HISTORIE

První zmínky o tomto území pocházejí již z 12. století př. n.l., kdy zde poprvé přistáli a začali zakládat první osady féničtí obchodníci a mořeplavci ze Sýrie a Libanonu. Nejznámější osadou bylo Kartágo, založené v roce 814 př.n.l., které se stalo centrem celé oblasti. Zaniklo roku 146 př.n.l., po dlouhých válkách bylo zničeno Římany. V následujících staletích bojovali o nadvládu nad tímto strategicky důležitým územím Vandalové, Byzantinci, Arabové, Turci a nakonec Francouzi, kteří Tunisko spravovali od roku 1881 až do vyhlášení samostatnosti 20.3. 1956.

POLOHA A ROZLOHA

Tunisko leží ve střední části severní Afriky při pobřeží Středozemního moře. Nachází se zde nejsevernější místo světadílů - Bílý mys. Součátí území je i známý ostrov Djerba. Počtem obyvatel kolem 10 803 603 a celkovou rozlohou: 163 610 km2 se řadí mezi menší státy Afriky. Státní hranici má s Alžírskem a Libyí.

- Mapy Tuniska a ostrovu Djerba

POVRCH

Od severozápadu zde proniká svými výběžky část pohoří Atlas zvaná Malý Atlas a z jihovýchodu sem zasahuje Saharský Altas, který dále pokračuje Tuniským Atlasem s nejvyšší horou země - Šambí vysokou 1544 m n. m. Východní část Tuniska vyplňují pobřežní nížiny, které postupně do vnitrozemí přecházejí v soustavu plošin a proláklin. Prolákliny jsou v zimě zaplaveny a tak ze šottů vznikají slaná jezera. Jih země přechází v poušť Saharu. Život v poušti je kocentrován pouze v oázách s artéskou vodou.

PODNEBÍ

V zemi převažuje subtropické klima. Horské suché vnitrozemí zvané Dorsale odděluje klimaticky příjemnější pobřežní oblasti Středozemního moře zvané Tell. Léta jsou horká a suchá.V letních měsících vane z jihu suchý, horký vítr scirocco. Zimy bývají mírné a deštivé. Průměrná teplota v Tunisu je od 10°C v lednu do 26°C v srpnu.

VODSTVO

Jediná "stálá" řeka Tuniska Medjerda protéká severní částí země. Pramení v Alžírsku a ústí do Tuniského zálivu. Zbývající řeky jsou tzv. vádí, vysychající,občasné, vodní toky. V zimních měsících jsou šoty zaplaveny a vytvářejí slaná jezera. Největší je šot Al Džaríd (Chott el Djerid)

- obrázky vysychajících solných pánví, šotů, největší je Chott El Djerid

ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO

Subtropická fauna i flóra je zastoupena např: šakaly, hlodavci, hmyzem, ptáky. Horské oblasti na severu jsou porostlé listnatými lesy - duby, včetně korkového dubu. Suchomilné rostliny najdeme v pouštích.

OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ

Původní obyvatelé Berbeři žijí především v horských oblastech a ve vnitrozemí. Většina obyvatel země ovšem žije na severu u Středozemního moře, kde je přívětivější klima a kde se soustřeďuje veškerá obchodní činnost. Velká města jsou domovem potomků především francouzských a italských obchodníků. Většinu obyvatel Tuniska tvoří arabsky hovořící muslimové.

- Berbeři a Tuarégové původní obyvatelé severní Afriky

Islám je hlavním náboženstvím země. Ženy však nemusí zahalovat své obličeje do závojů a hlavní fundamentalistická strana Nahda (Probuzení) je zakázána. Muslimové tvoří 98% věřících, dále je zde židovská a křesťanská komunita.

Arabské jaro - je termín označující vlnu protestů, povstání a revolucí, které postupně zasáhly všechny země severní Afriky. "Startovalo" v roce 2010 právě v Tunisku. Cílem bylo především zlepšení sociálních a ekonomických podmínek arabských zemí, odstranění diktátorů a autoritářských režimů.

