HISTORIE

Příliv Turkických kmenů na území střední Asie v 6. století našeho letopočtu znamenal vytvoření prvního samostatného státu. Území rozšiřovali směrem na východ a v 9. století soupeřili s Ujgury. Následovaly střety s Mongoly v 13. století, v 16. století s čínskou říši Čching, později s lokálními muslimskými chanáty.

V druhé polovině 19. století území zabrali Rusové a od roku 1876 se stalo součástí ruského Turkestánu. Ve 20. letech 19. století byla v rámci SSSR vyhlášena autonomní oblast, která se v roce 1936 stala autonomní republikou tzv. Kyrgyzskou SSR.

V období sovětské nadvlády probíhaly neustále konflikty a boje mezi Kyrgysy a Rusy. Silná ruská imigrace zamíchala národnostním složením země. Přesto stát za vydatné pomoci SSSR v období sovětské Kyrgyzské republiky hospodářsky rostl.

Rozpad SSSR v 90. letech 20. století byl impulsem k vyhlášení nezávislé Kyrgyské republiky, která byla vyhlášena v roce 1990. V roce 1991 se země stala členem SNS - Společenství nezávislých států.

Dlouholetý prezident Kyrgystánu,Askar Akajev, odstoupil a uprchl ze zěmě po tzv.Tulipánové revoluci v roce 2005. Současná politická situace země je stále složitá. Proměna Kyrgystánu v demokratickou a svobodnou zemi ještě "chvíli" potrvá.

 

POLOHA A ROZLOHA

Vnitrozemský stát střední Asie. Celková rozloha země je 198 500 km2 a počet obyvatel se blíží 7 mil., řadí se mezi malé asijské státy. Hlavním městem je Biškek.

Sousedí se státy: Čína, Tádžikistán, Uzbekistán a Kazachstán.

POVRCH

Hornatá země je vyplněna systémem Ťan Šanu, který zaujímá více jak polovinu území státu. Tři čtvrtiny země pokrývají hornatiny.

Mohutnému horskému uzlu dominuje Ťan Šan s nejvyšší horou země, Pik Pobedy 7439 m n.m., ležící na hranici s Čínou. Západním směrem vybíhá Terský Alatau na jihozápadě Kokšaal-Tau, dále např: Talasský Alatau, Kungej-Alatau, Alajské pohoří.

Horské hřebeny přerušují hluboká údolí a kotliny. Nejrozsáhlejší jsou: Ferganská kotlina na západě země, která zasahuje na území Kyrgystánu jen okrajově,Čuská nebo Talasská kotlina, další sníženina se nachází na východě a je vyplněna jezerem Issyk-Kul.

PODNEBÍ

Kontinentální klima vnitrozemského Kyrgystánu je suché, s malými srážkovými úhrny. Srážkově bohatší jsou západní návětrné svahy, s ročními průměry 450-1000 mm/rok, mezihorské kotliny a údolí mají jen kolem 200 mm/rok. Průměrná teplota v lednu je -5°C, v červenci 24°C. Hranice sněžné čáry se pohybuje v nadmořské výšce od 3 500 m n.m.

VODSTVO

Nejvýznamnější řekou země je Naryn, zdrojnice Syrdarji. Horské jezero Issyk-Kul je hluboké až 700 m a přesto, že leží stejně vysoko jako Sněžka, díky termálním minerálním pramenům je voda dostatečně teplá. Voda z tajících ledovců vyživuje menší říčky a kanály, důležité pro závlahové zemědělství.

- obrázky jezer Ala kul a Issyk kul

ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO

Krajina je porostlá polopouštní vegetaci, křovinami, suchomilným rostlinstvem. Horské stepi přecházejí ve vyšších nadmořských výškách v horské louky a slouží jako letní pastviny pro ovce. Alpínské louky se vyskytují v pohoří Ťan Šan. V údolích rostou místy staré háje vlašských ořešáků.

V horských oblastech se vyskytuje např: vzácný irbis - levhart sněžný, medvěd hnědý, vlk, rys, či divoké ovce argali. Zajímavostí jsou např: obří pstruzi vysazení z arménského jezera Sevan.

OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ

Hustota zalidnění je malá kolem 26 obyvatel/km2, a ve městech žije kolem 42% populace, značná část obyvatel stále vyznává tradiční kočovný styl života.

Podle národnostního složení v zemi převažují Kyrgyzové 56% populace, velmi silná je Ruská národnost 21% populace, která v zemi dlouho zastávala klíčové pozice ve státní správě, pak následují Uzbekové 13% populace a Ukrajinci,Tataři, Němci, Ujguři ...

Hlavním náboženstvím je Islám, sunnitští muslimové tvoří 70% věřících, ruští pravoslavní, ale i buddhisté. Úředními jazyky jsou kyrgyzština i ruština.

- tradiční obydlí nomádů, kočovníků, jurty

Administrativně se stát člení na 6 oblastí - Čüj, Žalal-Abad, Naryn, Oš, Talas a Ysyk-Köl. a hlavní město.

Biškek - hlavní město - kolem 700 000 obyvatel, historické město se staletou tradicí, důležité průmyslové a obchodní centrum země

Mezi další významná města řadíme: Naryn, Oš, Džalal-Abad, Tokmak, Issyk-Kul, Karakol ...

TĚŽBA A PRŮMYSL

Kyrgystán má dostatečné zásoby ropy, zemního plynu, uhlí, rtuti, železné rudy i zlata. Velké investice zahraničních společností proto směřují do těžby. Na těžební průmysl navazuje průmysl strojírenský a chemický. Významný je tradiční textilní a potravinářský průmysl.

Země využívá značný hydroenergetický potenciál "čisté a levné" energie horských řek a vyváží elektřinu do sousedních zemí.

Přesto ve skladbě hospodářství stále převažuje zemědělství. Velký hospodářský potenciál má cestovní ruch - nedotčená divoká příroda, tradiční umělecké řemesla např: ručně tkané koberce, čepičky tubetějky ...

- Manas air base camp - strategicky významná vojenská základna USA v Kyrgystánu

DOPRAVA

Níže položené oblasti spojuje slabá železniční a silniční síť, která je však omezená. Jezero Issyk-Kul má přístavy s lodní dopravou. Nejdůležitější letiště je v Biškeku má spojení do Oše a Džalal-Abádu.

ZEMĚDĚLSTVÍ

Zemědělství je značně limitováno nadmořskou výškou, reliéfem i expozicí. Zůstává kočovný pastevecký chov: ovcí, skotu a koní. V nížinách se pěstuje obilí, bavlník, víno, tabák, zelenina, mák, chová se bourec morušový. Těží se dřevo.

CESTOVNÍ RUCH

Kyrgystán se nachází na historické obchodní stezce mezi východní a západní Asii. Tradiční architektura, umělecká řemesla předávané po staletí z generace na generaci či nedotčená příroda, to vše nabízí velký potenciál země v cestovním ruchu.

Staleté tradice v ústně předávaném vyprávění mýtů a legend, kterou udržují pěvci, zvaní akynové, vyvrcholily v roce 1995, který byl organizací UNESCO vyhlášen Mezinárodním rokem Manase, k tisíciletí vzniku eposu o Manasovi.

- obrázky pohoří Ťan Šan

Přírodní bohatství horských velikánů, jezero Issyk-Kul, přírodní rezervace vysokohorského jezera Song-Köl, vysokohorská turistika, výlety na koních, sjíždění řek na kajacích či raftech nabo odpočinek v léčebných termálních koupelích ...

Město Biškek nabízí např: Státní muzeum výtvarného umění s ukázkami uměleckých řemesel a národního umění, "Bílý dům"- sídlo vlády, ruská pevnost Pišpek, ruské pravoslavné kostely, regionální muzeum se skythskými památkami ...

Hrob a muzeum Przewalského v Karakolu, muzeum v Oši nebo dům zakladatele mughalské dynastie Babura, místo Mohamedova kázání. Údolí Šamšin, kde byl uložen skytský poklad, s věží Burana z 11. století, skytské skalní kresby v Čolpon-Ata, chrám sv. Trojice ...