HISTORIE

Současná Etiopie je vnitrozemský stát s geografickou polohou v tzv. Africkém rohu ve východní Africe. Etiopie má dlouhou kulturní historii a na rozdíl od většiny afrických zemí nikdy nebyla kolonizována.

Etiopie se nachází na území s nejstarším lidským osídlením. Kosterní pozůstatky Homo Sapiens od řeky Omo jsou staré 190 000. let.

První historicky doložený státní útvar, Aksumská říše, je datován na počátek 3. st. př. n.l. a její vládci byli potomci dynastie královny ze Sáby a krále Šalomouna. Křesťanství bylo do země uvedeno ve 4. st. n.l., islám přišel v 7. st. Zpočátku byla Etiopie křesťanskou zemí obklopenou islámským světem ale od 14. st. byla narušena kontinuita Aksamské říše boji mezi dynastiemi křesťanů s muslimy.

V polovině 19 st. císař Menelik II. založil Addis Abebu jako hlavní císařské sídlo. Modernizoval zemi, armádu, rozšířil stát do současných hranic. Při střetech s Italy, kteří se v této oblati snažili získat sféru vlivu vždy zvítězil.

V roce 1930 se císařem stal Haile Selasié I. Fašistická Itálie napadla a okupovala Etiopii v letech 1935-41. Císař uprchl do exilu a do země se vrátil v roce 1941 s britskou armádou a etiopské území získal zpět.

V roce 1974 byl svržen poslední monarcha a Mengistu Haile Mariamem v zemi nastolil komunistický režim a ukončil tak císařství Habeš (Etiopské císařství). Konec tohoto režimu přišel v 90 letech 20.st. spolu s rozpadem SSSR a Mengistu musel uprchnout do exilu. Etiopie se federalizovala a v čele nové vlády stanul Meles Zenawi. Za jeho vlády byla Etiopie jednou z nejchudších zemí Afriky a rozvoji země nepomohla také Eritrejsko-etiopská válka (1998 - 2001)Ten v zemi postupem času zavedl autoritářský režim. V roce 1994 se novou ústavou změnil statut země na federativní republiku.

POLOHA A ROZLOHA

Vnitrozemský stát v severovýchodní Africe s počtem obyvatel 112 mil. se řadí mezi nejlidnatější státy Afriky a celkovou rozlohou země 1 127 127 km2.

Hraničí se: Somálskem 1626 km, Súdánem a Jížním Súdánem 1606 km, Eritreou 912 km, Keňou 830 km, Džibuti 337 km.

POVRCH

Etiopie je součástí tzv. "vysoké Afriky" a většinu území vyplňuje Etiopská vysočina, rozvrásněná hlubokými údolími do několika masivů. Nejvyšší hora Ras Dashan s 4620 m n.m. je v pohoří Simien. Pokračování Východoafrické příkopové propadliny s jezery, lávovými poli, sopečnou a seismickou aktivitou, rozděluje Etiopskou vysočinu na východní a západní část. Na hranici Etiopie a Eritrey najdeme Danakilskou proláklinu (-115 m n.m.) jedno z nejteplejších i nejsušších míst na Zemi.

- obrázky vyprahlého Dalolu a národního parku Shala

PODNEBÍ

Podnebí je horké tropické suché, mírnější v horách. Průměrná teplota v srpnu je 15°C, v dubnu 21°C. Roční srážky se pohybují od 200 mm na Somálské tabuli po 1500 mm v horách. Nejvíce prší od poloviny června do poloviny září. Druhé krátké období dešťů přichází v únoru.

VODSTVO

- obrázky vodopádů Modrého Nilu a jezera Tana

Na území Etiopie lokalizujeme jezero Tana, které je považováno za zdrojnici Modrého Nilu. Na Nilu se dokončuje i "problematický" projekt budoucí největší přehrady Afriky tzv. Velká přehrada etiopského znovuzrození. z Dalších ře k např: Šebeli nebo Omo, která ústí do jezera Turkana (Rudolfova).

ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO

Pestrá vegetace Etiopie zahrnuje oblasti od pralesů po horské stepi. Lesy zaujímají kolem 25% rozlohy. Většinu území pokrývají savany s vysokými travinami. v horských oblastech rostou např: cedry nebo jalovce. Z africké fauny zde žijí buvoli, žirafy, zebry, antilopy, nosorožci, nebo vzácná Nyala.

 

OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ

Počtem obyvatel 112 mil. se řadí mezi nejlidnanatější státy Afriky. Populace je mladá, 40% tvoří děti, přirozený přírůstek dosahuje 2,7%, očekávaná průměrná délka života, naděje dožití je 57 let. Mezi největší národy řadíme Amhary a Oromy.

