HISTORIE
Od 6.století byla část východní Evropy a současného Ruska pod nadvládou kmenů Chazarů a Vikingů. Po staletích bojů vznikla významná slovanská Kyjevská Rus, která v 10.století přijala křesťanství jako své náboženství. Vytvořily se obchodní a kultruní svazky s Byzantskou říší. V roce 1547 byl Ivan Hrozný korunován prvním carem. Petr Veliký vytvořil v 17.-18. století ze zaostalého státu uznávanou evropskou velmoc.
V roce 1917 proběhla v zemi tzv. Velká říjnová revoluce, která změnila politickou a hospodářskou orientaci Ruska, byla nastoupena cesta k socialismu a komunismu. V průběhu 2.světové války byla značná část země zničena, přesto Svaz sovětských socialistických republik - SSSR se svými spojenci zvítězil.
Politická mapa SSSR
Jako vítězná velmoc Druhé světové války stála u zrodu světové socialistické soustavy a SSSR se stal supervelmocí, který určoval hospodářský a politický vývoj celého tzv. "Východního bloku". Poválečné uspořádání Evropy bylo dohodnuto na tzv. Jaltské konferenci. Období politických a hospodářských bojů, mezi Východním a Západním blokem, označované jako období studené války, povolilo s nástupem reformního komunisty M. Gorbačova a zaniklo rozpadem SSSR.
Nástupem M. Gorbačova k moci docházelo v 90.letech minulého století ke změnám jenž vedly k hospodářské a politické reformě země. Tyto změny, označované jako "glasnosť " a "pěrestrojka", vyvrcholily zánikem SSSR v roce 1991 a postupným rozpadem Východního bloku.
Rozpad SSSR ukončil 70 let trvající nadvládu jedné strany a země. Nástupnickou zemí SSSR se stalo Rusko. Na konci roku 1991 se část zemí tvořících mnohonárodnostní SSSR znovu spojila do hospodářského společenství - SNS - Společenství nezávislých států. Členství odmítli Litva, Lotyšsko, Estonsko, Azerbajdžán a Gruzie.
- obrázky znázorňují minulost a současnost Ruska - křižník Aurora - symbol Velké říjnové revoluce a komunismu a summit D.Medvěděva s B.Obamou prezidentů dvou světových velmocí - Ruska a USA (2011)
POLOHA A ROZLOHA
Ruská federace se rozkládá na euroasijském kontinentu a přilehlých ostrovech především Severního ledového oceánu např: ostrovy Nová Země, Severní Země, Novosibiřské ostrovy ...
Evropské Rusko řadíme k východní Evropě zatímco asijské Rusko vyplňuje severní Asii.
Dva zcela odlišné makroregiony Ruské federace - evropský a asijský - jsou patrné jak v přírodních tak i hospodářských poměrech území. Rusko je svou rozlohou 17 075 200 km2 největším státem světa a zaujímá 12% světové souše. Od západu k východu dosahuje délky až 9000 km a od severu k jihu až 4000 km. Počtem obyvatel 142 393 569 se řadí na 9. místo na Zemi.
Ruská federace hraničí: s Kazachstánem 6846 km dlouhou hranicí, s Čínouu 3645 km dlouhou hranicí, s Mongolskem 3341 km dlouhou hranicí, s Ukrajinou 1576 km , s Finskem 1313 km dlouhou hranicí, s Běloruskem 959 km dlouhou hranicí, s Grúzií 723 km dlouhou hranicí, s Estonskem 290 km dlouhou hranicí, s Ázerbájdžánem 284 km dlouhou hranicí, s Litvou 227 km dlouhou hranicí, s Lotyšskem 217 km dlouhou hranicí, s Polskem 206 km dlouhou hranicí, s Norskem 167 km dlouhou hranicí a se Severní Koreou (KLDR) 19 km dlouhou hranicí.
