POLOHA A ROZLOHA

Americký kontinent tvoří dva světadíly - Severní a Jižní Amerika, které od sebe odděluje úzký pás pevniny - Panamská šíje.

- obrázek znázorňuje Panamskou šíji s Panamským průplavem

Geograficky je samostatnou součástí Severní Ameriky i Amerika Střední, která se rozprostírá mezi Tehuatepeckou šíjí v Mexiku a Panamskou šíji v Panamě.

V Mexiku, Střední a Jižní Americe se mluví převážně španělsky a portugalsky, proto se tato oblast někdy označuje jako Latinská Amerika.

Severní Amerika se nachází na severní a západní polokouli. Od ostatních světadílů je oddělena Atlantským,Tichým a Severním ledovým oceánem. Nejblíže má Severní Amerika Beringovým průlivem, širokým necelých 80 km, k východní Asií.

Na rozdíl od “Starého světa”, který zahrnoval Evropu, Asii a Afriku byla Amerika označována jako “Nový svět”. Kontinent byl pojmenován po italském mořeplavci Amerigu Vespuccim.

Americká pevnina dosahuje nejdále k severu mysem Murchison na poloostrově Boothia. Nejjižnějším bodem je mys Mariato v oblasti Panamské šíje. Ta je v nejužším místě široká jen 47 km. Mys Charles na poloostrově Labrador je nejvýchodnějším místem severoamerické pevniny a mys prince Waleského na poloostrově Seward tvoří nejzápadnější bod.

K „ostrovní“ Severní Americe počítáme největší ostrov světa – Grónsko, množství ostrovů v Severním ledovém oceánů a v prostoru Karibského moře a Mexického zálivu. Některé z nich, např. Bahamy, jsou pozůstatkem pokleslé pevniny. Jiné např: souostroví Velké a Malé Antily, vytvářejí kordillerský horský hřbet ponořený do moře.

POVRCH

Jádrem severoamerického kontinentu je severoamerický - lauretinský štít. Povrchové tvary ovlivňuje poloha území vzhledem k typu rozhraní litosferických desek.

Západ kontinentu tvoří konvergentní rozhraní pevniské Severoamerické a oceánské Pacifické litosferické desky. V místě subdukce - podsouvání se v oceánu nachází hlubokomořský příkop a na pevnině vysokohorské pásmo Kordiller.

Unikátem je zlomové pásmo v Kalifornii, kde na zlomu San Andreas dochází k tření a obrovským tlakům při horizontálním posunu Severoamerické a Pacifické litosferické desky. Oblasti okolo aglomerací Las Vegas a San Francisca proto často postihují ničivá zemětřesení.

Ve Střední Americe dochází k subdukci Kokosové desky se Severoamerickou a k její kolizi s Karibskou litosferickou deskou. Důsledkem pohybu litosferických desek vznikly sopečné kužely Chimboraza, Popocatepetlu ...

Kordillery byly vyvrásněny na přelomu druhohor a třetihor. Nejvyšším místem je 6 194 m n. m. vysoký Mt. Mc Kinley na Aljašce. Kordilley se táhnou severojižním směrem napříč celým americký kontinentem a vytváří nejdelší pásemné pohoří světa. V Jižní Americe se nazývají Andy.

- obrázek znázorňuje Anchorage na Aljašce

Systém Kordiller lze rozdělit na základní pásma: nejblíže Pacifiku leží pobřežní pásmo, sestávající z přerušovaných Pobřežních hor a paralelních vysokých Kaskádových hor, za nimi se rozprostírá systém Velkého kalifornského údolí z kterého vystupuje Sierra Nevada a za ní leží pásmo plošin a pánví zakončené na východě soustavou Skalnatých hor.

Nejnižším místem kontinentu je Death Valley - Údolí smrti - 86 m v systému Velkého kalifornského údolí. Nejrozsáhlejší pánví je Velká pánev, která na východě přechází ve slanou poušť s Velkým solným jezerem.

Střední část severoamerického kontinentu vyplňují Vnitřní roviny a Velké roviny, rozkládající se mezi Kanadským štítem a Apalačskou soustavou. Sever oblasti pokrývají Velká jezera. Povrchové tvary reliéfu zde formoval ustupující ledovec. Směrem na západ roviny přecházejí v oblasti Prérií a rozsáhlých nížin v povodí řeky Mississippi.

Kanadský štít je podkladem rozsáhlého plató, zabírající velkou část východní a severní Kanady, Labradorského poloostrova i Arktických souostroví.

Na východě kontinentu je nejvýraznějším pohořím starší Appalačské pohoří budované prvohorními horninami.

Atlantská pobřežní nížina je posledním fyzickým celkem světadílu. Začíná ve východní Kanadě na poloostrově Nové Skotsko a pokračuje až na severní pobřeží Mexického zálivu.

PODNEBÍ

Klima kontinentu ovlivňují tvar a geografická poloha území, vertikální členitost a oceánské proudy. Protože v Severní Americe nenajdeme výrazné horské masívy rovnoběžníkové polohy, tak teplé nebo studené vzduchové hmoty snadno pronikají až do vnitrozemí USA a způsobují výrazné teplotní výkyvy.