V náboženském vyznání převažují křesťané - koptové 45%, muslimové (sunnité) 30%, tradiční víry 10%.

Úředním jazykem je amharština, dále se hovoří jazyky různých etnik jako je oromština guaregskými jazyky nebo somálštinou. Bohužel negramotnost obyvatelstva dosahuje 55% a je jedna z nejvyšších na světě. Nízká je i úroveň zdravotní péče.

- Mursiové s charakteristickou "ozdobou" rtu

Federativní stát se skládá z 10 států, etnických oblastí s vlastní samosprávou. Např: Addis Abeba, Afarsko, Amhara, Oromie nebo Ogaden (Somálie).

Největší a zároveň i hlavní město Addis Abeba leží v Etiopské vysočině v nadmořská výšce 2500 m n.m. a má populaci okolo 5 mil. obyvatel. Z dalších větších měst např: Diredawa, Adam ... Stupeň urbanizace je velmi nízký měststké obyvatelstvo tvoří pouze pětinu populace, většina obyvatelstva Etiopie žije na venkově.

- obrázky vesnických staveb v Lalibele

TĚŽBA A PRŮMYSL

Etiopie se řadí mezi nejchudší země světa. Zásoby nerostných surovin nejsou pro hospodářskou zaostalost země využívány jako ve vyspělých zemích. Vyskytuje se: zlato, uhlí, kamenná sůl, železná, cínová a manganová ruda.

Mezi významnější obory hospodářství řadíme: petrochemii, výrobu el. energie, těžební průmysl, potravinářský, kožedělný a textilní.

DOPRAVA

Dopravní infrastruktura je málo rozvinutá. Významné mezinárodní letiště jsou v hlavním městě Addis Abeba a v Asmaře. Etiopian Airlines se řadí mezi významné dopravce Afriky. Hlavní železniční trať směřuje od hlavního města do Džibuti. Silniční trasy spojují pouze velká města. Hlavním námořním přístavem je Masawa Asab v Eritreji.

ZEMĚDĚLSTVÍ

Většina obyvatelstva, přes 80%, pracuje v zemědělství. Nejvýznamnější plodinou, která proslavila zemi je káva. Exportuje se i cukrová třtina. Pro domácí spotřebu se pěstuje např: pšenice, sorgo, kukuřice, luštěniny. Rozšířen je pastevecký chov koz a ovcí.

Zemědělství je sužováno opakujicími se periodami sucha i spásáním pastvin a následnou erozí a desertifikací.

- obrázky hlavní exportní plodiny, sušení kávových bobů a kávové plantáže

Kávovník pochází z Etiopie, odkud jej rozšířili Arabové do celého světa. Kávovník arabský (Coffea arabica) je nejznámějším druhem. Pěstuje se jako keř. Dorůstá 3 m výšky. Plody jsou oválné peckovice s dužnatým oplodím a dvěma semeny. Zrna dozrávají 7-9 měsíců po odkvětu. Plantáže začínají plodit po 8 letech od výsadby. Sklizeň trvá až do 50. roku stáří rostlin. Plody se zpracovávají sušením a pražením.

CESTOVNÍ RUCH

Menelik I. (10. st. př.n.l.) je legendární postavou etiopských dějin. Podle legendy byl synem krále Šalamouna a královny ze Sáby a zakladatelem dvoutisícileté Aksumské říše.

- obrázky památky UNESCO - skalní chrámy Lalibela a poutní místo Aksúm

Císař Lalibela (12.-13. st.) se do historie císařství zapsal vybudováním skupiny skalních monolitických kostelů, které jsou po něm nyní pojmenovány.

Bosý běžec Abebe Bikila ohromil svět, když zcela neznámý vyhrál olympijský maratón v roce 1960 v Římě a své vítězství zopakoval o 4 roky později v Tokiu. Předznamenal tak budoucí nástup afrických běžců na střední a dlouhé tratě na světové scéně.

- obrázky národního parku Simien, přírodní památky UNESCO

Etiopie je velice pestrou a rozmanitou zemí, ve které stále většina obyvatelstva žije tradičním způsobem života, tak jak žily generace jejich předků.

Mezi historické a architektonické památky řadíme města Aksúm, Lalibela, muslimský Harar nebo bývalé hlavní město Gondar a současné Addis Abebu.

Ochrana přírodního dědictví je v Etiopii realizována v řadě NP, které mají rozlohu téměř 40 000 km2. Mezi nejnavštěvovanější řadíme: NP Gambela, NP Simien, NP Awash nebo NP Rift Valley Lakes.