POVRCH
Severní hranici země tvoří pobřeží Severního ledového oceánu, které je na východě Beringovým průlivem odděleno od Tichého oceánu. Beringův průliv odděluje Asii od Ameriky i Rusko od USA. Na severozápadě evropského Ruska Finským zálivem přechází do Baltského moře. Na jihu se rozkládá Černé moře.
Přesto, že Rusko má přístup k světovým mořím a oceánům, jeho břehy omývá 12 moří a 3 oceány, klimatické podmínky neumožňují významnější využití lodní dopravy v hospodářství země.
- Elbrus 5642 m n.m., nejvyšší vrchol Ruska a Kavkaz
Pohoří Ural, jenž vytváří hranici mezi Evropou a Asií odděluje i evropské a asijské Rusko. Na jihu země je hraničním pohořím Kavkaz. Nejvyšší hora Kavkazu Elbrus 5642 m n. m., je i nejvyšším vrcholem Ruska. Další významnější horská pásma tvoří Altaj, Sajany či Bajkalské pohoří. Sibiř na východě vyplňují pohoří Verchojanského, Čerského či Kolymské. Činné sopky, např: Klučevskaja, které dokumentují vnitřní aktivitu oblasti najdeme na poloostrově Kamčatka při pobřeží Tichého oceánu.
Hospodářsky významné nížiny a roviny jsou v evropské části Ruska. Tvoří je velká Východoevropská rovina, která na jihu přechází do Kumomaničské sníženiny se stepní Kubáňskou nebo Kaspickou nížinou. Sibiřské roviny a plošiny s četnými bažinami jsou zemědělsky nevyužívané.
- obecně zeměpisná mapa Ruské federace
Na území státu vymezujeme pět hlavních geografických oblastí:
1. VÝCHODOEVROPSKÁ NÍŽINA (rovina)
- tvoří evropskou část Ruska. Nejvyšších výšek dosahuje na severu na pol. Kola. Pozůstatkem ledovcové činnosti je Karelská jezerní plošina s největšími jezery Evropy - Ladožským a Oněžským. Vyšších nadmořských výšek dosahuje rovina např: Timanskými vrchy na severovýchodě, Povolžskou vrchovinou na jihovýchodě nebo Středoruskou a Valdajskou vrchovinou, které vyplňující střední část regionu. Valdajská vrchovina je pramennou oblastí největších evropských řek: Volhy, Dněpru a Západní Dviny. Při ústí Donu a Kubáně do Azovského moře se rozkládá úrodná, stepní, Kubáňská nížina, při ústí Volhy do Černého moře Kaspická nížina. Region je zemědělsky nejvíce využívaným územím Ruska. Východní hranici, oddělující Východoevropskou nížinu od Západosibiřké roviny tvoří pohoří Ural.
2. ZÁPADOSIBIŘSKÁ NÍŽINA (rovina)
- rozkládá se mezi pohořím Ural na západě a řekou Jenisej na východě. Vyplňuje část Ruska známou jako Sibiř. Jedna z největších nížin světa, s rozlohou více než 3 mil. km2, zasahuje na jihu až do stepních oblastí Kazachstánu ale na území Ruska klimatické podmínky nedovolují její zemědělské využití. Od severu je rovina pokryta tundrou s permafrostem. V letních měsících voda roztává a území pokrývají bažiny. Jižněji najdeme tajgu protkanou množstvím jezer a vodních toků. Z významných veletoků Ruska zde protéká Ob s Irtyšem, který ústí do výrazného Obského zálivu, který proniká do vnitrozemí podél pol. Jamal. Pohoří a podhůří Uralu na západě je významnou oblastí těžby nerostných surovin - ropy a zemního plynu nebo uhlí. Na jiihovýchodě rovina přechází do vyšších nadmořských výšek pásmem vrásných pohoří. Nejvyšší je Altaj, další jsou Sajanské pohoří nebo pohoří Tannu-Ola.
