Reference rodičů
V této sekci si můžete přečíst reference rodičů našich současných studentů i absolventů. Původně jsem pochvalné e-maily od rodičů nikdy zveřejňovat nechtěl, ale v současné situaci, kdy nedostatek studentů vede státní školy k výpadům proti soukromým školám a kritice jejich kvality, mně nic jiného nezbývá. Nejlepší odpovědí na podobné názory jsou výsledky studentů, jejich úspěchy, a v neposlední řadě také spokojenost rodičů i studentů samotných se způsobem výuky, přístupem pedagogů, nabídkou volnočasových aktivit a celkovou atmosférou školy.
Z mnoha pozitivních ohlasů jsem si dovolil vybrat aspoň několik, které nejlépe reprezentují názor rodičů na výuku na našem gymnáziu. Jména rodičů záměrně neuvádím, vzhledem k tomu, že mi tyto e-maily byly zaslány rodiči spontánně, bez vyžádání, jako reflexe na vydařenou akci či ke konci kalendářního nebo školního roku.
Marek Šimoňák, ředitel školy
Dobrý den, pane řediteli,
také přejeme krásné svátky a v roce 2015 jen to NEJ.....!
Jinak skládám velkou poklonu – škola je báječná. Jsem přesvědčena, že studenti chodí do školy opravdu rádi a cítí se tam “jako doma”.
Mějte se hezky - :)...
18. 12. 2014
Dobrý den, pane řediteli,
snad se mu ta medicína podaří, moc bych mu to přála, ne ze zištných mateřských důvodů -:), ale on se pro to snad i narodil...
Přeji vám spoustu takto spokojených studentů a rodičů. Jsem velice ráda, že mohl Filip u vás studovat.
22. 11. 2013
Zdravím Vás pane řediteli,
právě jsem velkou část odpoledne strávila prohlížením Vašeho společenskovědního webu a nedá mi to, musím Vám napsat, že mě velmi, velmi zaujal nejen jeho obsah, ale i způsoby a metody, jakými podáváte studentům informace… Jsem opravdu nadšena. Dokonce jsem si prošla i test, čirou náhodou z osvícenství, podařilo se mi ho napsat na 80 %. Mám mezery, ale i tak jsem ráda, bála jsem se, že dopadnu hůř. Už teď se těším, že budu na Vašem webu brouzdat častěji. Děkuji moc za sebe i za studenty. Kdybychom my kdysi mohli mít výuku tohoto typu – to by bylo něco… No, jsem velmi ráda, že se takhle může učit alespoň má dcera.
Ještě jednou děkuji a přeji Vám i Vašim kolegům, ať Vám vydrží ta energie, která ze všech školních aktivit přímo srší.
19. 10. 2012
Dobrý den, pane řediteli,
chtěla jsem Vám touto cestou poděkovat za výbornou organizaci, obětavost a skvěle vyplněný čas dětí na téměř týdenním pobytu v horách. Samozřejmě píši za sebe, ale myslím, že většina rodičů by se mnou souhlasila.
Ještě jednou děkuji a přeji hezký den.
8. 3. 2012
Vážený pane řediteli,
jsem moc ráda, že dcera studuje právě na této škole. Možná se někdo mylně domnívá, že když jste soukromou školou, že máte na studenty menší nároky…. To tedy určitě ne. Je toho dost, co je potřeba denně nastudovat a vypracovat. Studenti se rozhodně doma nenudí.Důležité ale je, že i když klade výuka na studenty nároky, přesto při ní vzniká přátelská a vzájemně vnímavá atmosféra. Všimla jsem si, že dcera občas pošle e-mail i v neděli večer a během chvíle čte odpověď. Učitelé chápou své studenty jako partnery, naslouchají jim a berou je vážně. Cítím, že se neučí jen pro vědomosti samé, ale že za pochodu, jaksi mimochodem, rozvíjí schopnosti a dovednosti týmové práce, kultivované komunikace a řešení problémů, díky přímé a otevřené komunikaci s pedagogy rychle pochopí podstatu učiva. Tam, kde je to možné, používáte při práci notebook a tam, kde je to smysluplné, využijete pro zápis "starý, osvědčený" sešit. A co je možná nejdůležitější? Dcera chodí do školy ráda.
