HISTORIE
Předkové původních obyvatel amerického kontinentu přišli přes Beringův průliv z Asie, z oblasti Sibiře, a na Aljašku přišli před 25 000 až 10 000 lety. Postupně osídlili celý americký kontinent. Jejich původní potomci, Inuité (Eskymáci) a Indiáni, byli zástupci mongoloidní rasy a v současné společnosti USA jsou zastoupeni minimálně.
První Evropané, kteří dosáhli břehů Severní Ameriky, byli Vikingové. Kolem roku 985 se Leif Ericsson se svou družinou přeplavil přes Grónsko a usadil se v zemi pojmenované Vinland, v oblasti mezi dnešním Labradorem a New Jersey.
- obrázek cesty a sochy Leifa Ericssona
Současné obyvatelstvo USA tvoří potomci Evropanů, které zde nasměřoval mořeplavec Kryštof Kolumbus, jenž 12.10. 1492 přistál u břehů souostroví Bahamy ale pojmenoval je San Salvador. Kolumbus nikdy Severní Ameriku nespatřil, byl přesvědčen, že objevil západní cestu do Indie, proto původní obyvatele nazval Indiány. Brzy se ukázalo, že není v Indii ani v Asii ale znovu objevil Ameriku. Pro nový světadíl se začalo používat jméno America, podle Ameriga Vespucciho, florentského mořeplavce, kupce a cestovatele.
Prvními osadníky, kteří osídlovali současné USA byli Španělé a Portugalci, později Angličané, Francouzi nebo Nizozemci. Španělé založili již v roce 1565 na Floridě první evropskou osadu St. Augustin. V roce 1607 byla ve Virgínii založena první anglická osada Jamestown. Stejně horlivými kolonizátory Ameriky byli i Francouzi, kteří pronikali podél povodí řeky Mississippi. Celé obrovské území nazvali Louisianou a jejich první osada se nacházela v místě dnešního New Orleansu. První kolonie v Nové Anglii, Plymouth, byla založena v roce 1620. Další kolonie vznikaly v oblasti Maine, New Hampshire, New Haven ...
Centrem osídlování budoucích USA se stalo východní pobřeží. V roce 1625 založili Holanďané na ostrově Manhattan prosperující kolonii New Amsterdam, která byla v roce 1665 zabrána Brity a přejmenována na New York. V roce 1665 se od něj odtrhla oblast New Jersey. V roce 1628 byla založena Pensylvánie, v roce 1663 byly založeny Severní a Jižní Karolína, v roce 1732 Georgia.
V 18. století stále častěji docházelo ke sporům s Británií, na které byly kolonie závislé, ale musely se bránit i proti Indiánům nabo Francouzům. Touha nových osadníků po úplné politické a hospodářské nezávislosti vedla roku 1773 k tzv. "bostonskému pití čaje", kdy skupina osadníků naházela žoky s čajem do moře na protest proti daňové politice Británie. Tímto činem začala Válka o nezávislost mezi osadníky a Brity.
Do roku 1773 bylo založeno 13 kolonií, které 4. července roku 1776 na druhém kontinentálním kongresu kolonistů přijali Deklaraci nezávislosti a vyhlásili Spojené státy americké.
- obrázek Deklarace nezávislosti
Válka o nezávislost USA (1775 - 1783), se začala příznivě vyvíjet pro osadníky až od roku 1778, kdy USA začala pomáhat Francie. Británie byla definitivně poražena u Yorktownu v roce 1781, přesto oficiální ukončení války a konec britské nadvlády nad USA přichází podepsáním Pařížského míru v roce 1783. Prvním prezidentem USA se v roce 1789 stává George Washington.
Velká kolonizace Ameriky pokračovala i v následujících letech. Unie se rozšířila o státy Vermont, Kentucky, Tennessee, Ohio, od Francie v roce 1803 USA odkoupily Louisianu. USA začali své území rozšiřovali dále na západ, přicházelo období osídlování "Divokého západu".
V roce 1819 získávají USA od Španělů Floridu, v roce 1848 zabírají Texas a po americko-mexické válce v letech 1846-48 i Kalifornii, Arizonu a Nové Mexiko. V roce 1867 kupují od Ruska za 7,2 mil. dolarů Aljašku.
Od počátku 19.st. docházelo k rozporům mezi rychle se rozvíjejícími průmyslovými státy severu a zemědělským jihem, který využíval otroky pro práci na plantážích. V roce 1860 vystoupilo 12 jižních států z Unie a založilo Konfederaci. V letech 1861-65 proběhla občanská válka Severu proti Jihu. Nejkrvavější válka amerických dějin znamenala obrovské ztráty na lidských životech a rozvrat hospodářství především poražených jižních států na další desítky let.
