| stát | rozloha v km2 | počet obyvatel v mil. | hlavní město |
| Kypr | 9300 | 0,8 | Nikósie |
| Turecko | 780 600 | 84 | Ankara |
| Libanon | 10 400 | 6,5 | Bejrút |
| Izrael | 20 700 | 8,5 | Jeruzalem |
| Sýrie | 185 200 | 17,5 | Damašek |
| Jordánsko | 97 700 | 11 | Ammán |
| Írán | 1 648 000 | 84 | Teherán |
| Irák | 434 900 | 16 | Bagdád |
| Afghánistán | 647 500 | 40 | Kábul |
| Saudská Arábie | 2 149 700 | 30 | Rijád |
| SAE | 83 600 | 11 | Abú Dhabí |
| Kuvajt | 17 800 | 4,5 | Kuvajt |
| Bahrajn | 600 | 1,5 | Manáma |
| Jemen | 528 000 | 30 | Saná |
| Omán | 212 500 | 5 | Maskat |
| Katar | 11 000 | 3 | Dauhá |
Regionální geografie Asie
Při regionalizaci států Asie vycházíme z geografických a kulturních zvláštností, i z rozdílného historického a politického vývoje území, na základě kterých vyčleňujeme několik oblastí:
Region severní Asie zahrnuje jediný stát - RUSKOU FEDERACI
Současné Rusko, nástupnický stát Svazu sovětských socialistických republik - SSSR, se rozkládá na euroasijském kontinentu.
Pohoří Ural odděluje dva zcela odlišné makroregiony - evropské Rusko od asijského Ruska. Asijské Rusko zaujímá téměř 80% rozlohy Ruské federace a zasahuje až k Beringovu průlivu, který odděluje Severní Ameriku od Asie.
OBLAST STŘEDNÍ ASIE A ZAKAVKAZSKO
| stát | rozloha v km2 | počet obyvatel v mil. | hlavní město |
| Kazachstán | 2 717 300 | 19 | Astana |
| Kyrgystán | 198 500 | 7 | Biškek |
| Tádžikistán | 143 100 | 10 | Dušanbe |
| Uzbekistán | 447 400 | 33 | Taškent |
| Turkmenistán | 488 100 | 6 | Ašchabad |
| Arménie | 29 800 | 3 | Jerevan |
| Gruzie | 69 700 | 4 | Tbilisi |
| Azerbajdžán | 86 600 | 10 | Baku |
Oblast střední Asie tvoří nezávislé státy - KAZACHSTÁN, TÁDŽIKISTÁN, KYRGYSTÁN, UZBEKISTÁN a TURKMENISTÁN. Někdy je do tohoto regionu připojovám i AFGHÁNISTÁN.
Region má značné zásoby nerostného bohatství ale i značné sociální a národnostní problémy. Všechny tyto země, mimo Afghánistán, byly součástí bývalého SSSR. V současnosti je většina zemí sdružena v politicko - hospodářské organizaci Společenství nezávislých států - SNS.
Zakavkazsko tvoří složitý etnografický region. Střetávají se zde desítky rozdílných národů a národností, kultur i náboženství.
Strategicky velice významné území bylo od nepaměti místem, kudy probíhaly hlavní transkontinentální trasy spojující Evropu s Asií. V předpolí Kavkazu probíhá hranice mezi Evropou a Asií.
V současnosti Zakavkazsko zastupují nezávislé státy - ARMÉNIE, AZERBAJDŽÁN a GRUZIE.
Autoři některých učebnic Střední Asiíí a Zakavkazko zahrnují pod oblast Západní Asie.
| stát | rozloha v km2 | počet obyvatel v mil. | hlavní město |
| Indie | 3 287 600 | 1 400 000 | New Dillí |
| Pákistán | 803 900 | 240 000 | Islamábád |
| Bangladéš | 144 000 | 166 000 | Dháka |
| Srí Lanka | 65 600 | 23 | Kolombo |
| Maledivy | 300 | 0,5 | Malé |
| Bhútán | 47 000 | 1 | Thimbu |
| Nepál | 140 800 | 31 | Káthmandu |
Jižní Asie nebo-li indický subkontinent vznikl na rozhraní třetihor a čtvrtohor při Alpinsko-himálajském vrásnění, při střetu "ostrova z obrovskou pevninou". Při tomto "nárazu" byly vyvrásněny Himálaje, nejvyšší pohoří na Zemi.
