Česká republika je středně hornatá země s převahou pahorkatin a vrchovin.Tabulka 1. Nejvyšší vrchol České republiky - Sněžka 1602 m n. m. se nachází v Krkonoších. Celkem 391 hlavních vrcholů na území ČR dosahuje hranice 1 000 m n. m. Jako nejnižší bod, přírodního charakteru, na území ČR se udává výtok Labe u Hřenska na státní hranici s Německem - 115 m n. m. Střední nadmořská výška ČR je 430 m n. m.
Tabulka 1 - Absolutní a relativní výškové členění ČR a velikost zastoupeného území
| absolutní výška | v m n. m | území | relativní výška | v m | území |
| nižiny | do 200 | 5 % | roviny | do 30 | 4 % |
| vysočiny | 200 - 500 | 62 % | pahorkatiny | 30 - 150 | 50 % |
| vysočiny | 500 - 1000 | 32 % | vrchoviny | 150 - 300 | 34 % |
| vysočiny | nad 1000 | 1 % | hornatiny | 300 - 600 | 12 % |
KRASOVÉ OBLASTI A TVARY
Krasové oblasti jsou místa se specifickým reliéfem, který se vytvořil na územích budovaných karbonátovými horninami např: vápenci a dolomity procesem krasovění.
Krasové tvary se vytvářejí na povrchu i v podzemí. Nejrozsáhlejší a nejvýznamnější krasové oblasti - Moravský kras, Český kras a severomoravské krasové území, se vážou na vápence devonského a méně často na vápence silurského stáří.
Krasové oblasti mají většinou nedokonale vyvinutou krasovou morfologií a omezenou nabídku krasových jevů a tvarů, často přerušovanou nekrasovými horninami.
- obrázky Moravského krasu
Moravský kras
- od Brna na sever ke Sloupu a Holštejnu se táhne 3 - 5 km široké a 25 km dlouhé pásmo s plošně nejrozsáhlejším krasovým územím v ČR
- obsahuje širokou škálu dobře vyvinutých krasových fenoménů i volných podzemních toků např: Punkva
- zahrnuje systém Amatérské jeskyně - nejdelší krasový jeskynní systém v ČR (35 km podzemních prostor), propast Macochu s hloubkou 138 m, jeskyně Balcarka, Sloupsko-Šošůvské jeskyně, Kateřinská jeskyně
Český kras
- druhé největší krasové území v ČR v povodí řeky Berounky mezi Berounem a Prahou
- obsahuje Koněpruské jeskyně a řadu dalších např: travertinovou jeskyni Sv. Ivana – jeskyni Axamítova brána, Závrt s mastným flekem ...
Bozkovské dolomitové jeskyně v Podkrkonoší
- okolí obce Bozkov
- nejdelší jeskynní systém v dolomitech na území ČR o celkové délce 1 040 m s množstvím podzemních jezer
- okolí Hranic na Moravě a Teplic nad Bečvou
- Hranická propast nejhlubší propast v ČR i v Evropě s doposud změřenou hloubkou 404 m, z toho více něž 205 m pod hladinou krasového jezírka
- Zbrašovské aragonitové jeskyně - vznikly působením srážkových vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek
- výzdobu jeskyní tvoří aragonit, gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky
- je nejteplejší jeskyní v ČR s celoročně stálou teplotou 14 ° - 16 °C
Javoříčský kras
- jeskyně jsou situovány u Litovle
– jeskyně vázané na říčku Špraněk - Javoříčské jeskyně, Zkamenělý zámek
– ve vápencích vrchu Třesín - Mladečské jeskyně, horizontální jeskyně Podkova se dvěma vchody o délce 162 m, jeskyně Ve štole se speleoterapeutickou léčebnou
kras Králického Sněžníku
– nachází se v údolí horního toku Moravy
- Tvarožné díry - vývěrový subhorizontální systém chodeb a kanálů o délce asi 245 m
- oblast Jeseníků jeskyně Na Špičáku, jeskyně Na Pomezí
PSEUDOKRASOVÉ OBLASTI A TVARY
Vytváří krasové tvary reliéfu v nekarbonátových horninách. Nejvíce se vyskytují v souvrstvích kvádrových pískovců skalních měst - převažují puklinové, suťové a rozsedlinové jeskyně a propasti.
