plyn, mangan, železo, fosfáty, uhlí), chemický průmysl - výroba hnojiv, petrochemie, výroba cementu, zpracování ropy, výroba elektrické energie (i hydroelektrárny). Potravinářský průmysl: zpracování cukru, zeleniny, výroba oleje, tabáku.

DOPRAVA

Suezský průplav má význam pro mezinárodní lodní dopravu a příjmy egyptské pokladny. Při otevření v roce 1869, byl dlouhý 160 km a hluboký 6 m. Byl několikrát prohlouben a rozšířen pro větší plavidla. V současnosti (2015) byla dokončena zatím poslední úprava průplavu, která po rozšíření a prohloubení umožnila obousměrný provoz a navýšila kapacitu až na 100 lodí denně.

- Suezský průplav, umělá vodní cesta spojující Středozemní a Rudé moře

Mezinárodní letecká doprava je soustředěna do Káhiry a Asuánu, vnitrostátní dopravu zajišťuje i dalších 10 letišť. Největší význam pro vnitrostátní dopravu má tok Nilu a přilehlé kanály. Vodní doprava zajišťuje i rajekty z Alexandrie do Řecka, na Kypr, Blízký Východ a do Súdánu. Železniční síť, dlouhá asi 7700 km, spojuje všechna města od Asuánu po Alexandrii.

ZEMĚDĚLSTVÍ

Pěstují se datle na vývoz, dále bavlna, cukrová třtina, zelenina (rajčata). Pro domácí potřebu pšenice, rýže, kukuřice, sorgo, cibule, proso, pomeranče. Chovají se kozy, skot a ovce. Důležitý je lov ryb.

CESTOVNÍ RUCH

Značný potenciál, především historické památky, které osloví milovníky umění a architektury. "Tropické" Rudé moře, které téměř celý rok tvoří ideální destinaci pro pobytové zájezdy.

- Letovisko při pobřeží Rudého moře

Káhira - město zvané "matka světa" je nejvýznamnějším sídlem celé Afriky. Od dob starověkého Egypta stála na tomto místě pevnost a později křesťanské město Babylon, nynější Stará Káhira, středisko koptského křesťanství. V r. 969 byla založena islámská Káhira, která je od r. 973 hlavním městem Egypta. Desítky památek na bohatou a pestrou historii pocházejí z různých kultur (arabské, turecké, evropské, koptské). Nejstarší univerzita světa Al-Azhar z 10. stol. je součástí islámské Káhiry s mešitami a Saladinovou citadelou.

- obrázky Luxoru, chrám Karnak

významná muzea např: Egyptské muzeum s archeologickými památkami (Tutanchamonův poklad se zlatou maskou ) Muzeum islámského umění, Muzeum moderního umění ... V Alexandrii Řecko-římské muzeum. Muzeum v Luxoru (staré Théby), Muzeum papyru dr. Ragaba. Muzeum v Memfisu (socha Ramesse II.).

- pyramidy v Gize

Největším "turistickým magnetem" jsou starověké pyramidy v Gíze, jeden ze sedmi divů světa např: - Sfinga, Velká pyramida, dále chrámové komplexy a chrámy v Abydos, Kom Ombo, Edfu, Luxoru, Karnaku. Město mrtvých, Údolí králů, Údolí královen, Memnonovy kolosy. Stovky řeckých, římských, islámských památek, Alexandrie. Mojžíšova hora na Sinaji. Moderní Asuánská přehrada tzv. "Násirova pyramida". Aglikia, ostrov s chrámovým komplexem Philae. Rudé moře, korálové ostrovy s koupáním. Klášter sv. Kateřiny na Sinaji ze 4. stol.
Památky chráněné UNESCO: Abu Mena (křesťanské památky), Starověké Théby a jejich nekropole, Memfis a jeho nekropole s pyramidami. Údolí králů, údolí řeky Nil v oblasti Luxoru, s množstvím památek, nubijské monumenty od Abu Simbelu po Philae.