Dokončení transkontinentální železnice v roce 1869, zásoby zlata a "volných" pozemků urychlily příliv dalších kolonistů z Evropy na "Divoký západ". Stejně závratným tempem pokračovala industrializace severovýchodních států. Během necelého století se USA rozrostly až k Tichému oceánu. Počátkem 19. století se USA staly vůdčí zemí Severní i Jižní Ameriky. V roce 1898 zvítězily ve válce se Španělskem a získávají Kubu, Portoriko, Filipíny, Guam i Havajské ostrovy.
státy USA
V 1. světové válce USA vyhlásili neutralitu ale v roce 1917 útok německých ponorek proti americkému loďstvu znamenal vstup USA do války. 20. léta 20 století znamenala prohibici, zakáz prodeje alkoholu, a v jeho důsledku nárůst organizovaného zločinu. Hospodářský krach newyorské burzy v roce 1929 rozpoutal velkou hospodářskou krizi. Obnovení prosperity přichází až s 2. světovou válkou.
USA opět vyhlásily neutralitu, ale zásobovaly západní mocnosti Británii a Francii zbraněmi. V roce 1941 Japonsko zaútočilo na vojenskou základnu Pearl Harbor na Havaji a USA tak vstoupily i do 2. světové války. Technická vyspělost USA, použití první atomové pumy ve městech Hirošima a Nagasaki v Japonsku, znamenalo konec 2. světové války.
- Hirošima za Pearl Harbour?
Ukončením druhé světové války začínala obnova zničené Evropy. Program evropské obnovy známý jako Marshalův plán však pomohl pouze západní Evropě. Začalo se formovat bipolární rozdělení světa. Na jedné straně stál Sovětský svaz se svou komunistickou expanzí a na druhé straně demokraticky orientované USA se západoevropskými státy. Soupeření o světový vliv mezi těmito mocnostmi byl nazýván "studenou válkou".
USA v 50. letech vstoupily do Války v Koreji (1950-1953) Konfliktní situace v Zadní Indii přerostla ve Válku ve Vietnamu. I přes válečné situace a neustále "závody" ve zbrojení se 60. - 70. léta 20. st. stávají obdobím výrazných úpěchů. USA měly úspěšnou vesmírnou misy a přistály v roce 1969 na Měsíci. Zvládly i Karibskou krizi. Vnitrostátní politikou otřásly v tomto období události: boj Martina Luthera Kinga za lidská práva amerických černochů nebo aféra Watergate, která vedla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona.
V 70. letech otřásla světovou ekonomikou ropná krize. Hospodářské oživení v 80. letech, bylo opět vystřídáno ozbrojeným konfliktem na Blízkém východě. Kuvajt byl napaden Irákem a USA stanuly v čele vojenské operace na Středním východě nazývané Válka v zálivu. Posledním válečným konfliktem, v jehož čele stanuly USA, byla Válka v Iráku.
POLOHA A ROZLOHA
USA jsou svou rozlohou 9 639 810 km2 třetím největším státem světa a počtem obyvatel 323 mil. (2016) třetím nejlidnatějším na Zemi. Hlavním městem je Washington DC.
Administrativně se USA dělí na 50 států a federáílní distrikt hlavního města. Součástí USA jsou zámořská území: volně přidružený stát Portoriko v Karibském moři a samosprávné volně přidružené území Společenství Severní Mariany a samosprávná autonomní území Americké Panenské ostrovy, Americkou Samou a Guam.
Spojené státy americké zaujímají téměř 40% území Severní Ameriky. Tvoří je tři oddělené území: - kontinentální část obsahuje 48 států a rozkládá se ve střední části Severní Ameriky mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě, - ostrovní část tvoří Havajské ostrovy, souostroví v Tichém oceánu. Posledním státem je Aljaška, která je oddělena od USA Kanadou a leží na severozápadě kontinentu. USA mají hranici s Kanadou na severu a s Mexikem na jihu.
Aljaška
POVRCH
Povrch USA je různorodý. Rozlišujeme několik hlavních geografických regionů:
- POBŘEŽNÍ NÍŽINA - zaujímá rovinaté oblasti USA na východě a jihovýchodě podél pobřeží Atlantského oceánu a Mexického zálivu. Začíná na severovýchodě USA poloostrovem Cape Cod v Massachusetts, pokračuje na jih bažinatým poloostrovem Delaware. Ve Virgínii se rozšiřuje na více než 200 km. Atlantská pobřežní nížina opět přechází v bažinatý poloostrov Florida, který tvoří pevninský šelf. Na pobřeží Mexického zálivu nížina přechází v Mississippskou nížinu, která má troúhelníkový tvar a sahá na sever až k soutoku Mississippi s Ohiem.
- PIEDMONT - tvoří mírně zvlněné území stoupající do výšek kolem 500 m n. m., které tvoří přechod mezi pobřežní nížinou a Apalačemi. Toto předhůří je od Apalačů odděleno skalnatým stupněm.