Ještě jednou Vám děkuji a přeji, ať se Vám daří vše, co máte v plánu.
18. 1. 2012
Dobrý den, pane řediteli,
překvapila mě pozvánka na slavnostní premiéru dokumentu o Osvětimi. Přece jen, jsem už otec "bývalého studenta" gymnázia…
Překvapilo mě rovněž téma dokumentu - vlastně mě to vnitřně šokovalo. Že by mladá generace dobrovolně "zkoumala" hrůzy minulosti? Moje máma, když koukám na nějaký dokument z války, odchází - vypíná mozek. Byť byla v roce 1945 pouze šestiletá, trauma z války (bombardování Ostravy, útěky do sklepů a bída, vzpomínka, jak poprvé dostala čokoládu až z amerických poválečných balíčků), ji navždy poznamenala. Nechce slyšet a vidět ty hrůzy.
Ale není to tak, že mladá generace VŽDY hledá? A vnitřně si klade otázky - jak je to možné? Proč to všechno bylo a k čemu a pro koho? Kdo za to může? Proč to generace našich otců, dědů, pradědů vůbec připustily?
A hlavně - může se to ještě někdy opakovat? Můžeme mít v budoucnu i my stejný cejch?
Dnes ráno kosa jako blázen - teda něco málo pod nulou. Oblečen do skorozimní bundy jsem se třásl. Proklínal jsem nastávající zimu… (na snídani jsem si dal dvě housky ze sýrem, zapil mlékem...).
A vzpomněl jsem si - na Osvětim. Jak tam stáli v zimě při apelu, v tenkém mundůru, hladoví… Čekání na smrt, pomalé čekání na Godotu…
Ondra použil skvělé promílání se obrazů z minulosti a ze současnosti. Myslím si - docílil tím silný citový zážitek, ono prolínání tenkrát a nyní, podmalováno přiměřenou hudbou, muselo nejen zaujmout, ale i otřást.
Tím, že Ondra zařadil do dokumentu velice upřímnou výpověď profesora němčiny na gymnáziu, pana Richtera, rodilého mluvčího, nakousl jeden velký problém. Problém kolektivní viny.
Celou cestu zpět domů jsem o tom přemýšlel. Zda a jak může jednotlivec ovlivnit hrůzný systém, který má pod dohledem celou tu propagandistickou mašinérii? Zda vůbec ví, co se děje za zdmi jeho "rodinného štěstí". A když se to dozví - jak má poté, sakra, reagovat! A ono to neplatí jen pro Němce a "kdys" a dávno. Ono to platí třebas i o nás, a třebas i o mně. Proč mi táta či děda nikdy neřekl, když jsem dospíval, obklopen hesly o zářných zítřkách socialismu, že byl také Jáchymov, že byla Horáková, gen. Píka atd. Proč? Hluboké mlčení, vše jsem se musel dozvídat "jinými kanály". A mám se tudíž stydět i já? A jak bych se zachoval, kdybych byl na jejich místě? Protestoval bych proti procesům? Nebo bych držel "hubu a krok"?
Takových dokumentů, jako je tento, nebude nikdy dost. Já použiji jednu "svou" myšlenku o literatuře. Ta nikdy nezmění a neudělá člověka lepším. Ale může mu ukázat cestu - kam dál, někam ho směřovat. A klást si otázky, byť na ně neumím odpovědět. Ale alespoň to, sakra, zkusit.
To stejné, myslím si, platí i o (dobrém!) filmu - dokumentu.
Ondro - hodně odvahy při výběru dalších témat! Jsem přesvědčen, při tvé invenci, že o tobě ještě hodně uslyšíme.
