"Filip" Oscara Wilda v ostravském provedení (pondělí 19. prosinec 2016, Divadlo Ant. Dvořáka)
Dne 19. prosince jsem mohl společně s ostatními zájemci zhlédnout hru Oscara Wilda Jak je důležité míti Filipa. Tato anglická komedie přibližuje příběh dvou kamarádů, Jacka a Algernona, z nichž každý používá v určitých situacích i jinou identitu, případně smyšlenou osobu. Dále zde vystupují dvě dívky, Gvendolína a Cecílie, jež každá miluje jednoho z hrdinů – Gvendolína Jacka a Cecílie Algernona. Je v tom však háček. Ony je milují v domnění, že se jmenují "Filip". Jestliže by se měli jmenovat jinak, byli by odmítnuti. Proto se oba přátelé rozhodují kolem děvčat sehrát divadélko, při kterém mimo jiné nechají jednu ze smyšlených postav zemřít. Podvod je však odhalen a slečny své nápadníky vezmou na milost jedině pod podmínkou, že se oba nechají překřtít na "Filipa". Na konci hlavní hrdinové zjistí, že jsou oba bratři, jednoho z nich zapomnětlivá chůva omylem vyměnila s taškou s románem a odložila na nádraží. Příběh samotný nebyl špatný a vtipy byly opravdu komické. Dílo poukazuje na klasické problémy ve vztazích: jak na přehnaná, až nesplnitelná očekávání jedné strany, tak na snahu druhé strany tyto ideály plnit i za cenu lži a přetvářky. Obojí nakonec uškodí oběma aktérům. Přetvařující se člověk trpí, jelikož se nemůže projevovat přirozeně. Ovšem lži jednoho dne stejně "prasknou", což zase raní očekávajícího. Celý tento problém je zde vyšroubován až do naprosté absurdity – celý milostný vztah k druhému stojí a padá na jeho jménu. Po této stránce jsem byl spokojený. Jediné, co mi nějak více vadilo, bylo takřka shodné oblečení a účes obou dívčích postav. Ve chvílích, kdy byla na jevišti jen jedna ze slečen, dělalo mi potíže je rozlišit a zhruba pět minut jsem prožil v domnění, že se dívám na jednu a tutéž postavu. Ovšem, když nad tím tak přemýšlím, mohlo jít o účel. Obě hrdinky byly stejnou měrou umanuté a naivní, rozlišovat jednu od druhé by bylo svým způsobem vcelku zbytečné.