- APPALAČSKÉ POHOŘÍ - je výrazný prvohorní horský masív, dlouhý téměř 3000 km na východě USA. Začíná v Kanadě a prostupuje USA až do severovýchodní Alabamy. Východní oblast s nejvyšším vrcholem Mount Mitchell vysokým 2039 m n.m. ležícím ve hřbetě Blue Ridge Mountains (Modrých hor) je i nejstarší částí Apalačů. Centrální pásmo s nejvyšší horou White Mountains, 1917 m n. m. leží více na západ. Hory jsou rozřezány do řady hřbetů a údolí např: Velké Appalačské údolí oddělené řekou Tennessee a jejími přítoky. Ještě více na západ se rozkládá nejmladší západní pásmo tvořené soustavou plošin např: Cumberland, která k severovýchodu přechází v pohoří Allegheny.
- VNITŘNÍ ROVINY - vyplňují rozsáhlé území mezi hradbou Skalistých hor a Appalačů. Roviny jsou místy široké až 2500 km. Od severu, kde roviny vystupují až do 600 m n. m. směrem k jihu klesají do Mississippské nížiny.Obrovské území leží v povodí řek Mississippi-Missouri a Ohio. Východní hranicí jsou plošiny v Kentucky a Tennesse, na západě vysočiny Ozark Plateau a Ouachita Mts. Dále na západ přecházejí v suchou oblast Velkých planin známějších pod názvem Velké prérie.
- Antelope canyon a Monument Valley
- VELKÉ PLANINY - PRÉRIE (GREAT PLAINS) - rozsáhlé pánve a náhorní plošiny, které jsou součástí Vnitřních rovin, leží od severu přes pánve řeky Mackenzie v Kanadě až po Středozápad USA a končí na hranicích s Mexikem. Najdeme zde např: oblast Badlands na everu nebo jižní LLano Estacado.
NP Grand Canyon
- KORDILLERY - tvoří poslední geografický region. Postupují z Kanady až do Mexika nebo na západ od Skalistých hor. Rozdělujeme tři hlavní oblasti - Vnitřní pásmo - Mezihorské plošiny - Vnější pásmo.
Mohutnější Rocky Mountains (Skalnaté hory) na východě, tvoří vnitřní pásmo. Dosahují nejvyšších výšek horou Mt. Elbert 4399 m n. m. Náleží zde např: kanadské Mackenziovo pohoří, Kolumbijské pohoří. Větší část hor vyplňují náhorní plošiny a pánve např. Wyomingská.
Mezihorské plošiny od severu tvoří lávová Columbijská plošina, která je rozřezána řekami Columbia a jejím přítokem Snake. Jižněji ležící suché a bezodtoké pánve z nichž největší je Velká pánev s Velkým Solným jezerem na jihu přecházející v Death Valley (Údolí smrti), nejhlubší sníženinu USA ležící 86 m pod hladinou moře. Přes pouště - Mohavskou, Gilskou a Sonorskou přechází Velká pánev do Kalifornského zálivu. Více na východ leží Coloradská plošina proříznutá jedním z nejhlubších kaňonů světa Grand canyonem (Velkým kaňonem) řeky Colorado, která ústí do Kalifornského zálivu.
Vnější pásmo lze rozdělit na dvě hlavní větve. Západní Coast Ranges (Pobřežní pásmo) dosahuje nejvyšších výšek sopkou Mt. Rainer 4391 m n.m. Nedaleko od něj leží hora Sv. Heleny, jejíž ničivá erupce v roce 1980 patřila k nejsilnějším na Zemi. Horské pásmo se táhne od poloostrova Olympia na severu po Los Angeles na jihu. Za ním leží úrodné Velké kalifornské údolí. Vyšší, východní, Cascade Range (Kaskádové pohoří) přechází na jihu v Sierra Nevadu s nejvyšší horou kontinentálních USA, Mount Whitney 4418 m n. m. Jednotlivá horská pásma vyplňují bezodtoké pánve a plošiny. Celé Pobřežní pásmo tvoří složitý systém zlomů a proto je oblast často postihována ničivými zemětřeseními.
- Mount McKinley 6194 m n.m. a NP Denali
Součástí Kordiller jsou i Alaska Range (Aljašské hory), kde se nachází nejvyšší vrchol Severní Ameriky i USA - Mount McKinley vysoký 6194 m n.m.
NP Kenai
PODNEBÍ
USA zasahují do všech podnebných pásů. Aljaška má arktické a subarktické klima, zatímco Havajské ostrovy mají vlhké tropické klima. Největší část USA má však mírné kontinentální klima s chladnější zimou a horkým létem a s velkým rozpětím denních teplot. Převládá zde západní proudění. Nejjižnější části USA mají subtropické klima a Florida částečně tropické.
Na podnebí USA má výrazný vliv reliéf, výška a poloha horských hřbetů, vzdálenost od oceánu a oceánské proudy. Poledníkový směr pohoří Kordiller i Apalačů umožňuje snadné pronikání vzduchových hmot od severu a jihu, které mají za následek rychlé změny počasí a teplotní výkyvy. Naopak zabraňuje západnímu proudění prostupovat do vnitrozemí. Kordillery jsou výrazným klimatickým předělem.