17. 10. 2011
Dobrý den, pane řediteli,
omlouvám se za zpoždění a posílám tímto závaznou přihlášku svého syna na zájezd do Paříže od A do Z v červnu 2012. Zároveň Vám chci poděkovat za informace o adaptačním kurze a za jeho bezchybnou organizaci.
21. 9. 2011
Vážený pane řediteli,
já rovněž děkuji Vám a samozřejmě celému pedagogickému sboru za spolupráci a těším se na viděnou v novém školním roce. Neuvěřitelně ten čas letí! Tak nějak se mi zdá, že čím dál tím rychleji :)
23. 6. 2011
Vážený pane řediteli,
velice Vám děkuji za Váš čas, vstřícnost a ochotu a návrh ohledně studia na Vaší škole.
Pro mě to bylo celkem jasné rozhodnutí, synovi jsem vše sdělila a nechala v klidu si promyslet, prozkoumat všechny varianty studia.
Byl také za výchovnou poradkyní na škole, kde nyní je. Možná v tom byl hlavní argument jeho rozhodnutí, kdy mu poradila, aby si vybral státní školu a ne soukromou, přestože se mu tam velice líbilo.
Snažila jsem se mu vysvětlit pro, která, myslím si, jsou u Vás ve škole - považuji tím malý počet studentů ve třídě, individuální možnost řešení různých situací, které se vyskytnou, možnost doučování...Toto vše je pro mně jako pro rodiče plus ve Vaší škole.
S interaktivní výukou a výuku pomocí e-learningu nemáme zkušenosti, proto jsem toto záměrně nevyzdvihovala, přesto to považuji v dnešní době za velmi přínosné a důležité pro přípravu na VŠ, kde se výuka odehrává podobným způsobem, vím to z vlastní zkušenosti.
Jasná řeč výchovné poradkyně, že má jít na státní gymnázium, myslím, byla příčinou pro změnu rozhodnutí Ondry. Jelikož se v současné době rozhodl, že půjde na státní gymnázium, podali jsme zápisový lístek na státní gymnázium. Já však stále zvažuji, nechávám synovi ještě čas, aby si vše řádně promyslel a zvážil.
Lístek jsme museli odevzdat, protože to už bylo 4. den po přijetí, takže jsme zvolili zatím tuto variantu.
Já Vám píši zcela otevřeně, vím, že s Vámi takto mohu hovořit. Mně se Vaše škola a zázemí pro studenty velice líbí.
Velice mne mrzí, že výchovní poradci ve školách nejsou zdaleka připraveni na to a možná ani dostatečně informování o kvalitách a výhodách Vaší školy.
Naopak vidí v soukromém školství obavy z uzavření těchto škol, z toho, že školy soukromé neodolají a budou zrušeny, nebo opravdu nemají dostatečné množství informací. Jinak by nemohli dětem sdělovat, že "Ondro, být tvými rodiči, tak Tě dám na gymnázium Heyrovského, kam tě přijali" - nebyla jsem u toho, ale dle interpretace syna to byla věta, která rozhodla o jeho výběru.
Pane řediteli, omlouvám se, že jsme tedy zatím vybrali jinou školu a velice Vám děkuji za Váš čas a vstřícnost, s nimiž se určitě na státní škole nesetkám, je to tam neosobní a mám už s tím své zkušenosti.
Další dítě již nemáme, takže pokud si Ondra vše ještě nepromyslí a nezmění svůj názor, nevím, čím bych ho ještě mohla přesvědčit, sám u Vás byl a líbilo se mu tam, tak se již asi neuvidíme.
V každém případě ještě jednou za vše děkuji a s Ondrou stále hovořím o přednostech Vaší školy, zatím však bez úspěchu a proti jeho názoru opravdu nechci jít. To jsem již zkusila u starší dcery a nechci to dělat znovu.