- obrázek pseudokrasových jeskyní Na Girové a Kněhyňské jeskyně v Beskydech
Pseudokras se vytvořil také v pískovcích flyšového pásma Karpat - Kněhyňská jeskyně,a vulkanitech Českého středohoří. Nejdelším jeskynním systémem v nekrasových horninách je Teplická jeskyně v Adršpašsko - teplických skalách, s délkou 1 065 m jedna z nejdelších jeskyní ve střední Evropě.
SKALNÍ MĚSTA
Vyvinula se v pískovcích české křídové tabule. Svými tvary připomínají zříceniny města. Jednotlivé věže, bloky, stěny, izolované skály tvoří výrazné dominanty krajiny. Vznikají zvětráváním, působením vody a větru, a odnosem v propustných pískovcích, které jsou odděleny soustavou puklin vytvářející kvádrovité bloky.
Adršpašsko - teplické skály
- největší pískovcové skalní město střední Evropy
- vzniklo v pramenné oblasti Metuje na ploše 28 km2
- vlivem tektonické a erozní činnosti byla souvislá pískovcová tabule turonského stáří rozčleněna do unikátního skalního města s množstvím věží a pilířů
K nejznámějším v ČR dále patří:
Děčínské a Jetřichovické stěny - území zahrnující kaňonovitá údolí (soutěskyi říčky Kamenice), až 150 m vysoké skalní stěny, věže, pilíře, převisy,římsy, okna a skalní brány, s nichž Pravčická brána , největší skalní brána v Evropě, dosahuje výšky až 16 m a šířky 26,5 m.
oblast Kokořínska - ležící severně od Prahy, je charakteristická výskytem skalních pokliček, které tvoří tvrdé železité až slepencové skalní desky pokryté nepravidelně kužely z méně odolných pískovců
Jičínská pahorkatina - území na levém břehu Jizery. Tvořeno třetihorními sedimenty, zejména pískovci, z nichž vystupují četné výrazné bazaltové suky, sopouchy a žíly např:Trosky, Mužský, Vyskeř a řada pískovcových skalních měst - Hrubá Skála, Prachovské skály
GLACIÁLNÍ A PERIGLACIÁLNÍ OBLASTI A TVARY
Glaciální a periglaciální tvary reliéfu vznikaly v období pleistocénu - čtvrtohor, kdy se na území ČR vyskytovaly ledovce.
Pozůstatkem kontinentálního zalednění - pevninského ledovce je např: krajina Osoblažského výběžku, Žulovská pahorkatina s výskytem oblíků, sandrů a eskerů.
- obrázky Černého jezera na Šumavě a Petrových kamenů na Pradědu
V horských oblastech nejvyšších českých pohoří se nacházel horský ledovec, který vymodeloval ledovcové kary na Šumavě - např: Černé, Prášilské, Čertovo jezero. Mrazovým zvětráváním vznikly – mrazové sruby oddělující kryoplanační terasy v Hrubém Jeseníku – Petrovy kameny. Balvanová moře a proudy na Břidličné hoře. Vrcholová skaliska „tory“ Dívčí kameny v Krkonoších, na Keprníku nebo Vozka v Jeseníkách.
SPRAŠE A VÁTÉ PÍSKY
V chladném období čtvrtohor byl povrch porostlý sporadickou vegetací , proto větry přenášely a ukládaly zvětraliny a takto vznikaly sprašové pokryvy a váté písky v oblastech středních Čech v Polabí a moravských úvalů na jižní Moravě.