Západní pobřeží má oceánské klima. Vlhký vzduch přináší z oceánu spolu s teplým Severopacifickým mořským proudem nejvyšší srážkové úhrny návětrným oblastem států Washington a Oregon. Zde dosahují roční srážky až 3000 mm, zimy jsou zde mírné. Jižní Kalifornie je pod vlivem studeného Kalifornského mořského proudu a její podnebí je více sušší. Srážkové úhrny jsou kolem 400-600 mm/rok. Extrémní teploty najdeme ve srážkovém stínu Sierra Nevady, na území Koloradské plošiny, kde absolutní teploty přesahují i 50°C a území vyplňují pouště.
Velké Planiny jsou již srážkově bohatší ale centrální nížiny v důsledku vlhkého a teplého vzduchu proudícího z Mexického zálivu jsou na ročních honotách až 1200 mm. Nejméně příznivé podnebí má oblast středozápadu, kde dochází k míchání teplého vzduchu z jihu se studeným vzduchem proudícím od severu a z horských oblastí. Oblast často postihují bouře a tornáda.
Státy v oblasti Mexického zálivu mají mírnou zimu, ale v pozdním létě a začátkem podzimu přichází sezóna hurikánů. Appalače dosahují srážkových úhrnů 800-1200 mm/rok. Severovýchod USA má více kontinentální klima, které ovlivňuje západní a severní proudění. Chladné zimy i silné sněhové srážky střídají horká léta. Pobřežní oblasti ochlazuje studený Labradorský mořský proud.
Průměrné teploty: New York v lednu - 0,8° C v červenci 23° C , Miami v lednu 19,5° C a v červenci 27,5 ° C, San Francisko v lednu 9,5° C a v červenci 15° C. Jednoduché dělení klimatu USA vymezuje oblasti tzv. belty, pásy, které zastupijí: Frost belt a Sun belt.
Vodstvo USA náleží k úmoří tří oceánů - Atlantského oceánu asi 70 % rozlohy státu, Tichého oceánu připadá 10% území, Severnímu ledovému oceánu který odvodňuje asi 10 % rozlohy USA a zbývajících 10 % připadá na bezodtoké oblasti.
Hlavní rozvodí kontinentu probíhá nedaleko Tichomořského pobřeží na hřebenech Kordiller. Vodní toky odtékající k Tichému oceánu jsou proto kratší a méně významné, náleží zde např: Yukon, Columbie, Colorado nebo Snake. K úmoří Severního ledového oceánu náleží Mackenzie.
Největší část USA náleží k úmoří Atlantského oceánu. Zde náleží např: Hudson, Potomac, Colorado nebo Rio Grande. Severo-východní část USA a Kanady využívá dopravní potenciál řeky Svatého Vavřince. Nejdůležitější řekou je:
systém MISSISSIPPI - MISSOURI
Největší říční systém tvoří Mississippi spolu se svým přítokem Missouri. Pramení západně od Velkých jezer ve státě Minnesota. S celkovou délkou 6 210 km a průměrným průtokem v ústí 18 000 m3/s je nejdůležitějším tokem Severní Ameriky a čtvrtou nejdelší řekou světa. Mississsippi odvádí vodu z třetiny území USA a její povodí má rozlohu 3, 250 mil. km2. Rozvětvenou deltou se ústí do Mexického zálivu, který zanáší množstvím unášených splavenin. Mezi jeji nejdůležitější přítoky řadíme zleva: Wisconsin, Illinois, Ohio, zprava: Arkansas, Red river, Des Moines, Missouri ... Horní tok řeky je propojen průplavy s Velkými jezery, řeka je splavná od Minneapolisu, pro velké námořní lodě do New Orleansu.
systém VELKÝCH JEZER
Na území USA je množství především ledovcových jezer a především zde leží systém Velkých jezer - Hořejší - plochou 83 270 km2 je největším sladkovodním jezerem světa, Huronské, Michigenské, Ontario a Erijské jezero, které tvoří největší zásobárnu sladké vody na Zemi. Jezera jsou tektonicko-ledovcového původu a jejich propojením s řekou Sv. Vavřince a Atlantským oceánem vznikla významná dopravní tepna - tzv. Saint Lawrence Seaway. Mezi Ontarijským a Erijským jezerem leží i jedny z nejznámějších vodopádů světa - Niagarské vodopády.
Ve státě Utah,ve Velké pánvi, leží slané, bezodtoké, Velké solné jezero - Great Salt Lake.
ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO
Vegetace a zastoupení živočichů odpovídá podnebným oblastem. Na území Aljašky najdeme od severu tundru, která jižněji přechází v lesotundru a severské jehličnaté lesy. Zvířena je zastoupena např: ptactvem, sobem, polární liškou, skunkem, bizony, medvědy grizzly, rosomákem, vzácně pumou, bobrem, jelenem ...
Na severozápadě USA při hranicích s Kanadou začínají vlhké tichomořské lesy, zatímco na severovýchodě převažují jehličnaté lesy a lesy smíšené, jižněji, v Appalačích, lesy listnaté. Zvyšuje se druhová pestrost živočišstva.