- obrázky z pohoří Sajany
3. STŘEDOSIBIŘSKÁ VYSOČINA (plošina)
- rozsáhlou oblast vrchovin a plošin, s rozlohou kolem 2 mil.km2, vymezujeme na severu, poloostrovem Tajmyr s pohořím Byrranga. Pásmem pobřežní, Severosibiřské nížiny, je poloostrov oddělen od vysočin vnitrozemí. Západní hranicí tvoří řeka Jenisej, východní hranici řeka Lena. Plošiny a nížiny vyplňuje tundra. Na jihu oblast přechází v Tajgu. Angarskou plošinu odvodňuje Angara, pravostranný přítok Jeniseje a jediný vodní tok, který odvádí vodstvo z nejhlubšího jezera světa - Bajkalu - 1642 m. Bajkalská riftová zóna je příkopovou propadlinou na rozhraní Euroasijské a Amurské litosférické desky. Podél západního břehu Bajkalu vystupuje Bajkalské pohoří, na východě pohoří Jablonovyj Chrebet.
5. VÝCHODOSIBIŘSKÁ HORNATINA
- hornaté území rozkládající se mezi řekou Lenou na západě a řekou Kolymou na východě. Klimatický extrém světa i Ruska. Meteorologické stanice v Ojmjakonu a Verchojansku naměřily zimní maxima až - 70°C. Trvale zmrzlá půda, permafrost. Jižní hranici oblasti tvoří pohoří Stanovoj chrebet, přecházející v pohoří Džugdžur při pobřeží Ochotského moře na jihovýchodě. Nížina řeky Amur odděluje pohoří Sichote-Aliň, rozkládající se při pobřeží Japonského moře. Na severovýchodní Sibiři se rozprostírají velká pohoří Verchojanského a Čerského.
- obrázek vulkanismu - cirkumpacifický prstenec zasahující i na Kamčatku
4. DÁLNÝ VÝCHOD - polostrovy Kamčatka a Čukotka
- nejvýchodnější oblast Ruska při pobřeží Beringova moře a Severního ledového oceánu, kterou vymezujeme na východě řekou Kolymou a na západě Beringovým průlivem. Hornaté území tvoří Kolymské pohoří, Čukotské pohoří a Korjacké pohoří. Poloostrov Kamčatka zasahuje do tzv. cirkumpacifického prstence, pásma vysokých a činných sopek lemujících rozhraní litosférických desek. Nejznámější sopkou oblasti je Ključevskaja. Sopečná pohoří pokračují přes Kurilské ostrovy dále k jihu do Japonska.
PODNEBÍ
Klima Ruska je velmi mnohotvárné a rozmanité. Na území Ruska zasahují čtyři podnebné pásy: - arktický - subarktický - mírný a subtropický. Velká část Ruska má kontinentální klima s velkými teplotními rozdíly mezi zimou a létem a nižšími srážkovými úhrny.
V jižních oblastech Dálného východu, přístav Vladivostok, je výrazný vliv oceánu a převládá zde mírnější oceanské klima s monzunovým prouděním. Roční srážkové úhrny překračují 1500 mm.
Mírné podnebí zázemí hlavního města Moskvy dosahuje průměrné červencové teploty kolem 18°C, zimy jsou mrazivé s průměrnou lednovou teplotou -10°C. Průměrné srážkové úhrny dosahují 500 mm/rok.
- obrázky zimní Sibiře
Nejteplejší oblasti Ruska je Středomoří - podhůří Kavkazu a pobřeží Černého moře, průměrné letní teploty v červenci dosahují 25 °C. Oblast Kaspické nížina je nejsušším místem Ruska s ročními srážkovými úhrny do 250 mm.
Nechladnější teplotní exrémy má severovýchodní Sibiř, kde zimní teploty běžně klesají až k - 50°C. V této oblasti byly naměřeny nejnižší teploty na Zemi, s výjimkou Antarktidy, které dosahovaly u Ojmjakonu až -71,2 °C. V létě teploty mohou vystoupat až na 30 °C. Verchojansk je místem na Zemi s největší roční teplotní amplitudou - 68°C +39°C. Průměrné letní teploty, na Sibiři, se v červenci se pohybují kolem 5-6 °C.
