HISTORIE

První obyvatelé osídlovali území současné Nigérie už od pravěku. Od 9. století zde vznikaly první státní útvary, městské státy, nejdříve otrokářského později feudálního systému. V 10. století říše Nupe, ve 13. století říše Benin a později Jorubská říše.

Výhodná geografická poloha lákala evropské kolonisty, především Španěly a Nizozemce, kteří od 15. století na jihu, při pobřeží Guinejského zálivu, obchodovali s otroky, zlatem a slonovinou. Později se hlavními komoditami staly: palmový olej, kakao, kaučuk, tropické dřevo a arašídy. Severní oblasti Sahelu zůstaly téměř nedotčeny a vznikala zde nezávislá města např: Sokoto, Kano ...

V 19. století se Nigérie stává britskou kolonií a v roce 1914 je rozdrobena země sloučena do jednoho státu. Velká etnická pestrost země způsobila, že některé spory mezi jednotlivými národy vedly až k válkám. V roce 1960 se Nigérie stává nezávislým státem složeným ze tří hlavních oblastí: sever ovládají Hausové a Fulbové - jihozápad náleží Jorubům - jihovýchod kontrolují Ibové.

V roce 1967 byla na jihovýchodě země objevena ropa. Ibové vyhlásili nezávislý stát Biafru a vše vyústilo v občanskou válku, která si v letech 1967 – 70 vyžádala více než 1 mil. obětí. Země byla rozdrobena i v 80. letech a ještě v roce 1996 byla federace tvořena 36 státy. V roce 1998 zemřel poslední vojenský diktátor,Sani Abacho, "prý " na předávkování viagrou při návštěvě nočního klubu. Zemi se tak otevřela možnost uspořádání svobodných voleb.

Přesto jsou stále vojenské "šarvátky" na dením pořádku a situace v zemi není úplně přehledná. Za zmínku stojí islámská teroristická organizace Boko Haram, která operuje i na území Nigérie. Vztahy mezi jednotlivými etnickými skupinami jsou taktéž napjaté.

POLOHA A ROZLOHA

Nigérie je přímořským státem, západní Afriky, při pobřeží Guinejského zálivu, který je součástí Atlantského oceánu. Nigérie je největší zemí oblasti a nejlidnatějším státem Afriky, počet jeho obyvatel je kolem 221 mil. (2022) Celková rozloha země je 923 768 km2. Státní hranici má s Kamerunem, Nigerem, Čadem a Beninem.

POVRCH

Sever země, při hranicích s Nigerem a Čadem, pokrývá rovinatá suchá savana. Na východě země, při hranicích s Kamerunem se zvedá Adamauské pohoří, s nejvyšším bodem země Dimlang 2042 m n.m. Centrální část vyplňuje náhorní plošina Jos. Směrem k jihu území přechází v ploché nížiny, místy s bažinami, protkané hustou sítí říčních ramen a kanálů.

- Fulbové, jedna z největších etnických skupin Nigérie

PODNEBÍ

Tropické klima se značnými teplotními i srážkovými rozdíly mezi severem a jihem země.

Sever a severovýchod Nigérie má suché tropické klima s malým množstvím srážek. Od severu se rozšiřuje pás Sahelu. Centrální Abuja má průměrnou roční teplotu 27°C.

Jih a jihovýchod země má tropické monzunové podnebí s ročními srážkovými úhrny až 4000 mm. Nejvlhčím měsícem je červen.

VODSTVO

Řeka Niger a její levostranný přítok Benue tvoří páteřní síť říčního systému Nigérie. Na Nigeru byla vybudována důležitá vodní nádrž Kainji. Při hranicích s Čadem, na severu, zasahuje na území země bezodtoké Čadské jezero.

- nejdůležitější řeka západní Afriky - Niger

ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO

Tropické deštné lesy na jihu země jsou stále obydleny i vzácnými gorilami. Mangrové porosty se vyskytují na pobřeží v místech, kde se do zálivů vlévají vodní toky. Tropický les byl vždy velice důležitý, protože poskytoval palmový olej, kaučuk, tropická dřeva. V okolí pobřežních bažin se vyskytují mouchy tse- tse. Savany ležící severně od plošiny Jos přecházejí v suchou, velice řídce porostlou, oblast Sahelu.

OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ DĚLENÍ

Nigérie je směsicí různých národů a odlišných kultur. V současnosti (2022) se 221 mil. obyvatel člení na více než 250 etnických skupin, ale kolem 70% obyvatel tvoří čtyři největší kmeny: Hausové, Fulbové, Jorubové, Ibové.