- tradiční zástupci fauny v USA Bizon americký a Medvěd Grizzly
Střed USA, oblasti Velkých planin, pokrývají stepní formace, travnaté prérie. Ty jsou dnes s velké části rozorány a přeměněny na úrodné obilnice. Centrum pěstování obilí jedna z tzv. obilnic světa. Typickými zástupci živočišné říše jsou hlodavci, kojot, bizon.
Horské pánve, kotliny, náhorní plošiny na jihozápadě USA vyplňují pouště mírného podnebného pásu - Velká písečná poušť, Nevadská a subtropické pouště Sonorská, Gilská a Mohavská poušť. Oblasti na jihovýchodě, s větším množstvím srážek, pokrývají vždyzelené formace rostlinstva. Havajské ostrovy zasahují do vlhkých tropů. Nejznámější rostlinou je zajisté orchidej, z které se vážou tradiční květinové věnce - Lei. Dále např: Ibišek, velryby Keporkak, kareta, ptáctvo ...
OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ
Počtem obyvatel 320 mil. (2014)jsou USA třetím nejlidnatějším státem na Zemi za Čínou a Indií. Přirozený přírůstek dosahuje 1% ročně a na vyspělý stát je nezvykle velký. Způsobuje ho natalita Hispánců a Afroameričanů a silná imigrace především z Mexika a Asie. Současná národnostní skladba obyvatelstva USA je proto velice pestrá.
Podle národnostního složení představují původní obyvatelé - Indiáni a Inuité - pocházející z Asie, nejmenší skupinu, pouze asi 1,5% populace. Tzv. "native" přežívají v uměle vytvořených územích - rezervacích - nebo byli rozptýleni na celém území USA. Mezi státy s největším podílem původních obyvatel řadíme Aljašku, Arizonu, Utah ...
Evropané, kteří stále tvoří většinu populace, kolem 66%, přicházeli do USA v několika vlnách. Mezi první evropské osadníky řadíme Brity a Iry, Francouze a Španěly, dále Holanďany. V 19. století přicházeli Němci, Skandinávci a přistěhovalci ze zemí Rakouska-Uherska. Ve 20. století byla nejsilnější vlna z jižní Evropy, především z Italie, Řecka a velkou skupinou byli i Židé.
Asiaté dnes tvoří 5% populace USA. Pocházejí převážně z Číny, Japonska, v posledních letech z Filipín, Koreje... Na rozdíl od ostatních imigrantů vytvářejí komunity, ve kterých si uchovávají svou kulturu,zvyky,jazyk např: čínská komunita žijící v tzv. Chinatown, čínských čtvrtích, které vyrostly ve velkých městech na pobřeží např: San Francisco, New York ...
Nejrychleji rostoucí populací jsou Hispánci, kteří se přistěhovávají z Mexika, Portorika, Kuby a dalších zemí Střední a Jižní Ameriky. Jejich počet již překročil populaci afroamerickou a tvoří 14% populace USA. Osídlují velká města při pobřeží nebo "původní" státy na jihu USA - Texas,Kalifornie,Nové Mexiko ...
Afroameričané byli původně do USA zavlečeni jako otroci na práci na plantážích. Největší zastoupení je u JV států, ale v současnosti jsou rozptýleni po celém území a opět do velkých městských aglomerací. Na celkové polulaci USA se podílejí 12%.
Imigrace, přistěhovalectví, je dnes omezeno zákonem, imigrační úřady povolují pouze 500 tisíc osob/rok ale každoročně se do země ilegálně přistěhuje minimálně stejný počet osob.
- San Francisco a Golden gate bridge
Náboženská svoboda je zaručena ústavou. Míra religiozity je na vyspělou zemi vysoká, dosahuje kolem 60% populace. Struktura věřících reflektuje historický a národnostní vývoj území, a proto je velmi pestrá. Najdeme zde všechny hlavní náboženství a stovky různých sekt. Některé z nich jsou zastoupeny v určitých státech např: Mormoni v Utahu, Židé v New Yorku.
Většina věřících jsou křesťané asi 75% věřících a z toho se kolem 50% hlásí k některé formě protestantismu. Nejpočetněji je zastoupena církev baptistická, metodistická, luteránská a episkopální. Nejvíce věřících najdeme na JV USA v oblasti nazývané tzv. Bible belt, naopak nejméně věřících ve státech na západním pobřeží USA tzv. Unchurch belt.
Americká společnost je vysoce urbanizovaná, ve městech žije 80% úpopulace. Typické jsou velké městské aglomerace na které navazují satelity rozsáhlých čtvrtí rodinných domků. Na rozdíl od evropských zemí je v USA velmi silná vnitrostátní migrace.