Jižní Asii tvoří polostrov Přední Indie s úrodnou Indoganžskou nížinou, ostrovy Indického oceánu a horské oblasti Himálaje.
Region je pod silným vlivem náboženských tradic Islámu a Hinduismu. Současným problémem Jižní Asie je rychlý růst populace.
Současné státy tvoří: INDIE, PÁKISTÁN, BANGLADÉŠ, SRÍ LANKA, MALEDIVY, NEPÁL a BHÚTÁN.
| stát | rozloha v km2 | počet obyvatel v mil. | hlavní město |
| Thajsko | 514 000 | 70 | Bangkok |
| Brunej | 5 800 | 0,4 | Bandar Seri Begawan |
| Filipíny | 300 000 | 108 | Manila |
| Malajsie | 329 600 | 33 | Kuala Lumpur |
| Indonésie | 1 904 600 | 280 | Jakarta |
| Singapur | 600 | 5,5 | Singapur |
| Myanmar | 676 600 | 57 | Neipyijto |
| Kambodža | 181 000 | 17 | Phnompenh |
| Vietnam | 329 600 | 98 | Hanoj |
| Laos | 236 800 | 8 | Viangchan |
| Východní Timor | 15 000 | 0,9 | Dilli |
Tvoří území vymezené polostrovem Zadní Indie, Malajským poloostrovem a ostrovy Indického a Tichého oceánu. Celá oblast je pod vlivem pravidelných sezónních větrů - monzunů.
Region má značné zásoby rud barevných kovů i vhodné klima pro zemědělství.
Rozdílná hospodářská úroveň oblasti je dána rozdělením zemí na tzv" nově industrializované země - asijské tygry (draky) - státy s rychle rostoucí ekonomikou - THAJSKO, BRUNEJ, FILIPÍNY, MALAJSIE, SINGAPUR, INDONÉSIE a země s nestabilní politickou situací i hospodářatvím - MYANMAR (BARMA),KAMBODŽA, LAOS, VIETNAM, VÝCHODNÍ TIMOR.
Autoři některých učebnic část jižní Asie a jihovýchodní Asii zahrnují pod oblast Monzunové Asie.
| stát | rozloha v km2 | počet obyvatel v mil. | hlavní město |
| Japonsko | 372 300 | 127 | Tokyo |
| Čína | 9 560 800 | 1 420 000 | Peking |
| Korea | 98 500 | 52 | Soul |
| KLDR | 121 200 | 26 | Pchkongjang |
| Mongolsko | 1 565 000 | 3,3 | Ulanbátar |
Území zahrnuje vysohorské plošiny a pánve Asie, čínské veletoky s náplavovými nížinami i obrovské pouště.
Region s nejvyspělejšími i nejstaršími kulturami na Zemi je pod vlivem východních náboženských i filozoficívh systémů, které vychovávaly k "poslušnosti a pracovitosti".
Současnou východní Asii zastupují nejdůležitější mocnosti světa - JAPONSKO, ČÍNA, KOREA (Jižní Korea) i rozvojové země stojící na periferii - KLDR (Severní Korea) a MONGOLSKO.
Území, kde dochází ke styku tří světadílů Evropy, Asie a Afriky bylo od nepaměti v centru dění lidské civilizace. Oblast se považuje za jednu z "kolébek lidské civilizace" a "zrodila" se zde světová náboženství Křesťanství, Islám a Judaismus.
Oblast vymezujeme moři: Středozemním, Černým, Kaspickým, Rudým a Perským zálivem nebo polostrovy: Malou Asií a Arabským.
Toto strategické území, a v 20.století objevené zásoby ropy, opět posunuly oblast do popředí zájmů světových mocností.
Region se často rozděluje na státy: Blízkého východu - KYPR, TURECKO, LIBANON, IZRAEL, SÝRIE a JORDÁNSKO.
Středního východu -IRÁK, ÍRÁN, AFGHÁNISTÁN, SAUDSKÁ ARÁBIE, SAE (SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY), KUVAJT, BAHRAJN, JEMEN, OMÁN a KATAR.
V roce 2011 začaly vzpoury a boje o nezávislost a svobodu arabských zemí. Zhroucení totalitních režimů států severní Afriky a Blízkého východu je označováno jako období arabských revolucí.