HISTORIE

Turkické kmeny osídlovaly území střední Asie od 4. století. V desátém století zde Arabové začali šířit Islám. Ve 13. století bylo území součástí velké říše Čingischána.

Postupným míšením především turkických a mongolských národů dochází od 15. století k vytváření kazašského národa a sjednocováním kmenů se vytváří první stát Kazachů - kazašský chanát. Trval několik staletí a zanikl v 18. století. Od 19. století se země pomalu stává cílem ukrajinských a ruských rolníků, které lákají úrodné stepi.

V roce 1920 byla země přičleněna k Sovětského svazu. Postupně dochází k plánované migraci Růsu a Ukrajinců a silné rusifikaci Kazachstánu, která byla nevýhodná pro místní obyvatelstvo. Kočovní Kazaši se postupně stávají menšinou, jsou nuceni měnit svůj tradiční způsob života.

Objevením zásob nerostných surovin, dochází k silné industrializaci země, výstavbě měst, stepi se začínají zavlažovat a Kazachstán se stává "obilnicí" střední Asie.

- obrázky ruského vesmírného střediska Bajkonur na území Kazachstánu

Kazachstán byl sověty vybrán jako strategické místo rozvoje sovětského kosmického výzkumu. Město, kosmodrom, Bajkonur, je místem odkud startovala většina sovětských a dnes ruských raket, včetně Sputniku, první umělé družice země, v roce 1957 i prvího kosmonauta světa - J. A. Gagarina v roce 1961.

POLOHA A ROZLOHA

Kazachstán je vnitrozemským státem nacházejícím se ve Střední Asii. Celkovou rozlohou 2 717 300 km2, se řadí mezi největší státy světa (9. v pořadí). Počtem obyvatel 18 824 825 se řadí mezi menší asijské země a hustota zalidnění je proto jedna z nejmenších na světě.

Sousedí s: Kyrgyzstánem, Uzbekistánem, Turkmenistánem, Ruskem a Čínou.

POVRCH

Většinu území Kazachstánu pokrývají roviny a nížiny. Přikaspická nížina vyplňuje západ země a Turanská nížina střed. Směrem na východ se území zvedá do Kazašské plošiny na severu do Turgajská plošiny. Pouště Kyzylkum a Mojynkum se rozkládají na jihozápadě země.

Horské systémy zasahují na území Kazachstánu na jihu a východě. Velehory Ťan Šan, s nejvyšší horou na území Kazachstánu - Chan Tengri s 7010 m n. m., přecházejí z Číny. Dále zde zasahují např: horská pásma Altaje nebo Alatau.

PODNEBÍ

Podnebí převažuje kontinentální, na západě země je sucho, srážek je více na severovýchodě. Směrem k východu kontinentalita podnebí roste a klima je suché s extrémními teplotními rozdíly.

Průměrná lednová teplota se pohybuje od -8°C do -17°, červencová teplota kolísá od 20°C do 22°C. Srážkové úhrny se v průměru pohybují od 300 mm/rok do 550 mm/rok. Horské oblasti mají teplotní i srážkové poměry odlišné - maxima kolem 1600 mm/rok.

VODSTVO

Kazachstán má velmi málo vodních toků. Kazašské řeky vysychají v aridní krajině, nebo zásobují jezera, která se nacházejí v bezodtokých oblastech a nemají spojení s mořem. Řeka Syrdarja napájí Aralské jezero, řeka Ural Kaspické moře. Nejvýznamnější řekou je však levostranný přítok Obu, Irtyš protékající jezerem Zajsan. Ten náleží k úmoří Severního ledového oceánu,

Jezer je na území Kazachstánu více, ale většinou se jedná o bezodtoká slaná jezera, např: Kaspické moře, Balchaš, Aralské jezero, Zajsan.

Současné Aralské jezero je rozděleno už na tři části. Plocha jezera se za posledních 40 let zmenšila na dvě třetiny původní rozlohy, důsledkem nadměrného odvádění vody do zavlažovacích kanálů pro zemědělské účely a nedostatečnou "výživou" řekou Syrdarja. Zeměpisná poloha jezera v aridním klimatu způsobila obrovský výpar. Zasolováním půdy, vysycháním jezera došlo k vymizení původních rostlinných i živočišných druhů a vzniku tzv. antropogenní pouště Aralkum.

- obrázek znázorňuje postupné vysýchání Aralského jezera

ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO

Pouštní a stepní rostlinstvo přechází ve vyšších nadmořských výškách v jehličnaté lesy a alpínské louky. Úrodné travnaté stepi, celiny, jsou na severu.