- New York Central Park a Time square
Big Apple - NYC
Hlavní jádrové aglomerace USA tvoří:
- Chicago a Michiganské jezero
Současný systém vlády USA se vyvíjel na základě britského systému. Od britského se odlišuje federativním uspořádáním. Základním principem ústavy a organizace státní moci je oddělení moci zákonodárné, výkonné a soudní. Hlavou státu je prezident, který je volen na čtyři roky. Kongres např: vytváří zákony, rozhoduje o daních ... Kongres se dělí na dvě komory: Sněmovnu reprezentantů a Senát. Poslanci jsou voleni každým státem na dvouleté období. Jejich početní zastoupení určuje počet obyvatel jednotlivých států federace. Nejvyšší soud USA představuje nejvyšší formu zákonodárství v zemi. Plní funkci odvolacího soudu poslední instance vůči rozhodnutím jiných soudů. Jeho devět soudců jmenuje prezident se souhlasem Senátu na doživotí.
města USA
Jednotlivé státy mají vysokou míru samosprávy včetně vlstního zákonodárství. Federální vládě jsou podřízeny vlády jednotlivých států, jejichž struktura obvykle kopíruje strukturu federálních úřadů. Téměř každý stát má svoji ústavu - parlament - exekutivu a soudní dvůr. Guvernér a většina představitelů vlády a soudců je volena.
- Washington - Capitol
V USA existují pouze dvě významné politické strany - republikáni, kteří představují stranu konzervativní a demokraté, kteří jsou vnímání jako liberálové. Obě strany však zastupují široké spektrum názorů a existují proto značné regionální rozdíly.
TĚŽBA A PRŮMYSL
Hospodářství USA je nejvyspělejší na světě. Základem jsou dostatečné zásoby nerostných surovin, moderní průmysl s vývojem a výzkumem a na něj navazující služby. Ty dnes zaměstnávají kolem 75% ekonomicky aktivního obyvatelstva. Primér (těžba a zemědělství) zaměstnává pouze 3% práceschopného obyvatelstva, zbytek je zaměstnán v sekundéru. Průmyslová produkce USA tvoří 25 % světové průmyslové výroby a nejdůležitějším odvětvím je strojírenství.
V těžbě nerostných surovin jsou významné ložiska: ropy a zemního plynu (Texasu,Louisaně, Oklahomě, Wyomingu a na Aljašce) - třetina světových zásob černého uhlí a antracitu (obvod Appalačů, v Západní Virgínii, Kentucky a Pensylvánii, v Illinois a Ohiu) - přírodního benzínu - molybdenové rudy (Colorado, Idaho) - rud mědi (Arizona, Montana, Nové Mexiko) - olova (Missouri) - zinku (Tennessee, New York) - stříbra (Nevada, Idaho, Utah) - železné rudy (oblast Velkých jezer, především u Hořejšího jezera) - zlata (Nevada, Kalifornie, Jižní Dakota, Utah) - uranu (Nové Mexiko, Wyoming) - slídy (Severní Karolína, Jižní Dakota) - kaolínu, fosfátů (Florida, Severní Karolína) - soli - síry...
- ukázky některých "amerických beltů" - průmyslový,kukuřičný,sluneční,věřící
Nejvýkonnější ekonomika světa má obrovské nároky na výrobu elektrické energie, které spotřebuje nejvíce na světě. Většinu, 75%, produkují tepelné elektrárny, využíván je potenciál vodních toků, i výroba v jaderných elektrárnách, kterých je na území USA asi polovina, ze všech jaderných elektráren světa. Výstavba nových jaderných elektráren byla po nehodě ve Three Mile Island v Pensylvánii zastavena. Alternativní elektráry: sluneční, větrné, přílivové a geotermální se na celkové produkci energie podílejí zanedbatelně.
Významný dřevozpracující průmysl je soustředěn ve státech Washington a Oregon, textilní a oděvní především na východě od Alabamy po Maine, potravinářský průmysl na Středozápadě. Pojmy fast food, hamburger a společnosti Coca cola , Pepsi cola, McDonald´s ... je asi zbytečné představovat.
HLAVNÍ PRŮMYSLOVÉ OBLASTI USA
USA můžeme rozdělit do pěti hlavních průmyslových oblastí.
I. Severovýchodní oblast
Nejdůležitější a prvotní oblastí je severovýchodní pás, tzv. industrial (manufacturing) belt. Vznikal postupně, na východě, při atlantském pobřeží a postupoval na západ do oblasti Velkých jezer. Dnes tvoří vysoce urbanizovaný prostor jakv Kanadě, tak v USA a vytváří tzv. ekumenopolis, který vznikl srůstem megalopolí Boswash (zkratka měst Boston a Washington), pokračující do megalopole Chipitts (zkratka měst Chicago a Pitttsburghu).
Tradičními obory jsou zde hutnictví železa (Pensylvánie, Ohio) i hutnictví barevných kovů, výroba stavebních hmot, těžké strojírenství. Dnes převažuje dopravní strojírenství - výroba dopravních prostředků, osobních automobilů a autobusů - nadnárodní koncerny Chrysler , Ford a GM , ale i zemědělské a stavební techniky, a dále průmysl elektronický - společnost General electric, IBM , Lockheed Martin a finančnictví.
