1.1. Stupně prospěchu a celkový prospěch
Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný
Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé
Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace v povinných vyučovacích předmětech a klasifikaci chování, do celkového hodnocení se nezahrnuje klasifikace v nepovinných předmětech.
Žák je na konci prvního a druhého pololetí hodnocen takto:
prospěl (a) s vyznamenáním
prospěl (a)
neprospěl (a)
nehodnocen (a)
Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný a průměrný prospěch z vyučovacích předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré.
Žák prospěl, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný.
Žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný.
Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl alespoň stupně celkového hodnocení prospěl.
1.2. Neklasifikování žáka
a) Pokud vyučující nemá dostatečné podklady pro uzavření klasifikace, informuje o tom neprodleně třídního učitele, který to projedná s ředitelem školy.
Nelze-li žáka hodnotit na konci 1. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 1. pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za 1. pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v 1. pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.
Nelze-li žáka hodnotit na konci 2. pololetí, určí ředitel pro jeho hodnocení náhradní termín v posledním týdnu měsíce srpna. Tento termín je možné prodloužit z vážných důvodů do konce září. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
V případě, že je žák neklasifikován, koná zkoušku na doplnění klasifikace, jejíž termín stanoví ředitel na návrh vyučujícího. Zkoušejícím je příslušný vyučující. Termín zkoušky je sdělen zákonnému zástupci nezletilého žáka nebo zletilému žákovi elektronickou poštou, telefonem nebo sms zprávou.
Zkouška na doplnění klasifikace slouží k doplnění klasifikace pouze z části nebo částí klasifikačního období. Toto hodnocení se pak zahrne do celkové klasifikace společně s již získanými hodnoceními.
O zkoušce vyučující sepíše protokol a předá ho řediteli školy.
1.3. Pochybnosti o správnosti hodnocení
Jestliže má zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do třech pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do třech pracovních dnů od vydání vysvědčení (výpisu), požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím v daném předmětu ředitel školy, může požádat krajský úřad.
Po sdělení žádosti je žák přezkoušen ihned. V úvahu jsou vzaty technické a organizační možnosti, které s přezkoušením souvisejí.
Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zletilému žákovi nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka.
O přezkoušení žáka se pořizuje protokol, který třídní učitel zařadí k údajům o žákovi.
1.4. Uvolnění z výuky povinného předmětu
Ředitel školy může uvolnit žáka z účasti na vyučování v daném předmětu na základě vyjádření příslušného lékaře. Jestliže je žák z výuky některého předmětu (např. tělesné výchovy) v 1. nebo 2. pololetí uvolněn, určí ředitel školy způsob zaměstnání žáka v době vyučování tohoto předmětu. Je-li předmět zařazen na první nebo poslední vyučovací hodinu, může ředitel školy na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka uvolnit žáka na dobu vyučování tohoto předmětu zcela.
1.5. Opravné zkoušky
Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný nejvýše ze dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku.
Opravná zkouška je komisionální.
Termín stanoví na návrh vyučujícího ředitel školy v posledním srpnovém týdnu. Termín zkoušky je sdělen zákonnému zástupci nezletilého žáka nebo zletilému žákovi písemně, elektronickou poštou, telefonem nebo sms zprávou.
Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání bez omluvy nedostaví, neprospěl.
Pokud se žák nemůže z vážných důvodů dostavit k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do konce září, do té doby navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník.
Jestliže má student na konci školního roku tři nedostatečné nebo po opravných zkouškách aspoň jednu nedostatečnou z povinného předmětu, může mu ředitel povolit opakování ročníku. V opačném případě studium žáka na škole končí.
1.6. Komisionální zkoušky
Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
a) koná-li rozdílovou zkoušku,
b) podá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka žádost o přezkoušení nebo pokud se přezkoušení koná z podnětu ředitele střední školy,
c) koná-li opravnou zkoušku,
d) při studiu jednotlivých vyučovacích předmětů,
e) je-li žák osvobozen od povinnosti docházet do školy.
Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, dalšími členy jsou zkoušející učitel vyučující žáka danému vyučovacímu předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise zřizovatel EDUCAnet a. s. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Rozhodnutí o klasifikaci je konečné v případech uvedených pod písmeny b) a c).
2. Zásady klasifikace
Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V případě, že některému předmětu vyučují dva učitelé, klasifikují po vzájemné dohodě. Známky ze všech předmětů musí být zapsány do počítače v termínu stanoveném ředitelem školy.
Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat hodnocení, které žák za dané klasifikační období získal. Stupeň prospěchu však nemusí být aritmetickým průměrem známek za příslušné období. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. V průběhu klasifikačního období sdělují učitelé všechny důležité poznatky o žácích třídním učitelům. Závažné problémy řeší třídní učitelé s vedením školy okamžitě. Před klasifikační poradou podávají návrhy na řešení problémů svých žáků.
Třídní učitel zapisuje výchovná opatření a další údaje o chování žáka do elektronické karty žáka. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v průběhu třídních schůzek a pohovorů se zákonnými zástupci.
V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje zákonné zástupce žáka třídní učitel bezprostředně a prokazatelným způsobem. Ředitel školy informuje zákonné zástupce žáka o závažných prohřešcích žáků bezprostředně a prokazatelným způsobem. Stejným způsobem jsou informováni o prospěchu a chování zletilého žáka osoby s vyživovací povinností vůči němu.
3. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
Na začátku klasifikačního období vyučující prokazatelně seznámí žáky s pravidly a podmínkami klasifikace. Pokud vyučující používá bodovací systém, seznámí žáky na počátku klasifikačního období, jakým způsobem si body převedou na známku.
Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména:
a) soustavným diagnostickým pozorováním žáků
b) soustavným sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování
c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, aj.)
d) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
e) analýzou výsledků různých činností žáků
f) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologické poradny
g) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci, nebo s osobami s vyživovací povinností u zletilých žáků
Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení, které je prováděno výhradně před třídou, oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě a zdůvodní stanovený klasifikační stupeň. Výsledek písemných zkoušek a praktických činností oznámí nejpozději do 14 dnů.
Písemné práce v délce vyučovací hodiny zapíše vyučující nejpozději v den, kdy je psána, do poznámky v třídní knize. Tyto písemné práce jsou plánovány tak, aby v jednom dnu nebyly více než dvě.
Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka. Pokud si po seznámení žáků s písemnými pracemi tyto ponechává u sebe, musí je mít založeny po celé klasifikační období. Pokud zůstávají tyto práce žákům, musí si je založit po celé klasifikační období žák.
V případě nepřítomnosti žáka při ověřování znalostí, schopností a dovedností je zcela na rozhodnutí učitele, zda poskytne žákovi náhradní termín.
Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:
a) nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden
b) jsou si vědomi toho, že účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí
c) v případě zadávání nové látky k samostatnému nastudování předem sdělí, jakým způsobem má být nastudována, jakou formou a v jakém rozsahu bude ověřována; přitom tento přístup může být použit pouze jako doplňková forma výuky
Učitel zajistí všem žákům při zkoušení srovnatelné podmínky, a to v náročnosti zadání otázek a časovém rozsahu a průběhu.
Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka i způsobu získávání podkladů.
