PODNEBÍ

Slovenská republika leží v mírném podnebném pásu a je pro ni typické střídání čtyř ročních období s převládajícím západním prouděním vzduchu. Klimatické poměry Slovenska se proto výrazně neliší od poměrů v ČR.

Výraznější vliv na podnebí má reliéf a nadmořská výška a na rozdíl od ČR se zde více uplatňuje vliv východoevropského kontinentálního klimatu, který ovlivňuje podnebí především východního Slovenska. Jsou zde větší výkyvy teplot v průběhu dne i roku, srážky jsou zde nižší a spadnou především v létě.

Nížiny Slovenska jsou teplejší a sušší než v ČR. Nejnižší srážkové úhrny se pohybují do 500 mm ročně. Tyto hodnoty byly naměřeny v dolním Pováží, v Liptovské a Popradské kotlině v oblasti srážkových stínů Bílých Karpat, Fater a Tater. Roční srážková maxima jsou v Tatrách ve Studenovodské dolině až 2 130 mm. V Tatrách prší až 190 dnů v roce a sněhové srážky tvoří až 40 % ročního srážkového úhrnu.

Teploty na území Slovenska kolísají od -3,7° C na Lomnickém štítu do 10,4° C ve Štúrovu na jihu Podunajské nížiny.  

- mapy znázorňují průměrné lednové a červencové teploty se srážkovými úhrny

 

Podnebné oblasti na území Slovenska vymezujeme na základě klimatických charakteristik např: počtu letních dnů, počtu mrazových dnů, podle srážkových úhrnů … Rozlišujeme:

- chladné oblasti se vyskytují v horských oblastech nad 700 m n.m. a zaujímají především střední pásmo Západních Karpat

- mírně teplé oblasti se vyskytují zhruba od 400 m n.m. - 700 m n.m., sprůměrnou červencocou teplotou do 16°C a zahrnují podhorské oblasti

- teplé oblasti oblasti zasahují do 400 m n.m. a mají alespoň 50 dnů s denní teplotou vyšší než 25°C, patří zde Podunajská a Záhorská nížina, Košická kotlina, Pováží ...

VODSTVO

Území Slovenska je odvodňováno dvěma evropskými moři. Úmoří Černého moře odvádí 96 % plochy, a na úmoří Baltského moře připadají 4 % plochy státního území, prostřednictvím Popradu do Dunajce a dále do Visly. Maximálních vodních stavů dosahují řeky na jaře, v době tání sněhové pokrývky, pouze Dunaj má své maximum v létě.

Nejvýznamnějšími vodními toky jsou:

Dunaj - nejvýznamnější řeka Slovenska, na území státu je splavný v celé své délce 172 km. Soustavou umělých vodních kanálů je spojen s Mohanem a Rýnem a vytváří evropskou říční tepnu.

Váh - nejdelší voní tok na území Slovenska - 403 km, je splavný v délce 78 km. Na Váhu byla vybudována největší soustava přehrad tzv. Vážská kaskáda s 22 nádržemi.

Hron - druhá nejdelší řeka na území Slovenska s délkou 298 km, je využívána pro energetické účely a vodáctví, ústí do Dunaje.

Bodrog - poslední splavná řeka státu v délce necelých 8 km se nachází na JV území

Dunajec - vodní tok, který náleží k Baltskému úmoří, odvodňuje NP Pieniny

- obrázek znázorňuje pltě (vory) na Dunajci v NP Pieniny

JEZERA A VODNÍ NÁDRŽE

Podle původu vzniku na území Slovenska převažují jezera ledovcová - plesa - největší je Velké Hincovo pleso o rozloze 20 ha a hloubce 53 m nebo Štrbské pleso ve Vysokých Tatrách. Některá jezera vznikla zahrazením údolí sesuvem např: hrazené jezero Mořské oko (Velké Vihorlatské jezero). Podunajská nížina obsahuje řadu říčních jezer např: Devínské jezero a v krasech jsou zastoupena krasová jezera např: Lúčanské jezero.

Nejvíce vodních nádrží bylo vybudováno na Váhu. Plošně nejrozsáhlejší je Oravská přehrada o rozloze 35 km2, Zemplinská Širava, Liptovská Mara a Domaša.

PODPOVRCHOVÉ VODSTVO

Největší zásoby podpovrchového vodstva se nacházejí v Podunajské nížině na Žitném ostrově. Součástí podpovrchových vod je i vodstvo v krasech.

Minerální prameny jsou rozmístěny téměř na celém území státu. Kyselky a vřídla vyvěrají např: Banské Štiavnici, Bešeňové,Trenčianských Teplicích, Podhajská, Bojnicích nebo Sliači. Nejznámější jsou termální prameny v lázních Piešťanech které dosahují teploty až 69°C.