VODSTVO
Břehy Ruské federace omývá 12 moří a 3 oceány. Většina ruských řek náleží k úmoří Severního ledového oceánu, proto část roku zamrzají. V evropské části Ruska např: Severní Dvina, Něva, Oněga, Pečora na Sibiři: Ob s Irtyšem dosahují délky přes 5400 km, Lena měří více než 4 000 km. Nejdelší ruskou řekou je Jenisej spolu s Angarou a Selengou měří přes 5500 km, na východě země např: Kolyma. Největší řekou náležící do úmoří Tichého oceánu je Amur. Úmoří Atlantského oceánu prostřednictvím Černého moře zastupují řeky: Dněpr nebo Don.
Nejdelší evropská řeka - Volha dosahuje délky "jen" 3530 km. Pramení ve Valdajské vrchovině a ústí do bezodtoké oblasti Kaspického moře stejně jako např: řeka Ural.
- satelitní snímek Kaspického moře a mapa povodí Jeniseje a Leny
Nejznámější jezera Ruské federace jsou: bezodtoké slané jezero - Kaspické moře s rozlohou 368 000 km2 největší jezero na Zemi a světovým unikátem je tektonické Bajkalské jezero s rozlohou 31 500 km2 a hloubkou 1637 m, nejhlubší jezero na světě. Díky své obrovské hloubce Bajkal soustřeďuje 1/5 veškeré sladké vody na Zemi.
Mezi výzmaná evropská jezera řadíme Ladožské, Oněžské a Čudské jezero. Umělé vodní cesty a stavby zastupují např: vodní díla na Jeniseji - Krasnojarská, na Angaře - Irkutská, Bratská vodní nádrž, na Volze - Volžská kaskáda - kterou tvoří např: vodní nádrže - Rybinská, Samarská, Saratovská, Volgogradská .., které jsou důležitým zdrojem vodní energie. Průplavy a kanály byly vybudovány v evropské části Ruska např: Volžsko-Donský nebo Bělomořsko-Baltský.
ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO
Lesy zaujímají 41% rozlohy země, zemědělská půda - pole a pastviny pokrývají 13%. Téměř 60% rozlohy území pokrývá permafrost - trvale zmrzlá půda o mocnosti až několik stovek metrů. V letních měsících roztává pouze nekolik málo cm na povrchu a permafrost je obrovským problémem při hospodážském využití země.
- obrázky ukazují "práci" permafrostu na Sibiři
V Ruské federaci vymezujeme několik biomů (ekosystémů):
Arktická polární pustina
- území téměř bez života, lišejníky nebo trávy, živočišstvo zastupují lední medvědi, tuleni a mroži, z ptáků např: rackové, alky a kajky
Tundra
- bezlesou krajinu ale jižý s bohatším porostem mechů, lišejníků, bylin či trpasličími břízami. Fauna tundry zastoupují: lišky, sněžní zajíci, svišti, sobi či vlci.
Tajga
- pás severských převážně jehličnatých lesů - plošně nejrozsáhlejší ekosystém světa - ze stromů převládají na východě modříny, na západě pak břízy, borovice a smrky, na jihu limba
Smíšené lesy
- porostlé břízami, buky, duby, javory.Lesní zvěř žijící jižněji zastupují: divoká prasata, losi nebo zajíci. Mezi šelmy řadíme medvědy, rysy nebo vlky.
Lesostepi, stepi a polopouště
- vyplňují jižní oblasti Východooevropské a Západosibiřské nížiny. Střední Povolží a jihovýchod Západosibiřské roviny vyplňují stepní formace. Kaspickou nížinu pokrývají polopouště. Ze stepní zvířeny je chráněna především antilopa stepní.
- obrázek znázorňuje civilizací téměř nedotčenou přírodu Kamčatky a Tajgu
Nejvzácnější šelmou je Tygr usurijský (amurský) žijící v povodí řeky Amur v oblasti okolo Chabarovsku.
OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ
Nejlidnatější stát Evropy - v evropském Rusku žije přes 105 miliónů obyvatel - dosahuje hustoty zalidnění pouze 9 obyvatel/km2, celkově 142 mil. Problémem Ruska je nepříznivý demografický vývoj země. Posledních 15 let má země přirozený úbytek.
Očekávaná průměrná délka života je 70 let a je srovnatelná s méně vyspělými státy světa. Příčinou velkých rozdílů mezi pohlavími - ženy 76 - muži - 65, je alhoholismus a následné zdravotní komplikace.
Podle národnostního složení v zemi převažují Rusové tvořící 77% populace, významné národnostní menšiny tvoří Tataři 4%, Ukrajinci 2%, Čuvaši 1,5% nebo Baškirové 1,5%. V zemi žije více než 110 národnostních menšin.
Mapy Ruska - národnostní složení - administrativní dělení
Podle náboženského složení převažují ruští pravoslavní, ke kterým se hlásí 35 miliónů věřících, Islám vyznává 20 miliónů muslimů, judaismus cca 700 000 věřících.
Oficiálním jazykem je ruština avšak v různých částech země najdeme desítky dalších jazyků a dialektů. Mezi jazyky s největším zastoupením patří tatarština, ukrajinština nebo běloruština.
Administrativní dělení
Ruská federace je složena z 85 samostatných teritoriálních celků: 22 republik, 1 autonomního území, 9 autonomních krajů, 4 regionů (autonomních okruhů), 46 oblastí a 3 měst se samostatným statutem - Moskvou a Sankt Petěrburgem a od roku 2014 krymský Sevastopol.
- obrázek znázorňuje Sankt Petěrburg (Petrohrad) tzv. "Benátky severu"
4 regiony rozdělené do 9 autonomních okruhů - správní centrum:
Centrální federální okruh - např: Voroněžská oblast, Ivanovská oblast, Kalužská oblast, Kurská oblast, Moskevská oblast, Orlovská oblast, Smolenská oblast, Tulská oblast, Jaroslavská oblast - Moskva
Severozápadní federální okruh - např: Karelská republika, Archangelská oblast, Kaliningradská oblast, Leningradská oblast, Murmanská oblast, Novgorodská oblast, Pskovská oblast - Sankt Petěrburg
Severokavkazský federální okruh - např: Dagestánská republika, Severoosetinská republika - Alanie, Čečenská republika, Stavropolský kraj - Pjatigorsk
Jižní federální okruh - např: Krasnodarský kraj, Astrachanská oblast, Volgogradská oblast, Rostovská oblast. - Rostov na Donu
Povolžský federální okruh - např: Baškirská republika, Tatarská republika, Čuvašská republika, Orenburgská oblast, Samarská oblast, Permský kraj - Nižnij Novgorod
Uralský federální okruh - např: Sverdlovská oblast, Ťumeňská oblast, Čeljabinská oblast, Jamalsko-něnecký autonomní okruh - Jekatěrinburg
Sibiřský federální okruh - např: Altajská republika, Krasnojarský kraj, Zabajkalský kraj, Irkutská oblast, Novosibiřská oblast, Omská oblast a Tomská oblast. - Novosibirsk
Dálněvýchodní federální okruh - např: Republika Sacha (Jakutsko), Chabarovský kraj, Kamčatský kraj, Sachalinská oblast, Čukotský autonomní okruh - Chabarovsk
Stupeň urbanizace se pohybuje okolo 78%. Ruská federace má 13 měst s populací nad 1 milion obyvatel.
- asijské i evropské Rusko, Evenkové, Slované a Tataři
Hlavním i největším městem je Moskva s 13 milóny obyvatel v aglomeraci. Moskva je nejdůležitější jádrovou oblastí evropského Ruska, je sídlem vlády, hospodářským i kulturním centrem země. Je významnou dopravní křižovatkou průplavy je spojena s Kaspickým, Azovským, Černým, Bílým a Baltským mořem.