Tunisko vytvořilo jeden z nejlepších vzdělávacích systémů v Africe, který ajišťuje bezplatné vzdělání. Zlepšila se i zdravotní péče. Úředním jazykem je arabština, ve městech i na úřadech se domluvíte francouzsky. Průměrná délka života je vysoká - 75 let.

Administrativně se země člení na 24 guvernorátů (provincií, krajů): Al Kaf, Al Mahdiyah, Al Munastir, Al Qasrayn, Al Qayrawan, Aryanah, Bajah, Banzart, Bin 'Arus, Jundubah, Madanin, Nabul, Qabis, Qafsah, Qibili, Safaqis, Sidi Bu Zayd, Silyanah, Susah, Tatawin, Tawza a Tunis.

Tunis - hlavní město - kolem 1,2 mil. obyvatel, přístav, správní, obchodní i kulturní středisko země, bylo založeno již v prvním tisíciletí př.n.l., je rozděleno na dvě části a to na starou muslimskou část (medínu) a na moderní metropoli

- Sfax brána Bab Diwan

Sfax - kolem 0,5 mil. obyvatel - přístav a průmyslové centrum v Gabéšském zálivu, chemický průmysl, potravinářský - výroba hnojiv, mýdla, olivového oleje ...

TĚŽBA A PRŮMYSL

Významné zásoby nerostných surovin - rudy železa, zinku, ropy, zemního plynu a fosfátů. (6. místo svět).

Tradiční tuniská řemesla - výroba ručně vázaných koberců, keramiky - výroba nádobí a kachlí, které slouží pro výzdobu domů, mešit ... vystřídaly moderní průmyslové obory - hutnictví, chemický průmysl, textilní a potravinářský.

Velmi významným zdrojem příjmu je podporovaný cestovní ruch. Tunisko bylo první africkou zemí, která uzavřela dohodu o partnerství s Evropskou unií.

DOPRAVA

Pobřežní oblasti země mají dostatečnou dopravní síť, kterou zastupují silniční, námořní,železniční a letecká doprava. Hlavní letiště jsou v Tunisu, Džerbě, Tawzáru a Tabarce. Hlavní železniční koridor spojuje města Tunis - Sús - Sfax - Kábis. Největšími přístavy jsou Safákis (Sfax), La Goulette (Halk al-Wádí), Tunis, Sús ...

ZEMĚDĚLSTVÍ

Zemědělství je "silnější" v rostlinné výrobě, především pěstování oliv, citrusových plodů a datlí pro export. Důležitý je rybolov. Vnitrozemí a horské oblasti jsou využívány pro pastevectví.

CESTOVNÍ RUCH

- lákadla cestovního ruchu - pobřežní rekreační komplexy a výlety na velbloudech

Výnosný cestovní ruch má co nabídnout. Kromě pláží, rozvinutých služeb evropského standartu, nabízí i překrásnou přírodu a množství starobylých architektonických památek. Mezi přírodní památky řadíme např: NP Ichkeul. Za návštěvu jistě stojí mys Bon, který je proslulý svými zahradami s magnóliemi, jasmínem, růžemi nebo citronovými a pomerančovými háji.

Na tuniském pobřeží vyrostlo množství lázeňských měst - Tunis, Bizerta, Nabeul, Hammamet, Súsa, Monastir, Sfax. Největší rekreační střediska byla vystavěna na ostrově Djerba.

Významné poutní místo Islámu, Mešita v Kajruvánu, pochází již z 9. st. Města Dugga, al-Džem, Utika a Maktar mají mnoho památek z antického období.

- oáza,voda-život v poušti

Do Mediny, staré muslimské části města Tunis, se vstupuje branou Báb-al-Bahar.Nachází se zde mešita z 8. st. kamenné muzeum Sidi Bu Krissana nebo Palác Národního institutu pro archeologii a umění s Muzeem islámského umění.
V Bardo bylo postaveno muzeum se sbírkou římského, kartaginského a islámského umění, ve městě Sfax stojí za prohlídku např: Velká mešita s nádherně zdobeným minaretem...

- mapa památek Tunisu a "pouštní" domy, útěk před rozpálenou pouští