HISTORIE

Podobně jako ostatní státy severní Afriky i Maroko bylo ve starověku pod nadvládou Kartáginců, Římanů, Vandalů i Byzance. V roce 685 do země přišlii Arabové, kteří s sebou přinesli islám. V 8. století Maročané, Maurové, pronikli na Pyrenejský polostrov, kde zůstali až do roku 1492. Křesťanská vojska vyhnala Maury zpět na africký kontinent a založila zde španělská města Ceuta a Melilla, která dodnes zůstala španělskými enklávami.
Přesto, že v roce 1912 bylo marocké území rozděleno mezi Francii a Španělsko, zůstal v čele státu sultán, jeho moc však byla omezena. Ve 2. světové válce spojenecké síly spolu s Maročany a Alžířany vyhnaly Němce ze severní Afriky. V roce 1943 se v Casablance konala válečná konference, které se účastnili: Franklin Roosevelt, Winston Churchill a Charles de Gaullle. Rok 1956 byl rokem vyhlášení nezávislého státu, Maroko se stává královstvím.

V roce 1975 marocká vojska vstoupila na území dnešní Západní Sahary. Toto surovinově významné území, které původně patřilo Španělsku, mělo být rozděleno mezi Mauretánii a Maroko. Domorodé obyvatelstvo ale odmítalo tento plán přijmout a s pomocí Alžírska vytvořilo osvobozenecké hnutí Polisario, které v roce 1976 vyhlásilo Saharskou arabskou demokratickou republiku. I když v roce 1982 zemi uznalo přes 70 států světa Maroko v oblasti zůstalo. V roce 1991 bylo prostřednictvím OSN mezi Marokem a Polisariem dohodnuto příměří a přislíbeno konání referenda, ve kterém by obyvatelé rozhodli o své budoucnosti.

POLOHA A ROZLOHA

Maroko má strategickou polohu v severozápadním cípu afrického kontinentu. Od Evropy je odděleno pouhých 13 km širokým Gibraltarským průlivem. Maroko je přímořský stát, západní břehy státu omývá Atlantský oceán, severní Středozemní moře. Celková rozloha země je 456 550 km2. Hranici má pouze s Alžírskem.

POVRCH

Jih a jihovýchod země vyplňuje stále se zvětšující, písečná a kamenitá, poušť Sahara. Při hranicích s Alžírem, v oblasti náhorní plošiny, vyplňují území suché bezodtoké pánve tzv. šoty. Středem celého marockého území se táhne pohoří Atlas, které se dělí na tři části: Střední Atlas, Vysoký Atlas s nejvyšší horou Maroka - Džabal Tubkal 4165 m. n.m. a Antiatlas, který je ve skutečnosti již okrajem Saharské plošiny.

- dominanta povrchu Maroka - pohoří Atlas

Podél pobřeží Středozemního moře, na severu, se táhne pohoří Rif. Při pobřeží se nacházejí úrodné nížiny. Západní, atlantické, nížiny jsou úrodné a hojně zavlažované. Uprostřed země, mezi Atlasem a atlantickými nížinami leží krajina Meseta, kterou tvoří stolové hory.

PODNEBÍ

Klima Maroka je subtropické, při pobřeží přímořské, projevuje se vliv oceánu. Sředomořské klima má horké suché léta a mírné, deštivé zimy. Podnebí horských oblastí je závislé na nadmořské výšce. Nejvyšší partie Atlasu bývají pokryty sněhem. Jižní a jihovýchodní část země má kontinentální pouštní klima, s nedostatkem srážek. Průměrná teplota v Rabatu v lednu je 12,5°C v srpnu 23°C.

Množství srážek kolísá od 200mm/rok v pouštních oblastech do 900 mm/rok v horských oblastech.

VODSTVO

Vodní toky zásobují zimní srážky v horských oblastech, nejdůležitější řeky jsou: Mulaja, Sebu a Rbia. Většina ústí do Atlatského oceánu. V letních měsících není vyjímkou vyschnutí vodního toku. Občasné vodní toky se označují vádí.

ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO

Maroko je zimovištěm evropských tažných ptáků. Horské svahy pokrývají porosty lesů.