Sankt Peterburg (Petrohrad, dříve Leningrad) - v aglomeraci přes 5 milionu obyvatel - leží na břehu Něvy při jejím ústí do Finského zálivu. Více než 700 mostů ve městě vyneslo přezdívku "Benátky severu". Město založil car Petr I. Veliký, množství paláců, náměstí, bulváry - památka UNESCO, světově proslulá obrazová galerie Ermitáž, místo kde byla zahájena v roce 1917 Velká říjnová revoluce, za 2.světové války město proslulo houževnatou vytrvalou obranou před obléháním německou armádou. Dopravní křižovatka, centrum strojírenské výroby.
... a něco pro hokejové fandy, týmy ruské KHL a Jágr ve "službách" Omsku
Nižnij Novgorod - v aglomeraci 1,8 miliony obyvatel - dříve Gorkij, leží na soutoku řek Oky a Volhy,historické město, jedno z největších středisek ruského obchodu - výroba automobilů (Volha), lodí a letadel, chemický, hutní a potravinářský průmysl, důležitá dopravní křižovatka, hydroelektrárna
Novosibirsk - v aglomeraci 2 milionu obyvatel - přístav na řece Ob v západní Sibiři, hydroelektrárna, průmysl strojní, hutní a chemický, kožedělný, textilní a potravinářský, výzkumné centrum
Mezi další významná miliónová města řadíme např: Jekatěrinburg, Samaru, Omsk, Čeljabinsk, Kazaň, Ufu, Perm, Rostov na Donu a Volgograd.
Regionálního významu nabývají např: Krasnojarsk, Voroněž, Toljatti, Vladivostok, Irkutsk, Jaroslav, Chabarovsk, Novokuzněck, Archangelsk, Magadan, Norilsk ...
TĚŽBA A PRŮMYSL
Rusko má obrovské zásoby surovin všeho druhu. Většina nerostných surovin je soustředěna v klimaticky náročných podmínkách sibiřského, asijského, Ruska.
Ropa se těží v oblasti Západosibiřské roviny např: Orenburská, Tjumenská a Severokavkazská oblast, Povolžská oblast ale i na ostrově Sachalin. Zemní plyn se těží na severu Západosibiřské roviny v oblasti polárního kruhu - severotjumenská oblast (Urengoj), na Jamalském poloostrově, Orenburská oblast a Severokavkazská oblast (1. místo na světě). Černé uhlí se těží v oblasti Kuzněcké pánve,Tunguské pánve a Lenské pánve na východní Sibiři. Jakutsko, hnědé uhlí - oblast středního poobí (Surgut, Nižněvarkovsk)
POZOR - Mapy SSSR - těžba paliv - těžba ostatních nerostných surovin
Železná ruda v oblasti Kurska při hranicích s Ukrajinou a na jižní Sibiři.(5.místo na světě) Těžba drahých kovů - zlata (povodí Aldanu, Indigirky), stříbra, platiny a diamantů jakutská oblast (2. místo na světě) na Východní Sibiři. Těžba uranu nebo zásoby rud barevných kovů - niklu poloostrov Kola, okolí města Norilsk, mědi oblast Uralu, bauxitu oblast Uralu a východní Sibiře, wolframu na jižní Sibiři, cínu v Zabajkalí nebo platiny v Pouralí a na Sibiři. Rusko zcela ovládá světový trh s palladinem, nezbytným pro výrobu katalyzátorů do aut. Z nerudných surovin dále těží: azbest, apatit na poloostrově Kola, fosfáty nebo draselné soli, slídy i tuhy. Obrovské jsou zásoby i těžba dřeva.
