Francouzské drama na scéně Arény
Ve čtvrtek 27. 4. jsme se opět v rámci našeho divadelního předplatného vypravili do Arény. Tentokrát na hru „Obraz“ francouzské dramatičky Yasminy Rezy.
Šlo o psychologické drama, ve kterém si jeden ze tří dlouholetých přátel, Boris, koupí velmi drahý moderní obraz. Tato událost odhalí principy, na kterých stojí jejich přátelství, a poškodí je.
Jako prvnímu představí Boris obraz Markovi. Ten reaguje nevysvětlitelně negativně; nejen že se mu obraz nelíbí, ale podráždí ho a začne z něj vyvozovat o Borisovi přísné soudy. Po tomto setkání si smluví schůzku s Ivanem, třetím vrcholem jejich „nerozlučného“ trojúhelníku, a popisuje mu své pobouření nad Borisovou drahou koupí podle něj naprosto nezajímavého kusu plátna. Ivan Borise ale nijak nesoudí, a když mu poté Boris svůj obraz ukáže, chová se nadšeně, jen aby ho potěšil. Borise Markův znechucený pohled na obraz zasáhl a také z něj začíná o Markovi vyvozovat černé soudy.
Proběhne mezi nimi ještě několik schůzek, při kterých vždy haní nepřítomného přítele. Ivan si názor na obraz ani na konflikt obou přátel neutváří a snaží se působit smířlivě a nestranně. Jejich hněv se ale nakonec obrátí i proti němu, přičemž mu oba vytýkají právě jeho nestrannost, neschopnost si udělat vlastní názor.
Marek se ke konci přizná, že útočil na Borisův obraz proto, že šlo o akt Borisovy svobodné vůle a vlastního vkusu. Vždy předtím vzhlížel k Markovi. Boris jejich přátelství zachraňuje velkým ústupkem – poškozením obrazu, který byl jablkem sváru. I přesto, že se ukáže vratnost jeho poškození, toto gesto dopomáhá triu, aby dalo svému přátelství novou šanci.
Hra mě zaujala. Nejen proto, že byla skvěle obsazená, ale že jde svým způsobem dost do hloubky, co se týče mezilidských vztahů. Myslím si, že většina lidí může najít podobné vzorce chování mezi svými přáteli a jinde v životě.
Jiří Tomášek, student 2. A