- pastevctví v oblasti Sahelu

OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ

Počet obyvatel v současnosti dosahuje 33 mil., populační exploze na konci minulého století znamenala nárůst počtu obyvatel země o jednu třetinu! Hustota zalidnění je malá kolem 70obyv./km2. Podle národnostního složení obyvatelstva převažují míšenci původních obyvatel - Arabů a Berberů, dále Francouzi, Španělé, Italové. Hlavním náboženstvím je Islám, převažují sunnitští muslimové. Úředním jazykem je arabština, obchodním jazykem je francouzština, ve městech se domluvíte i španělsky, ve vnitrozemí převažují původní berberské jazyky (např: Riffi, Zaian ...) Třetina populace je velmi chudá a téměř polovina dospělých je negramotná.

- Tuarégové

Administrativně se Maroko člení na 16 regionů, 62 provincií a 13 samostatných měst např: Abda, Casablanca, Fes, Khemisset, Marrakech, Meknes, Souss, Rabat-Sale, Tanger

Rabat - hlavní město - 1,8 mil. obyvatel - přístav u Atlantského oceánu při ústí řeky Bu Regreg, historické město, vznik 12. stol, správní centrum země, Súky neboli bazary a malé krámky nabízejí velké množství a širokou škálu rukodělných výrobků.

Casablanca - Dár al-Bajdá - 3 mil. obyvatel, významný přístav u pobřeží Atlantského oceánu, největší město země, obchodní centrum

- tradiční řemeslné výrobky koberce, nádobí a suk, pouliční bazar

Marrákeš - kolem 1 mil. obyvatel - historické město, vznik 11. st. sídlo Almoravidské říše, leží na úpatí Velkého Atlasu, podle města vznikl název státu

Fes - kolem 1 mil. obyvatel - bývalé hlavní město, v údolí v pohoří Středního Atlasu, významný dopravní uzel, centrem duchovního a kulturního života - posvátné město Islámu, textilní výroba a obchod např: brokát, hedvábí, tkaní koberců, kožedělná výroba

TĚŽBA A PRŮMYSL

Stát má významné zásoby nerostných surovin. Zásoby fosfátů jsou odhadovány na polovinu světových zásob, používají se při výrobě umělých hnojiv. Maroko je i předním africkým producentem stříbra. Těží se i rudy železa, zinku, manganu, olova a kobaltu. Země má i slušné zásoby černého uhlí.

Marocké hospodářství patří k nejrozvinutějším v Africe. Přes značné zásoby nerostných surovin je však stále převážně zemědělskou zemí. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví patří: potravinářský průmysl, textilní a kožedělný průmysl, výroba cementu, hnojiv, mýdla. Těžební průmysl a lesnictví - cedr, korkový dub.

DOPRAVA

Významná je lodní doprava. Silniční doprava je rozvinutá málo, převážuje při pobřeží. Největší města - Casablanca, Rabat, Tanger - mají velká mezinárodní letiště.

- služby "doprava a obchod"

ZEMĚDĚLSTVÍ

Hlavní pěstované plodiny jsou: pšenice, ječmen, kukuřice, citrusové plody, olivovník, také mandle, datle, vinná réva, zelenina. Zemědělská produkce nestačí pokrýt rychlý růst obyvatel, a tak země značnou část potravin dováží. Pastevectví, chovají se prasata, skot, ovce, důležitý je rybolov.

CESTOVNÍ RUCH

Rabat - bývalá pevnost z počátku 10. st., stará část je stále obklopena hradbami ze 12. st., pevnost Kasba Ujala, město pirátů Salé, mešity, římské město Šella ...

Marrakeš, podle názvu města vznikl název státu

Medina - historická čtvrť měst např v Casablance, Karawijín - jedna z největších mešit i jedna z nejstarších univerzit na světě se nachází ve městě Fes. Královský palác Dár al-Machzén ze 13. st. Marrákeš - opevnění postavené ve 12. st., mešita Kotobia, Saadianovo mauzoleum, náboženská škola Ben Jusef... Množství přírodní rezervací, krasová krajina Tazekka, soutěska Todra ...

- významné turistické centrum, přístav Tanger