Přesto, že se tento průmyslový pás snaží o modernizaci odvětví, ekonomické těžiště USA se pomalu přesouvá na tichooceánské pobřeží.
- USA stát s vyspělou zbrojní technikou, stíhačka F 16 a bombardér B 2 Stealth
Jihovýchodní oblast - II. pobřeží Mexického zálivu a III. centrální Floridy
Dostatek ropy a zemního plynu, podpořil průmyslový růst jižních průmyslových oblastí při pobřeží Mexického zálivu a v centrální Floridě. Tzv. Slunečný pás, Sun belt, je územím USA s nejrychleji rostoucí populací - aglomerace Houston, Dallas a San Antonio. Původně zemědělský region je dnes centrem petrochemického průmyslu - společnosti Exxon Mobil Texaco (Texas) a elektroniky.
Florida se začala specializovat na elektrotechniku, kosmické technologie NASA (National Aeronautics and Space Administration) - Národní úřad pro letectví a kosmonautiku - kosmodrom – Mys Canaveral na Floridě s Kennedyho vesmírným střediskem a řídící Johnsonovo vesmírné středisko v Houstonu – řízení vesmírných letů. Významný je i cestovní ruch (Miami)
- NASA - ISS a transport raketoplánu
Západní oblast - IV. Kalifornská a V. Washingtonská
Protipólem východního pobřeží se stala poslední průmyslová oblast při západním pobřeží Tichého oceánu. Jižní se zformovala v Kalifornii - megalopole SanSan (zkratka měst San Francisco a San Diego). Zde se soustředily tzv. High-technology a Hi-tech obory, vyrostly zde celé technologické parky - Silicon Valley , které jsou založené na vysokém podílu vědeckého výzkumu. Zázemí vytvořily nejprestižnější univerzity světa např:Stanford, Berkeley ... Elektronika, informační technologie, telekomunikační technika, chemický průmysl - např: Chevron, farmacie se staly hlavními obory kalifornského hospodářství. Působí zde např. společnosti:Hewlett, Packard, Apple , Microsoft Důležitý je i filmový průmysl v Los Angeles - Hollywood.
Poslední oblast se nachází na severu,při hranicích s Kanadou, ve státě Washington. Proslula výrobou letecké Boeing, kosmické a vojenské techniky dále dřevozpracující a potravinářský průmysl.
SLUŽBY
USA pokrývají 15 % světového obratu zahraničního obchodu. Import dlouhodobě převyšuje stále méně konkurenceschopný export amerického zboží. Nejdůležitějšími obchodními partnery jsou v současnosti země tzv. pacifického prostoru - nejdůležitější je Japonsko, Jižní Korea, Čína. Z tradičních zemí je to Kanada, která spolu s USA a Mexikem podepsala smlouva o volném obchodu NAFTA. Více než polovinu exportu USA tvoří strojírenské výrobky a elektronika.
Důležitým pilířem ekonomiky USA jsou finanční služby a pojišťovnictví. Významným zdrojem příjmů USA je cestovní ruch.
Zdrojem informací a zábavy je dnes především televize a internet. Tisk ustoupil do pozadí a má především regionální a lokální působnost. Mezi nejznámější americké televizní společnosti řadíme: ABC, CBS, zpravodajský kanál CNN, hudební MTV ... Všechny hromadné sdělovací prostředky v USA jsou nezávislé na vládě. Nejvýznamnější telekomunikační společností je největší americká firma AT&T - American Telephone and Telegraph Company.
- Zpravodajství CNN a deník New York Times
Úroveň zdravotní péče a zdravotnických zařízení USA je standardně vysoká a zdravotní stav obyvatel se stále zlepšuje. Mezi dva velké problémy současného zdravotnictví USA řadíme masové užívání drog a AIDS. Sociální péče USA zahrnuje podpory v nezaměstnanosti a nemoci, invalidní, starobní a vdovské důchody, mateřskou dovolenou, pomoc chudým rodinám s dětmi, je organizována soukromým sektorem i vládou. Systém vzdělávání je ve většině států USA bezplatnýv rámci povinné školní docházky od 6 do 16 let. V USA existuje mnoho světově proslulých univerzit -Yale, Princeton, Stanford, Berkeley , Harvard.
DOPRAVA
USA mají nejlépe vybavenou dopravní síť na světě.
Silniční síť USA měří více než 6 milionů km. Většina domácností vlastní více než jedno vozidlo a automobil je naprosto nepostradatelnou součástí jakékoli aktivity. Silná míra automobilizace má za následek úpadek systémů městské hromadné dopravy.
Železniční síť je také nejdelší na světě, i když její délka i počet přepravených osob stále klesá. Větší význam máí nákladní železniční doprava přepravující zejména kontejnery,kamiony ... Osobní železniční doprava je součástí některých městských aglomerací např: Chicago a New York. Nadzemní vysokorychlostní tratě slouží v San Francisku nebo v Pittsburghu. Největší dopravní společností je Amtrak.