POZOR - Mapy SSSR - hutnický průmysl - strojírenský průmysl
Potenciál nerostných surovin země je obrovský a některá ložiska ještě nejsou zdaleka plně využívána. Rusko disponuje i průmyslovým potenciálem ale dlouhodobě prochází země krizí. Mezi základní problémy ruské ekonomiky patří:
- sociální nerovnováha, prohlubují se rozdíly mezi příjmy horních a dolních 10% obyvatel, mezi státním a soukromým sektorem, mezi jednotlivými regiony země
- nepříznivá demografická situace, která se střednědobě až dlouhodobě, stává faktorem ohrožujícím bezpečnost země
- nízká konkurenceschopnost ruského průmyslu, závislost na importu (dovozu), nízká produktivita práce
- nedostatečné investice do výrobní infrastruktury
- nízká diversifikace ekonomiky, vysoká závislost na exportu surovin
Výsledkem je pomalý růst průmyslové produkce i pomalá tansformace hospodářství. Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP: - zemědělství 4,5% - průmysl a stavebnictví 34,5 % - služby 61%.
- obrázky znázorňují úspěchy sovětské kosmonautiky - první družici Země - Sputnik a prvního člověka ve vesmíru J.Gagarina , kosmická loď Sojuz
Většina průmyslové výroby je soustřeďěna v evropské části Ruska - až 80%. Nejdůležitější obory tvoří: těžební průmysl, strojírenství - výroba zbraní, kosmický program (Samara, Moskva), výroba letadel - Jakovlev, Tupolev, Berijev, výroba automobilů - GAZ Group (Nižnyj Novgorod), Kamaz (Naberežnyje Čelny), UAZ (Uljanovsk), AvtoVAZ (Lada -Togliati) elektronické a elektrotechnické obory - výroba domácích spotřebičů.
Nejvýznamnější hospodářské, ekonomické rajóny Ruska a jejich hlavní zaměření:
Střed - oblast Moskvy (Vladimir, Suzdal, Rostov) - pětina celkové průmyslové produkce země strojírenství, elektrotechnický průmysl, potravinářský průmysl, spotřební průmysl
Severozápad - oblast Sankt Peterburgu - strojírenství, textilní průmysl
Povolží - oblast Nižnij Novgorod, Samara, Volgograd, Kazaň - strojírenství, chemický průmysl, energetika
Ural - Jekatěrinburg, Čeljabinsk, Perm, Ufa, Magnitogorsk - metalurgie, těžké a dopravní strojírenství, chemický průmysl, dřevozpracující průmysl
Západní Sibiř - Kuzbas (Novokuzněck, Omsk, Novosibirsk) - hutnictví, energetika, chemický průmysl
Východní Sibiř - Irkuts, Krasnojarsk - energetika, matalurgie
Dálný východ - Jakutsko - těžba drahých kovů, Norilsk - barevná metalurgie
Mapy Ruska - jádrové oblasti doprava - ekonomické rajóny
Energetika - Rusko je 4. největším producentem elektrické energie na světě. Necelých 70% energie vyrábějí tepelné elektrárny, významné jsou hydroelektrárny na Angaře, Jeniseji, Volžsko-kamské kaskádě ... Jaderná energetika stagnuje. Stěžejní je chemický průmysl zpracování a export plynu a ropy např: Lukoil , Rosněft, Transněft, Jukos, energetický průmysl - plynárenská spol. Gazprom. Významný je těžební průmysl a metalurgie.
Z ostatních oborů je důležitý textilní průmysl, potravinářství - oblast Povolží a těžba dřeva s navazujícím průmyslem dřevozpracujícím v Pouralí a na východní Sibiři.
Rusko zhruba polovinu svého exportu realizuje v palivech a energii a zhruba čtvrtinu v kovech, rudách a obdobných komoditách. Hospodářství země je tak do značné míry závislé na momentálních světových cenách surovin.
DOPRAVA
Rusko disponuje všemi druhy dopravy. V rámci Ruska však neexistuje ucelená dálniční síť spojujující sever, jih a západ a východ země. Silniční doprava je na vzestupu především v Moskevské oblasti ale značná část silnic asisjkého Ruska má nezpevněný povrch.
Nejdůležitější je železniční doprava, sloužící především pro přepravu surovin a nákladů na velké vzdálenosti.