Zvířena je taktéž zastoupena stepními a pouštními druhy, např: pouštní kočkou, pískomily, gazely nebo šakaly. Charakteristickým zástupcem jsou pišťuchy (Ochotonidae) malí savci, podobní králíkům a zajícům, které své jméno dostaly podle vysokého pisklavého hlásku.

OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ

Hustota zalidnění Kazachstánu je jedna z nejmenších na Zemi a dosahuje kolem 5 obyvatel/km2. Stupeň urbanizace dosahuje asi 60%, ale většinu městského obyvatelstva tvoří Rusové.

Národnostní složení kazašského státu je pestré. Převažují Kazaši 44% z celkové populace a velmi silná Ruská národnostní menšina kolem 37%, dále Ukrajinci asi 5% populace, Němci, Uzbekové, Tataři, Ujguři ....

Střední Asie je místem, kde se od nepaměti střetávaly světové kultury i náboženské systémy. Islám vyznává kolem 50% věřících, křesťanství - ruští pravoslavní, tvoří kolem 44% věřících.

Úředním jazykem je kazaština ale většina obyvatel hovoří rusky. Dalšími jazyky jsou jazyky hlavních národnostních menšin např: němčina, uzbečtina, tatarština, ujgurština.

Administrativně se země dělí na 14 regionů a 2 města. Regiony: Akmolinský, Aktjubinský, Almatinský, Atyrauský, Východokazachstánský, Žambylský, Západokazachstánský, Karagandinský, Kyzylordinský, Kostanajský, Mangistauský, Pavlodarský, Severokazachstánský, Jihokazachstánský. Města: Astana, Almaty.

Astana - Akmola - 300 000 obyvatel - hlavní město od roku 1997, obchodní středisko ve stepích severu, strojírenství - výroba zemědělských strojů, chemický průmysl - výroba hnojiv, potravinářství

- obrázky moderní a tradiční Astany - Bay terek a Zlatý chrám

Almaty - Alma Ata - 1,3 mil. obyvatel - bývalé hlavní město, obchodní centrum, potravinářství, průmysl strojírenský, textilní, dřevařský, zpracování kůží a tabáku

Karaganda - 600 000 obyvatel - hornické město - těžba uhlí, hutnictví

Semej - Semipalatinsk - 350 000 obyvatel - říční přístav na řece Irtyš

TĚŽBA A PRŮMYSL

Bohatá naleziště nerostných surovin - uhlí, ropy a zemního plynu, fosfátů, rud barevných kovů - světově významná jsou zásoby chrómu, olova, železné rudy, uranu a stříbra, způsobily obrovskou industrializaci země po druhé světové válce.

Hlavní průmyslové obory země tvoří těžební průmysl a zpracování rud - hutnictví a metalurgie, chemický průmysl - petrochemie, farmacie, výroba hnojiv, strojírenský průmysl - výroba zemědělské techniky, textilní průmysl - zpracování bavlny a vlny a potravinářský průmysl.

Skladba hospodářství: zemědělství 12%, průmysl 30%, služby 57%.

DOPRAVA

Největší význam má železniční doprava ropovody směřující do Ruska. V zemi je 6 letišť. Silniční doprava je více rozšířená především v severní, průmyslové části země.

ZEMĚDĚLSTVÍ

Kočovný způsob života Kazachů s chovem ovcí byl v 50. letech minulého století, po zemědělské reformě značně narušen. Severní stepi Kazachstánu - celiny, byly rozorány a zúrodněny pro pěstování pšenice. Kazachstán se stal "obilnicí" SSSR.

- obrázek kazašských kočovníků

V současnosti převažuje živočišné produkce, tradiční chov ovcí, který je jeden z největších na světě, a chov skotu. Důležitý je chov ryb pro výroba kaviáru. V rostlinné výrobě je dominantní pěstování obilí, dále bavlníku, tabáku, ovoce a zeleniny.

CESTOVNÍ RUCH

Z velkého množství památek např: starověké skalní kresby v Tamgaly-Tas, "zlatý člověk" - oblečení na figuru z 4000 kousků zlata, chrám sv. Mikuláše v Almaty, vykopávky ze 6. století v Žambylu (zastávce bývalé Hedvábné stezky), ruiny města Otyrar, s památkami z období Čingischánovy expanze, chrám a mauzoleum Arslan-Baba z 11. století, mešita v Žarkentu...

Horská sportovní střediska Medeu a Shymbulaq, Arasanské lázně, jezero Kolsai, kazašské "Colorado" - Čaryňský kaňon, údolí Karkara v Ťan-Šanu...

- obrázek chrámu Arslan - Baba