RYCHLÝ PŘEHLED

Stát	hlavní město	státní zřízení	počet obyvatel v milionech	rozloha v km2
Polsko	Warsawa	republika	39	312 683
Česká republika	Praha	republika	10	78 866
Slovensko	Bratislava	republika	5,5	49 035
Maďarsko	Budapest	republika	10	93 033
Rakousko	Wien	republika	8	83 855
Švýcarsko	Bern	republika	7	41 293
Lichtenštejnsko	Vaduz	knížectví	0,003	0,2
Německo	Berlin	republika	82	356 733

VYMEZENÍ A STÁTY

Složitě definovaný region zemí nacházející se mezi Baltským mořem na severu, Středozemním mořem a pohořím Alpy na jihu, řekou Rýn na západě a pohořím Karpaty na východě. Řadíme zde tzv. Alpské země: ŠVÝCARSKO, LICHTENŠTEJNSKO, NĚMECKO, RAKOUSKO, SLOVINSKO a Vissegradské země: ČESKO, POLSKO, MAĎARSKO, SLOVENSKO.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

Členité a pestré území střední Evropy leží na styky geologicky starších jednotek zatoupených např: Českou vysočinou, pohořím Schwarzvald, Harz nebo mladších jednotek Alpského systému např: Bernské,Waliské Alpy,Taury a Karpatského systému např: Tatry, Karpaty.

- Slovensko, Vysoké Tatry a Slovinsko, Julské Alpy

Současný reliéf formovala silná ledovcová modelace horským ledovcem na území alpských zemí i kontinentálním ledovcem (Polsko,Německo), krasové zvětrávání vytvořilo krasové oblasti (Rakousko,Slovesnko,Slovinsko).

Severoněmecká a Středopolská nížina na severu regionu nedosahuje takových kvalit jako Uherská nížina (Maďarsko), která je významnou obilnářkou oblastí. Dostatek vodních toků i hustá říční síť je využíváná  v říční dopravě. nejdůležitejší řekou je Dunaj, další jsou např: Labe,Odra,Wisla ... Sever regionu pokrývá množství ledovcových jezerních plošin např: Mazurská nebo Pomořanská jezerní plošina.

- Helská písečná kosa v Polsku

Region leží v mírném podnebném pásu, pro který je typické střídání čtyř ročních období s převládajícím západním prouděním vzduchu. Střední Evropou prochází hranice oddělující oceánské, vlhčí, podnebí od kontinentálního klimatu.

- maďarská step - puszta a vinice Tokaje

HOSPODÁŘSTVÍ

Region lze hospodářsky rozdělit na státy ekonomicky velmi vyspělé (Alpské státy) a státy Visegradské čtyřky, pro které byl společný proces transformace hospodářství, který započal v 90. letech 20.století po rozpadu tzv. "východního, socialistického" bloku.

Surovinově bohaté země jsou: Polsko a Německo, které těží hnědé uhlí, černé uhlí a ropu, významné jsou i ložiska bauxitu v Maďarsku a Magnezitu na Slovensku. Zemědělskou oblastí střední Evropy je úrodná Panonská pánev, zasahující největší plochou na území Maďarska.

- chemický a strojírenský "gigant" Německa BASF a Volkswagen group

Nejvyspělejší země EU, člen skupiny G8, Německo má všestranně rozvinuté hospodářství. Stále významné hutnictví tvoří základ pro navazující strojírenskou výrobu, která je nejdůležitějším průmyslovým odvětvím. Výroba obráběcích strojů, dopravních prostředků (BMW, Daimler-Benz, Audi, Volkswagen, Opel) je světově významná stejně jako produkty elektrotechnického průmyslu (Siemens, Bosch, Varta, Grundig) - audiovizuální techniky, optické a měřící přístroje atd. Obory chemického průmyslu vyrábějí léčiva, umělá vláklkna, hnojiva, oleje, pneumatiky, zpracovávají ropu a zemní plyn ... nadnárodní společnosti jsou např: BASF, Agfa nebo Bayer. Významný je i potravinářský průmysl. Sektor služeb nabízí např: stabilní finančnictví Deutche Bank...

- rakouské firmy např: Doppelmayr,výrobce lanovek a vleků, nebo Red Bul

Hornaté země Rakousko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko jsou opět vyspělé průmyslově-zemědělské státy. Rakousko využilo své území k rozvoji cestovního ruchu, především zimní rekreace přináší zemi obrovské finanční prostředky. Významné jsou obory strojírenského průmyslu - výroba zemědělské techniky, terénních vozidel nebo elektrotechnických zařízení. (Steyr, Doppelmayr, KTM), chemický průmysl (OMV) nebo potravinářský průmysl. Významný je i dřevozpracující průmysl, který využíví značný přírodní potenciál Rakouska.

- švýcarské hospodářství, tradice výroby čokolády, hodinek a cestovního ruchu Alp

Švýcarské hodinky (Rolex, Swatch, Tissot), sýry a čokoláda (Nestlé, Lindt) zemi proslavily na celém světě stejně jako finanční služby (UBS, Winterthur) nabo léčiva (La Roche, Novartis). Dokonalý dopravní systém, především unikátní železniční síť, se staly základem pro rozvoj cestovního ruchu. Lichtenštejnské hospodářství se orientovalo na podobné obory jako Švýcarsko a se Švýcarskem vytvořilo i měnovou unii.

Česko (více samostatná kapitola), Slovensko, Polsko, Maďarsko i Slovinsko měly a stále mají obtíže vzniklé při transformací centrálně řízeného hospodářství na tržní systém. Historické průmyslové oblasti Pruska i Slezska zůstaly zachovány ale potřebovaly značné investice do modernizace a technologií výroby. Vstup zahraničního kapitálu směřoval např: do Hutnictví (Arcelor Mittal - ČR, Slovensko) do strojíreství - výroba osobních automobilů Volswagen group (ČR,Slovensko), Hyundai (ČR), Fiat (Polsko), Kia (Slovensko), autobusů Ikarus (Maďarsko) atd., které na sebe navázaly spoustu subdodavatelských firem z oboru. Chemický průmysl např: Slovnaft (Slovensko), PKN Orlen (Polsko), Unipetrol (ČR) ...

- Szczecin, největší polský přístav, Osvětim (Auschwitz), největší koncentrační tábor

Maďarsko si i nadále zachovalo silnou pozici v potravinářském průmyslu (export uzenin - uherský salám, čabajské klobásy ...) a intezivně využívá úrodnou Uherskou nížinu (pšenice, kukuřice, teplomilná zelenina, vinná réva ...) Polsko, přesto, že je rovinatou zemí intenzívně zemědělsky využívanou, tak výnosy jsou nižší. Přírodní bohatství, především uhlí,síra a rudy barevných kovů jsou důležité pro hospodářství Polska.

- slovenský Elán a slovinský Elan

Dobré výchozí podmínky Slovinska (strojírenské podniky, elektrotechnický průmysl - Gorenje, tradice ve výrobě sportovních potřeb - Elán, energetická nezávislost - JE Krško atd.) po rozpadu Jugoslávie způsobily rychlý přechod Slovinců mezi tržní ekonomiky a Slovinsko se tak stalo nejlépe rozvinutou postkomunistickou zemí.

- Budapešť, hlavní město Maďarska, a evropský veletok Dunaj