Evropské Rusko, Moskevskou oblast a průmyslové oblasti asijského Ruska spojují dvě magistrály - Transsibiřská magistrála - (TRANSSIB) nejdelší železniční trasa na světě (přes 9 200 km) spojující Moskvu s Vladivostokem a Bajkalsko-Amurská magistrála - (BAM).
- obrázky znázorňují trasu Bajkalsko-Amurské magistrály
Významná je lodní doprava. Rusko má jedno z největších obchodních loďstev na světě. Důležitými přístavy jsou: Petrohrad, Murmansk, Novorossijsk nebo Vladivostok.
Opomenout nesmíme potrubní dopravu pro přepravu ropy a zemního plynu.
Letecká doprava se modernizuje pomalu. Největší přepravní kapacita letišť je v evropské části Ruska, především Moskvě a Petrohradu.
ZEMĚDĚLSTVÍ
Přesto, že je Rusko nejrozlehlejším státem světa, tvoří orná půda jen kolem 8% celkové rozlohy země. Rostlinná výroba je nejvíce rozšířena v klimaticky nejvhodnějších oblastech - pásu stepí a lesostepí na jihu evropské části země. Zde se pěstují obilniny - pšenice, slunečnice, ječmen, oves. Na méně kvalitních půdách pak cukrová řepa, brambory. Severní hranici vymezující pětování zemědělských plodin tvoří přibližně 65. rovnoběžka.
POZOR - Mapa zemědělské výroby SSSR a Přírodních krajin Ruska
Živočišná výroba je zaměřena na chov skotu, prasat, drůbeže a ovcí. Tradiční chov koní se udržel jen v několika málo oblastech. Důležitá je produkce ryb.
CESTOVNÍ RUCH
Rusko nabízí obrovský potenciál přírodních a kulturních památek. Rozdílný politický a kulturní vývoj této rozlehlé země, vytvořil bohatou pokladnici unikátních staveb a chrámů. Své místo si zde najdou dobrodruzi, kteří hledají nedotčené a nekonečné přírodní oblasti, stejně jako turisté toužící poznat historii a kultruru největší slovanské země. Řada památek Ruska je zahrnuta na seznamu UNESCO.
- místo konání ZOH 2014 Soči a GUM - proslulé obchodní centrum v Moskvě
Letoviska u Černého moře nabízí středomořské klima, v okolí Soči jsou soustředěny lázeňské komplexy. Klášterní komplex Zagorsk (Sergijevskij Posad) s poklady Trojického kláštera, chrámy a kláštery Suzdalu, památky v Nižnij Novgorodu. Nejnavštěvovanějšími městy však zůstávají ruské metropole Moskva a Petrohrad (Sankt Petěrburg)
Moskva - např: Kreml, chrám Vasilije Blaženého, chrámy a monastýry ruské pravoslavné církve, Leninovo mauzoleum, Treťjakovská galerie, největší světová sbírka umění v Zimním paláci, Lomonosova univerzita v Leninských horách .... památky tzv. Zlatého kruhu Ruska
Petrohrad - festival Bílých nocí, galerie Ermitáž, Zimní palác, Petropavelská pevnost, Petrodvorec, Carské Selo - památky UNESCO ...
Ttradici mají v Rusku i zimní sporty - především lední hokej a krasobruslení. Olympijská vesnice v Moskvě připomíná letní Olympijské hry v roce 1980.
- obrázky znázorňují Chrám Znamenského a Chrám Vasila Blaženého v Moskvě
Ruská kuchyně je charakteristická velkou spotřebou masa a ryb. Hojně se používá zelí, okurky a červená řepa, často sušené houby a smetana. Známá je tradiční polévka boršč, sladké moučníky - pirohy, bliny, letním nápojem je nakyslý, mírně alkoholický - kvas. Šampaňské - igristoje, představuje stejně starou tradici jako vodka. V domácnostech se podává čaj z tresti, připravovaný v samovaru, který je dochucen např: ovocnou marmeládou.
Světoznámou ruskou specialitu představuje kaviár - jikry jeseterovité ryby vyzy, žijící v Kaspickém moři, nebo jeseterů z řeky Volhy.