9. 5. 2011
Dobrý den, pane řediteli,
se zájmem jsem sledovala prostřednictvím fotek a videa průběh týdenní akce. Bylo to někdy s hlasitým smíchem, někdy i se slzami dojetí, ačkoli anglicky vůbec nerozumím. Je vidět, že mládež si dokázala nejen porozumět, ale také vytvořit super zábavu a program. Potěšilo mne sledovat aktivní spolupráci, i to, jak si scénky a prezentace jednotlivých zemí užívali. Že byli vtipní, nápadití, a hlavně, že se přece ještě dokáží bavit i bez notebooku na klíně.
Nevím, jestli to studenti "nahlas" ocení, tak aspoň za sebe bych ráda poděkovala všem, kdo se podíleli na přípravě a průběhu velmi zdařilého programu a za to, že jsme mohli z dálky přihlížet i vrátit se do studentských let…
16. 4. 2011
Moc pěkné a vydařené, pane řediteli,
kéž by bylo takových škol více. A že mohu srovnávat, neboť máme 3 děti na gymnáziích a 4. dítě se chystá od příštího roku na studium. Páté dítě je zatím v mateřské škole, ale sleduje se mnou veškeré dění na všech školách. Nemáte konkurenci. Držte se.
Taky přeji klidný víkend.
15. 4. 2011
Dobré odpoledne, pane řediteli,
děkujeme ještě jednou za přání k Vánocům a upoutávku na krásné adventní video. Stále více si uvědomuji velký (kladný) nenahraditelný rozdíl soukromé školy a státní, kde je nejstarší syn. Dcera je nyní také na soukromé škole a už bych další své děti na státní školu nedala. Patří Vám velký dík.
Přejeme Vám vše krásné, harmonii, životní energii a zdravého ducha do roku 2011.
8. 12. 2010
Vedení gymnázia EDUCAnet Ostrava fandí "elektrické kytaře"!
Vzpomínám, jak "v prvém járu" za mnou přišel syn s památnou prosbou - rozkazopřáním: "Táto, kup mi kytaru!" Rezignovaně jsem pokrčil rameny (a vzal další zakázku), pomyslel si něco o vyhozených chechtácích a koupil mu - no tu nejlevnější "španělku". Kupodivu začal na ni hrát! A za pár měsíců později: "Táto, potřebuji bubny!" (Tedy - to už bylo na dvě zakázky.)
Pan ředitel nabídl prostory - a vznikla "školní kapela". Rovněž vymyslel, aby kluky motivoval, charitativní koncerty v K-Triu (i tady se nakonec povedla velká věc – za dobu konání koncertů se pro dětskou onkologii Fakultní nemocnice Ostrava vybralo 18 000,- Kč). Nejprve hráli kluci sami, poté ovšem strhli i ostatní, takže při posledním červnovém charitativním koncertu se zapojili do programu i další studenti - šíře záběru se tím podstatně rozrostla a vystoupení získalo grády.
Myslím, že vyvrcholením dosavadní, už skoro čtyřleté historie "elektrické kytary" na půdě gymnázia EDUCAnet Ostrava, byl adventní koncert ve středu 8. 12. 2010. Byl pikantní v tom, že se konal v den, kdy si celý "rockový" svět připomínal 30 let od tragické smrti Johna Lennona. A študáci předvedli skvělý průřez historií rocku - chcete-li "po česku" - bigbítu. Od prvního "úderu" - pecky od Chucka Berryho (Johny B. Good) až po vzpomínku na Johna L. - Let It Be, do které se zapojili všichni vystupující. Nechyběl ani punk, ukázka od první "gigaskupiny" Cream, Hey Joe od Jimmyho Hendrixe se skvělým kytarovým sólem Honzy Lazara včetně "válení se" po podlaze. Ale nechyběla ani ukázka z českého bigbítu, reprezentovaná písní Vládi Mišíka a Etc "Láska je jako večernice" (Variace na renesanční téma), v zajímavém aranžmá "španělka" + "sólovka", kdy pouze ve dvojko, sedíce na zemi, mimoděk vytvořili oba protagonisté atmosféru happeningu; nebo bezvadný pojetí Butů (František) zahrané a zazpívané snad lépe než originál - nechť mi spolužák z průmyslovky Nytra, klávesista skupiny, odpustí. A vůbec, tak bych mohl pokračovat - skladbu po skladbě - všech 17 bylo skvělých!