V Severní Americe jsou zastoupeny: Arktický podnebný pás v severních oblastech Kanady a Gronska, mírný podnebný pás, který ovlivňuje podnebí největší části kontinentu, a subtropický a tropický podnebný pás na jihu světadílu.

- obrázek znázorňuje aridní klima v NP Monument Valley v USA

Klima kontinentu ovlivňuje oceanita s kontinentalitou.

Úzký pás pevniny západního pobřeží má přímořské klima. Hradba Kordiller zamezuje pronikání vlhkého vzduchu do vnitrozemí, proto má západ USA vnitrozemské klima s vyššími teplotními výkyvy a menším úhrnem srážek. Extrémní klima nejvíce postihuje oblasti vnitřních plošin.

S rostoucí blízkosti Atlantiku se výrazně projevuje oceanita. Zvyšují se průměrné teploty a přibývá množství srážek na 1000 mm.

Kalifornie má na rozdíl od Floridy suché aridní klima. Oblasti Mexického zálivu a Střední Ameriky často postihují ničivé tropické cyklony - Hurikány.

Střední Amerika se nachází v tropickém podnebném pásu s dostatkem srážek, které přináší severovýchodní pasát. Srážková maxima návětrných svahů hor dosahují až 6 000 mm/rok.

VODSTVO

Severní Amerika náleží k úmoří tří oceánů - Atlantského oceánu asi 75 % rozlohy světadílu, Tichého oceánu připadá 10% území, Severnímu ledovému oceánu který odvodňuje asi 5 % rozlohy Severní Ameriky a zbývajících 10 % připadá na bezodtoké oblasti.

Hlavní rozvodí kontinentu probíhá nedaleko Tichomořského pobřeží na hřebenech Kordiller. Vodní toky odtékající k Tichému oceánu jsou proto kratší a méně významné.

Vývoj říční sítě i vznik množství jezer na severu kontinentu výrazně ovlivnilo čtvrtohorní zalednění.

Největší říční systém tvoří Mississippi spolu se svým přítokem Missouri. S celkovou délkou 6 210 km je čtvrtou nejdelší řekou světa. Mezi jeji nejdůležitější přítoky řadíme Arkansas, Ohio, Tennessee ... Mississsippi odvádí vodu z třetiny území USA a její povodí má rozlohu 3, 250 mil. km2. Rozvětvenou deltou se ústí do Mexického zálivu, který zanáší množstvím unášených splavenin.

- obrázky znázorňují řeku Colorado a Grand Canyon

Další významné vodní toky jsou např: Colorado protékající Grand canyonem až do Kalifornského zálivu, Rio Grande. K úmoří Severního ledového oceánu náleží Mackenzie, z Kordiller odvádí vody Yukon, Snake nebo Columbia. Severo-východní část USA a Kanady využívá dopravní potenciál řeky Svatého Vavřince.

Severní Amerika je bohatá na jezera. Systém Velkých jezer, soustava jezer na pomezí USA a Kanady, Hořejší, Huronské, Michigenské, Ontario a Erijské jezero tvoří největší zásobárnu sladké vody na zemi. Jezera jsou tektonicko-ledovcového původu a s vyjímkou Erijského jezera jsou kryptodepresemi. Propojením jezer vodními kanály a řekami vznikla významná dopravní tepna. Mezi Ontarijským a Erijským jezerem leží i jeden z nejznámějších vodopádů světa - Niagarské vodopády.

název	plocha v km2	maximální hloubka v m	nadmořská výška v m
Hořejší	82 414	393	183
Huronské	59 595	226	177
Michigenské	58 016	281	177
Velké Medvědí	31 328	137	157
Velké Otročí	28 568	614	158

 

Ve Střední Americe je zastoupena skupina velkých jezer tektonického původu mezi které řadíme jezero Nicaragua a Managua.

FAUNA A FLORA

Severní oblasti Kanady a USA tvoří arktické pustiny se sporadickou vegetací mechů a lišejníků, pobřeží je domovem tuleňů nebo ledních medvědů.

Jižněji se rozprostírá pásmo tundry. Tudra je bezlesá krajina s porostem mechů, zakrslých keřů. Zvířena je zastoupena např: ptactvem, sobem, polární liškou.

Severoamerické jehličnaté lesy, největší lesní komplex Severní Ameriky, přechází v lesy smíšené. Zvyšuje se druhová pestrost živočišstva.

Střed kontinentu pokrývají stepní formace, travnaté prérie. Ty jsou dnes s velké části rozorány a přeměněny na úrodné obilnice. Typickými zástupci živočišné říše jsou hlodavci, kojot, bizon.

Horské pánve, kotliny na jihozápadě kontinentu vyplňují pouště mírného podnebného pásu - Velká písečná popoušť, Nevadská a subtropické pouště Sonorská, Gilská a Mohavská poušť.

Poloostrov Florida a především Havajské ostrovy zasahují do tropické oblasti.

- obrázky znázorňují Jacksonville na Floridě a Havajský ostrov Oahu