HISTORIE

Somálsko je pobřežní stát, který vyplňuje Somálský poloostrov, s polohou v tzv. Africkém rohu nejvýchodnější části Afriky. Somálské území bylo osídlováno různými kmeny, které se zde usadily již v7 tis. př. n.l.

Ve středověku se zde rošířil Islám, vznikaly zde městské státy,sultanáty, z nichž nejvýznamnější byl Adalský sultanát.

Ve 20. st. bylo Somálsko dlouho rozděleno mezi dvě koloniální mocnosti: Británii a Itálii. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1960 se obě části země opět spojily.

Země byla politicky nestabilní a když nastala opakující se období sucha, nepokoje uvnitř země se ještě zvýšily.Od roku 1969 - 1992 byl u moci Muhammad Siad Barre, který zaútočil na etiopské území Ogaden, kde žili převážně Somálci, a začala etiopsko-somálská válka. Na konci 80. let 20st. nespokojenost s jeho vládnutím přešla do stádia občanské války.

V roce 1992 byl Barre svržen, ale tím nepokoje v zemi neskončily. Ozbrojené skupiny rozkrádaly přivážené zásoby mezinárodní pomoci, bojovaly mezi sebou, únosy a vraždy byly na denním pořádku.

V roce 1992 vyslalo OSN do Somálska ozbrojené jednotky, které měly ukončit občanskou válku, odzbrojit jednotlivé skupiny a dovést humanitární pomoc miliónům hladovějících obyvatel. Občanská válka sice formálně skončila, ale v zemi stále pokračovaly, nepokoje a anarchie.

I v současnosti (2020) je politická situace v zemi nepřehledná, přechodné vlády jsou krátkého trvání a neexistuje síla, která by přivedla vůdce regionů např: Somalialand, Puntland, Jubaland ... ke společnému jednacímu stolu.

Navíc v zemi sílí vliv teroristické organizace Aš Šabáb, která spolupracuje s Al- Kajdou a snaží se v Somálsku prosadit islámské právo Šaría a založit islámský stát (chalifát).

Zemi neprospěly ani přírodní katastrofy: vlna tsunami (2004) a opakující se období sucha (2010-12), které způsobily v Somálsku hladomor.

POLOHA A ROZLOHA

Somálsko přes svoji strategicky výhodnou polohu, na spojnici Evropy a Asie, patří k nejchudším a nejméně rozvinutým zemím na světě. Leží ve východním cípu Afriky a jeho břehy jsou omývány Indickým oceánem. Od Arabského poloostrova je odděleno Adenským zálivem.

Počet obyvatel je 13 740 643 a celková rozloha země 637 660 km2. Hlavním městem je Mogadišo. Hraničí s Etiopií 1626 km, Keňou 682 km a Džibuti 58 km.

POVRCH

Sever země vyplňuje Somálská vysočina, která dosahuje vrcholem Shimber Berris výšky 2416 m n.m. při pobřeží se zokládá Somálská nížina.

- Mogadišo a Somálská vysočina

PODNEBÍ

Podnebí je tropické horké a suché. Na jihu země, při pobřeží, je vliv monzunového proudění. Období dešťů je v letních měsících. Průměrná teplota v Mogadišu je 27°C po celý rok.

VODSTVO

Území Somálska protékají dvě řeky, Ganána a Šibelli, které se vlévají do Indického oceánu. Řeky se využívají hlavně k zavlažování.

ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO

Vlhčí pobřežní lem je ve vnitrozemí nahrazen suchou polopouští krajinou, horskou stepí. Na jihu země se můžeme setkat se Savanou. Typickým živočichem je Hyena skvrnitá.

- Safari v NP Kismayo

OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ

Většina obyvatel žije na venkově, kočovným způsobem života a nevlastní skoro žádný majetek kromě několika zvířat. Pokud přijdou o své „stádo“ hladovějí. Obyvatelé jsou naprosto závislí na mezinárodní pomoci.

Národnostní složení: Somálci 85%, dále národy Bantu a Arabové. Úředním jazykem je somálština, angličtin a italština další např: arabština. V náboženství převažuje Sunitský Islám. 40% populace tvoří děti. Naděje dožití je velmi nízká 55 let. Nízká a nedostupná je i úroveň zdravotnictví. Značná část populace má omezený přístup k pitné vodě, trpí hladem a podvýživou.

Oficiálně se Somálsko dělí do 18 regionů ale fakticky je země rozdělena do oblastí ovládaných klany, místními vládami nebo islámským hnutím Aš-Šabad ... Nejvýznamnější zájmové skupiny a současné politické a územní dělení Somálska.

- Hlad, podvýživa a nekončící konflikty, obraz současného Somálska

Mogadišo - asi 1,5 mil. obyvatel, historické, hlavní město je zároveň i nejvýznamnějším přístav státu. Město bylo založeno již v 10. st. perskými a arabskými kupci, díky své poloze na pobřeží Indického oceánu se stalo významným obchodním centrem. Další např: Marka, Berbera - přístav na pobřeží Adenského zálivu.

HOSPODÁŘSTVÍ - TĚŽBA A PRŮMYSL

Jeden z nejchudších států světa má ložiska barevných rud např: mědi cínu bauxitu ale ta nejsou využívána, tradiční "evropské" pojetí průmysu zde neexistuje.

Důležité jsou obory petrochemi, potravinářský průmysl- cukrovarnictví, kožedělný průmysl.. Malý export země je zastoupen: kůžemi, živými zvířaty, banány, bavlnou. .

Ilegální příjmy Somálska pocházejí z novodobého námořního pirátství a oblast Adenského zálivu se řadí mezi nejvíce rizikové oblasti světové námořní dopravy.

Země se řadí i mezi přední státy tzv. "odpadkového neokolonialismu". Z důvodů vysokých cen za likvidaci nebezpečného odpadu a přísných zákonů na ochranu životního prostředí vyspělých států světa, je část odpadu pomocí některých firem ilegálně vyvážena do zemí tzv. třetího světa. Zde je za úplatu odpad "ekologicky likvidován". Ve skutečnosti často odpad končí v oceánech nebo na obrovských skládkách za městy a stává se do budoucna časovanou ekologickou katastrofou.

DOPRAVA

- Adénský záliv, světově významná "tepna" námořní dopravy spojuje Asii a Evropu

ZEMĚDĚLSTVÍ

Mezi hlavní pěstované plodiny patří banány, cukrová třtina, bavlna, kukuřice, proso, čirok. Na několika plantážích se pěstuje banánovník a bavlník. V živočišné výrobě je to chov koz, ovcí i velbloudů.Důležitý je rybolov.

Somálsko není soběstačné v produkci potravin, je závisloslé na mezinárodní pomoci. Řada obyvatel je ohhrožena podvýživou. Zemědělství je ohroženo opkujicími se obdobími sucha, nadměrnou pastvou i půdní erozí a degradací půdy.

CESTOVNÍ RUCH

Vzhledem k bezpečnostní situaci není doporučována návštěva Somálska. Stabilnější situace je v Somalialandu. Za případnou návštěvu stojí NP Kismayo na jihu země, pláže při pobřeží Indického oceánu nebo Mogadišo: stará čtvrť Hammar Wein, Ktedrála nebo mešita.

- Katedrála a mešita Fakr al-Din v Mogadišu