- Boeing 747 - Air force one a Ford F 650
Letecká doprava převládá v osobní dopravě na velké vzdálenosti. Třemi nejdůležitějšími uzly vnitrostátní i mezinárodní letecké dopravy jsou města: New York se třemi velkými letišti - J. F. Kennedy, Newark a La Guardia, Chicago s letištěm O'Hare - největším na světě a Atlanta v Georgii.
Vnitrozemská vodní síť má k dispozici desítky tisíc kilometrů splavných řek a kanálů, přičemž nejdůležitější vodní cestu představuje Mississippi s přítokem Ohio, dále Hudson a jeho spojení s řekou Sv. Vavřince a Velkými jezery.
Námořní dopravě, která se významně podílí na vnitrostátní přepravě nákladů, slouží největší námořní přístavy - New Orleans, New York, Houston, Valdez na Aljašce, Long Beach/Los Angeles a Corpus Christi v Texasu. Největším vnitrozemským přístavem je Duluth při Hořejším jezeře.
ZEMĚDĚLSTVÍ
USA využívá pro zemědělské účely polovinu rozlohy země. Vhodné klimatické podmínky, kvalitní půdy, vysoká mechanizace a chemizace umožňují produkci, která překračuje domácí spotřebu a posouvá zemi mezi největší světové exportéry potravin. Podíl rostlinné a živočišné výroby je vyrovnaný.
Zemědělství zaměstnává pouze necelá 2 % ekonomicky aktivních obyvatel, přesto je ale schopno vyprodukovat 15% světové zemědělské produkce!
- Hardiness zones - teplotní zóny,oblasti, využívané při pěstování plodin v zemědělství
Vzhledem k velké rozloze území a rozdílným klimatickým podmínkám existují značné regionální rozdíly a specializace zemědělské výroby. Nejvice orné půdy je soustředěno v Centrálních rovinách mezi Appalačemi a Skalnatými horami.
Tato rozsáhlá oblast se v rámci rostlinné výroby člení do tzv. pásů (belt) a zahrnuje Pšeničný pás (Grain belt), kde se od severu pěstuje jarní pšenice, na jihu pak ozimá. Kukuřičný pás (Corn belt), který leží jižněji v v Centrální nížině a pěsuje se zde např: kukuřice, sójové boby, cukrovka nebo slunečnice. Bavlníkový pás (Cotton belt, Rice belt) zasahuje do nejjižnějších kontinentálních států USA a pěstuje se zde např: bavlník, cukrová třtina, podzemnice olejná, rýže, tabák.
Největším producentem subtropického je ovoce a zeleniny, např: citrusů nebo vinné révy je Kalifornie s Centrálním údolím, ovocem mírného pásu např: Fruit belt v Michiganu, Havajské ostrovy produkují plodiny tropického podnebného pásu např: ananas.
Lesnictví využívá asi 2/3 z celkové plochy lesů. USA jsou největším světovým producentem stavebního dřeva. Nejdůležitější produkční oblastí je Severozápad.
Živočišná výroba je zastoupena chovem skotu, prasat a drůbeže. Chov skotu na mléko a chov drůbeže je největší na severu a severovýchodě, v místech s velkou poptávkou a spotřebou. Jižněji leží oblast tzv. smíšeného zemědělství, s chovem skotu a prasat, který zde má vynikající krmivovou základnu. Chov dobytka na maso převládá v prérijních oblastech na rančích, v oblasti Skalnatých hor a horských pánví. Chov skotu na mléko je rozšířen na severozápadě.
Rybolov tvoří významnou část v rámci živočišné produkce. USA se řadí mezi šest států s největším výlovem ryb.
CESTOVNÍ RUCH
Významným zdrojem příjmů USA je cestovní ruch. Přesto, že se USA řadí na 4. příčku v návštěvnosti zahraničních turistů, je bezkonkurenčně zemí s největšími příjmy na světě z cestovního ruchu - rozhoduje domácí cestovní ruch.
Na území USA se nachází 60 národních parků. Nejdůležitější "pás" národních parků se nachází ve Skalistých horách, na západě USA a na Aljašce. mapa
- NP Sequoia
Mezi nejvíce navštěvované řadíme např:NP Sequoia , NP Yosemite , NP Grand Canyon nebo Yellowstoneský NP , první národní park vyhlášený na území USA již roku 1872. Zahrnuje část Skalistých hor s gejzíry, lávovými plošinami, kaňony, vodopády a zachovalé lesní ekosystémy.
NP Grand Teton
- NP Yellowstone a NP Yosemite - nejznámější národní parky USA
Některé přírodní parky se dostaly na prestižní seznam světové dědictví UNECSO Součástí přírodního bohatství a významné destinace cestovního ruchu jsou i Havajské ostrovy a např: jejich krásné pláže a sopky Mauna Kea, Mauna Loa ,aktivní kráter Kilauea.
- Miami a kaňony a zákruty Coloradské plošiny
NP a příroda USA
- Kalifornie - Disneyland a Hollywood
NP Severní Ameriky