Nechci jmenovat a vyzdvihovat jednotlivé protagonisty koncertu, koneckonců, byla to ukázka skvělé týmové práce! Ale co musím říci - patří jim všem můj bezmezný obdiv.
Stálo to určitě spousty sil - a možná i nějakou kouli ze zkoušení, když jste nebyli zrovna připraveni, jelikož jste "zkoušeli" - ale věřte, to se "vsákne" a zapomene, a doženete to, ale vzpomínka na chvíle "nirvány" zůstane navždy!
Vlastně když si vzpomenu na svá studentská léta - zdá se mi, jako bych žil o stovky let někde jinde. My jsme nikdy nedali dohromady žádný vystoupení, ať třebas hudební (o rocku ani nemluvím - to koneckonců ani nebylo možné, ale i kdyby...), či divadelní, literární - zkrátka nic. A to nás v "bedně" bylo 8 tříd!
Bezesporu hnacím motorem jsou zatím studenti čtvrtého ročníku, kteří za půl roku, dá-li Bůh, odmaturují a opustí školu. Ale včera jsem viděl, že mají skvělé následovníky a vynikajícího "manažera" (pan Mgr. Aleš Nitra, profesor, který byl duší přípravy celého koncertu, se studenty cvičil a který si rovněž s chutí zahrál), takže o další osud "elektrické kytary" na půdě EDUCAnetu Ostrava nemám žádnu obavu!
Ještě jednou díky, udělali jste mně, "starýmu rockerovi", velkou radost a "nadělili" nečekanýho "Ježíška"!
Happy Christmas!
8. 12. 2010
Dobrý den, pane řediteli,
i já děkuji za spolupráci již v "loňském školním roce". Očekávání, se kterými jsme šli do výběru školy, se z mého pohledu naplnila. Věřím, že i z pohledu mé dcery. Užijte si prázdniny a těším se na další rok.
28. 6. 2010
Vážený pane řediteli,
moc Vám děkuji za veškerou péči a starost o studenty Vašeho gymnázia. Jsem stále více nadšena a dobře vím - nebo alespoň tuším - kolik úsilí Vás všechny v profesorském sboru Vaše úspěchy stojí. Ano, teď už budou zastoupeni studenti všech ročníků! Jsem dojata - věřte, a šťastná. No, to je fantastické, gratuluji a přeji Vám i všem Vašim kolegům klidné a pohodové prázdniny!
Jsem ráda, že naše rodina patří k těm, kteří Vám od počátku věřili a fandili. Zdravím Vás a děkuji.
27. 6. 2010
Vážený pane řediteli,
dovolte i mně, abych Vám poděkoval, a to nejen za včerejší koncert. Je mi naprosto jasné, že bez Vaší iniciativy by nebyl žádný koncert, ba i žádná kapela. Ale jak už jsem jednou psal, cítil jsem, že syna nedávám na "obyčejnou" školu. Já poměrně často, v rámci svých úkolů v práci, jednám s řediteli různých škol, a tak nějak si dovedu udělat úsudek...
Moc děkuji.
Nechť se Vám práce daří jako doposud!
11. 6. 2009
Dobrý den, pane řediteli,
jsem moc ráda, že se Vám film líbil. Já sama jsem netušila kolik času a úsilí vytvoření takového dílka stojí. Věřte ale, že syn to dělal s obrovským nasazením a nadšením, protože to dělal pro "svou školu", pro lidi, které má rád. Velkým oceněním bylo pro něj Vaše uznání. Do Francie se možná podívá ještě letos nebo příští rok, neboť s kamarádem Denim jsou v častém kontaktu a slíbili si vzájemnou návštěvu.
A ještě jednu větu mi dovolte. Jsem moc ráda, že syn chodí na Vaši školu.
Přeji Vám sílu a elán do další práce.
1. 4. 2009
