HISTORIE

V 9. - 6. století př.n.l. na území dnešní Arménie sídlila mocná říše Urartu. Později byla malá země součástí říší perské, makedonské a římské. Křesťanství, jako státní náboženství, zde však bylo přijato již v roce 301 a od 5. století se užívá arménské písmo, které se dochovalo dodnes. Název současného státu Arménie se objevuje od 6. století př.n.l. a hlavní město Jerevan bylo podle legendy založeno Noem po potopě světa.

Na území Zakavkazska se střetávaly různé indoevropské kmeny, od 12. století př.n.l. byla oblast pod nadvládou Mongolů, Tatarů, Gruzínců a Turků.

V 1.světové válce se Arméni postavili proti svým muslimským tureckým utlačovatelům. Po roce 1918 přichází krátké období arménské samostatnosti. Od roku 1921 však byla Arménie násilně připojena k SSSR.

Novodobá historie Arménie začala vyhlášením nezávislosti v roce 1990. Následující roky však vytoužený klid nepřinesly.V 90 letech minulého století došlo k několika vojenským konfliktům se sousedním Ázerbajdžánem o sporné území Náhorní Karabach. Přesto, že zde žije většina arménského obyvatelstva, je území součástí Ázerbajdžánu.

- mapy znázorňují "složité" politické a národnostní dělení Zakavkazska

POLOHA A ROZLOHA

Arménie je vnitrozemský stát nacházející se v oblasti Zakavkazska. Od severu k jihu měří cca. 350 km, od západu k východu 160 km. Počtem obyvatel 3 336 100 i rozlohou 29 800 km2 se řadí mezi malé státy.

Sousedí se státy: Ázerbajdžánem, Gruzií, Íránem a Tureckem.

POVRCH

Téměř 90% celkové rozlohy země leží je v nadmořské výšce nad 1000 m. Centrální Arménská vysočina je obklopena hřebeny Malého Kavkazu. Celá oblasti je prostoupena vulkanickým reliéfem s množstvím sopek, lávových plošiny ... Seismickou aktivitu oblasti dokumentuje ničivé zemětřesení z roku 1988. Nejvyšší vrcholem je vyhaslá sopka Aragac s výškou 4090 m n.m., přesto většina Arménců za svou horu považuej "biblický" Ararat. (3D) Mezi významnjěší horské plošiny patří Araratská rovina a kotlina jezera Sevan. Nejnižším místem země je údolí řeky Araks ležící v nadmořské výšce kolem 400 m n.m

PODNEBÍ

Klima Arménie se řadí do oblasti suchých subtropů. Charakter podnebí je kontinentální s velkými rozdíly teplot mezi zimou a létem. Významným klimatogeografickým činitelem je nadmořská výška území. Vyšší polohy mají sníh v průběhu celého roku.

Průměrná teplota v lednu klesá na -5,8°C, průměrné červencové teploty dosahují 24,5°C. Průměrné srážkové úhrny se pohybují kolem 300 mm/rok.

VODSTVO

Nejdůležitější i největší řeka Araks, v zemi měří 250 km, vymezuje přírodní hranici s Tureckem. Vysokohorské jezero Sevan je pramennou oblastí řeky Razdan. Toto největší jezero Kavkazska obsahuje minerálně bohatou vodu, leží v nadmořské výšce 1900 m n.m. a dosahuje rozlohy 1298 km2.

- obrázek vysokohorského jezera Sevan

ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO

V Arménii žije zvířena i rostlinstvo mírného a stepního pásu. Mezi šelmy řadíme medvěda hnědého, rysa, vlka, vzácný je chráněný leopard a kavkazská divoká kočka. Typickým zástupcemje i kozorožec a divoká ovce - archar. Ve stepních oblastech jsou rozšířeny: sysli, ještěrky, zmije... Zajímavým ptákem je velekur kaspický.

Ke stepnímu rostlinstvu patří suchomilné trávy, křoviny, nebo fíky. Ve vyšších polohách rostou alpské louky. Převážně dubové a bukové lesy pokrývají 13% celkové rozlohy země.

OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ

Podíl počtu obyvatel na rozlohu území představuje hustota zalidnění 125 obyvatel/ km2, stupeň urbanizace dosahuje 69%. Naděje dožití, očekávaná průměrná délka života je vysoká 73 let.

V pestrém národnostním složení převažují Arméni tvořící 93% populace, největšími národnostními menšinami jsou Ázerbajdžánci 2,6% populace, Kurdové 1,7% populace a Rusové 1,6% .

Necelých 200 000 Arménů trvale žije v Ázebarjdžánu a naopak asi 150 000 Ázerbajdžánců žije v Arménii. Celkový počet Arménů žijících v diaspoře, po celém světě, se odhaduje na více než 5 milionů.

Rozdělení populace podle věřících je následující: státní náboženství je křesťanství - arménská apoštolská církev "Gregoriáni", menšiny pak tvoří pravoslavní a protestanti.

Úředním jazykem je Arménština, značná část obyvatel hovoří i rusky.

Podle administrativního dělení se Arménie dělí na 37 distriktů, rozdělených na 10 provincií a hlavní město Jerevan.

Provincie: Aragatsotn, Ararat, Armavir, Gegharkunik, Gugark, Kotayk, Shirak, Syunk, Uak, Vayots Dzor

- obrázek hlavního města Arménie - Jerevanu a "národní hory" Araratu

Jerevan - 1 500 000 obyvatel, hlavní město země, - vzniklo na místě starověké pevnosti, křižovatce obchodních cest, mezi Evropou a Asií. Politické, hospodářské, kulturní centrum země. Strojírenský a chemický průmysl,důležitá potravinářská výroba. Město v minulosti postihly silné zemětřesení.

Mezi další významné města řadíme: Kumairi, Kirovakan, Ečmiadzin, Abovjan

TĚŽBA A PRŮMYSL

Arménie má bohatá ložiska rud barevných kovů - molybdenu, bauxitu i zlata.

Důležité obory hospodářství tvoří hutnictví, chemický průmysl a strojírenství - především výroba automobilů a elektromotorů. Tradiční obory jsou textilní a potravinářský průmysl.

Arménie si jako jedna z mála postsovětských zemí udržuje relativní ekonomickou i politickou stabilitu.Trvalým problémem hospodářství, který postihuje Arménii, je častý výskyt ničivých zemětřesení např: 1988

Potenciál pro výrobu elektrické energie v hydroelektrárnách horských řek zatím není využíván. Minerální léčebné prameny můžou být v budoucnu využity v lázeňství.

- obrázky světově proslulého arménského koňaku

Nejznámější exportní produkty tvoří víno Xerez nebo arménský koňak. Vinná réva se zde podle legendy pěstuje nejdéle na světě. Část výrobků na vývoz pochází z ruční řemeslné výroby - šperky, koberce.

DOPRAVA

Arménie je tranzitní zemí, kterou procházely důležité obchodní stezky spojující Rusko s Asii. Železniční síť je poměrně hustá, důležitá trasa spojuje vnitrozemí s gruzínským přístavem Batumi u Černého moře. Silniční doprava využívá většinou zpevněných silnic.

ZEMĚDĚLSTVÍ

Pro zemědělské účely slouží téměř 45% rozlohy země. V rostlinné výrobě převažuje pěstování teplomilného ovoce, předevší vinné révy, zeleniny, obilí, tabáku, méně kvalitní půdy pak např: brambor. Živočišnou výrobu zastupuje chov skotu a ovcí na horských pastvinách.

CESTOVNÍ RUCH

Množství památek přírodního i historického charakteru zastupují např: urartské vykopávky v Jerevanu, pevnost Erebuni, různé skalní chrámy arménské církve - klášter Gegard s vestavěným kamenným chrámem, Ečmiadzin - sídlo arménské církve, bazilika z 5. století., zříceniny chrámu Zvartnoc.

- obrázek chrámu Ečmiadzin a Kavkazu

Horské jezero Sevan a ostrov Sevan s klášterem ze 4. století. Erebuni z 8. století př.n.l., nebo písečné pláže Sevan s léčivou minerální vodou či vysokohorská střediska Kavkazu vhodná pro turistiku.