Průměrný věk dosahuje 60 let, vysoký je přirozený přírůstek obyvatelstva. Většina obyvatelstva je soustředěna na jihu, při pobřeží Guenejského zálivu, při deltě Nigeru.

Úředními jazyky jsou: angličtina, hauština, iboština, jorubština a další africké jazyky. Nábožensky je země rozdělena na muslimský sever, muslimové tvoří 50% věřících a křesťanský jih, křesťané tvoří 40% věřících. Stále je důležitý i animismus.

Federativní stát, v rámci Commonwealthu, tvoří 30 států a teritorium hlavního města.Např: Abuja Federal Capital Territory (hlavní město), Adamawa, Anambra, Benue, Borno, Ebonyi, Edo, Enugu, Imo, Jigawa, Kaduna, Kano, Kwara, Lagos, Nassarawa, Niger, Ogun, Plateau, Sokoto ...

Abuja - 3,5 mil obyvatel, nové hlavní město země - dnes sídlo vlády, neutrální území, památky Národní mešita, centrum finačního sektoru ...

- Národní měšita v Abuji a slum Makoko u Lagosu

Lagos - bývalé hlavní město - v aglomeraci téměř 16 mil. obyvatel, největší přístav, důležité hospodářské centrum země, centrum Jorubů, velice rychlá urbanizace,centrum Nollywoodu, nebezpečné chudinské čtvrti slumy ...

Kano - v aglomeraci téměř 4 mil. obyvatel, "meka" muslimů, kulturní a obchodní centrum severu země, hlavním obchodním střediskem bylo již ve 12. století, tvořilo začátek důležité karavanní stezky přes Saharu ...

Port Harcourt - 2 mil obyvatel, druhý největší přístav v zemi ležící ve východní části delty Nigeru, hospodářské centrum ...

TĚŽBA A PRŮMYSL

Obrovské zásoby nerostných surovin: ropy, zemního plynu, uhlí, železné rudy, cínu, vápence, mramoru i zlata znamenaly rychlý rozvoj především těžebního průmyslu a chemického průmyslu - petrochemie. Příjmy země jsou z 90% závislé na ropě, Nigérie je významných světovým těžařem, členem sdružení OPEC. Většina ropných polí však patří společnosti Royal Dutch Shell. Rychle se rozvíjí sektor služeb, především finančnictví, cestovní ruch, mezinárodní obchod. Významný je filmový průmysl tzv. Nollywood (Lagos, Enugu) Nigérie je spolu s JARem nejbohatší země Afriky.

Rozvoj navazujícího strojírenství je pomalejší. Tradiční odvětví tvoří potravinářský a textilní průmysl. Důležitá je těžba tropického dřeva.

- mapy hospodářství a přírodních krajin Nigérie

DOPRAVA

Původní dopravní tepnu tvořila řeka Niger a její přítoky. Vybudováním silnic a železnice její význm poklesl. Nigérie má v současnosti jednu z nejhustších dopravních sítí západní Afriky, přesto je její kvalita a výkonnost s evropskými státy nesrovnatelná. Mezinárodní letiště v Lagosu, Kanu, Abuji a Port Harcoutu uskutečňují největší objemy přepravy v letecké dopravě. Lagos a Port Harcout a Bonny - vývoz ropy - jsou i největší přístavy na pobřeží Atlantského oceánu.

ZEMĚDĚLSTVÍ

Zemědělství, přes rychlý růst těžby v posledních letech, stále zaměstnává většinu práceschopného obyvatelstva. Nejdůležitější plodiny pěstované pro export jsou: bavlník, kakaovník, podzemnice olejná - arašídy, palma olejná, kaučukovník, tropické ovoce. Pro přímou spotřebu se pěstuje kukuřice, proso, čirok, maniok (kasava), rýže ... Živočišnou výrobu zastupuje chov skotu a koz na severu a rybolov na jihu země.

CESTOVNÍ RUCH

Lagos - Obův, neboli královský palác, historické čtvrti na ostrově Lagos. Historické město Kano zařazené na seznam památek UNESCO s proslulým tržištěm, které prosperuje od 14. století.

- historické město Kano a obydlí Hausů

Zajímavá rekreační oblast vzniká ve vnitrozemí na plošině Jos. Pro turisty jsou velkým lákadlem nekonečné písčité pláže při pobřeží Guinejského zálivu, stejně jako výlety do pralesa - Oshogbo nebo jízdy na vydlabaných kánoích na kanálech a říčních ramenech..

- Oshogbo a jeho posvátný prales (sacred forest) s pozůstatky "pralesní vesnice"

Nigérie se řadí mazi nejúspěšnější fotbalové reprezentace afrického kontinentu.